Portréty vítězů - # 10 Jan Maruna

Druhý portrét vítěze je věnován Honzovi Marunovi. Rychlonohý křídelník patřil i letos k nejvíce bodujícím hráčům a to jak v základní části, tak v baráži. Jak sám říká, z letošní mimořádné sezóny je samozřejmě nadšený, ale přesto by chtěl s AZetem dosáhnout ještě víc.

Jan Maruna
- narozen 28.1.1989
- výška: 178cm, váha: 80kg
- svobodný, dcera Nikolka
-povolání: pracovník ostrahy

Honzo, kdy a kde jsi začínal s hokejem, a kdo tě k němu přivedl?

Bylo to v sedmi letech v Havířově a přivedli mě k tomu rodiče, kteří oba sportovali.

Kde jsi hrál jako žák a později jako dorostenec a junior?

Až do osmé třídy jsem hrál v Havířově a pak v dorostu a juniorech jsem byl v Třinci.

Kde jsi hrál v dospělosti?

Jenom za Havířov, akorát před dvěma lety jsem stihl půl sezóny za Frýdek-Místek.

Chtěl jsi být od začátku útočník? Případně kdy se to rozhodlo?

Chtěl jsem být útočník, ale začínal jsem v obraně. Až ve 4. třídě mě trenér jako dobrého bruslaře přesunul do útoku.

A chtěl by sis to vyzkoušet na jiném postu?

Ani ne, v útoku mi to vyhovuje. I když letos jsem si to vyzkoušel v brance na předvánočním tréninku, ale už tam asi nikdy nevlezu :-).

Kteří trenéři tě v kariéře nejvíce ovlivnili?

Pan Juřík v Třinci a taky pan Daneček a pan Sztefek.

Jaký největší úspěch jsi v hokeji zatím dosáhl?

Doposud to byl zisk čtyř extraligových medailí v mládeži. Ale teď už je to suverénně celá letošní sezona. Moc jsem si to užil a jsem velmi rád, že jsem mohl být členem tak výborné party, která tady byla.

A osobní úspěch?

Zahrál jsem si za reprezentaci. Už to je obrovský zážitek! Tehdy nám skvěle vyšel turnaj sedmnáctek v Kanadě v roce 2006, kde jsme skončili třetí. Ale samozřejmě i celá letošní sezona, která byla po všech stránkách výjimečná.

Jaké si myslíš, že jsou tvé hokejové přednosti?

Bruslení a hokejové myšlení.

A nedostatky, či slabiny?

Střela a hra do těla.

Jaké jsou tvé hokejové cíle?

Živit se hokejem co nejdéle to půjde a zahrát si o soutěž výše.

Čím se kromě hokeje „živíš“?

Pracuji v bezpečnostní agentuře.

Jak se ti daří skloubit hokej s běžným životem?

Dá se to, ale člověk musí mít podporu rodiny. Což v mém případě platí, a za to jim na dálku děkuju :-).

Jak ses stal členem kádru AZetu?

Před dvěma lety mi zavolal Martin Potočný a řekl mi, že o mě mají zájem. Nad tou nabídkou jsem ani moc nepřemýšlel a přijal jsem ji.

S kým si nejvíce z týmu rozumíš?

Rozumím si se všemi, jsme dobrá parta. Ale s Karlem Vydrou, Davidem Klimšou a Robertem Říčkou jsme spolužáci od třetí třídy, takže jsme si hodně blízko. Ale nejvíc asi s Martinem Balčíkem, budoucím švagrem :-).

Do kolika let chceš hrát hokej?

Dokud mi zdravíčko vydrží. Každý chce hrát co nejdéle :-).

Co ti hokej v životě nejhezčího dal?

Určitě mě v životě pozitivně nasměřoval. Naučil mě schopnost spolupracovat, vybavil mě i určitou odolností. A mohl jsem navštívit spoustu zemí, kam bych se normálně asi nedostal.

A vzal?

Myslím, že mi nic nevzal!

Jaké je tvé oblíbené číslo dresu a proč?

10 – ani nevím proč. Mám ho už od třetí třídy, jen párkrát jsem musel nosit jiné, když ho měli starší hráči.

Máš nějaký hokejový vzor?

Richard Král. Zažil jsem ho v Třinci v jeho nejlepších letech a myslím, že ve svojí době byl ozdobou extraligy.

Jaké je tvé oblíbené životní či hokejové moto či heslo?

Žít život naplno! Každý den.

Tvůj vzkaz fanouškům AZetu?

Ať chodí pořád v tak hojném počtu a fandí jako doposud. Podle mě jsou jedni z nejlepších u nás a nejen já, ale všichni si toho moc vážíme.

Tvůj vzkaz vedení klubu?

Myslím, že vedou klub dobře, takže ať v tom pokračují a ať mají pořád tu chuť, se kterou to dělají.

Zažil jsi v hokejovém prostředí nějakou vtipnou nebo zajímavou příhodu, o kterou se s námi rozdělíš?

Takové historky zůstávají v kabině :-)

Co podle tebe rozhodlo o letošním vítězství AZetu v soutěži?

1. Výborná letní příprava s panem Danečkem
2. Skvělá parta, která stála vždy při sobě
3. Fanoušci - bez nich bychom nebyli tam, kde jsme

Jak vysoko je tento výsledek ve tvém žebříčku úspěchů?

Pro mě určitě nejvýš, co jsem zatím dosáhl, ale pořád čekám i na tu třešničku, kterou by byl postup s Havířovem o soutěž výš, to je můj sen.

Jak bys popsal svou roli v týmu?

O mé roli bych nějak nemluvil, to musí říct trenér. Ono v tom týmu když ze základu někdo chybí, tak je to hned znát.

Uvidíme tě příští rok v dresu AZetu? Pokud ne, můžeš nám prozradit, jaká bude tvoje hokejová (nebo i jiná) budoucnost?

Já myslím, že pokud se nic nezmění tak určitě. Chci tady hrát a vybojovat si s klukama z Havířova postup do 1. ligy.

Jak jsi strávil zasloužené dny odpočinku po náročné sezóně?

Ono toho odpočinku moc nebylo, zařizuju si nový byt. Takže hlavně zařizováním bytu a s přítelkyní, která mi je obrovskou oporou. Tak jako celá rodina, za což jim moc děkuju.

Honzo, moc děkuji za rozhovor a přeji ti co nejvíc vstřelených branek v dresu AZetu a taky šťastných chvil s rodinou.