Portréty vítězů - # 41 Jan Daneček

Kdy a kde jsi začínal s hokejem, a kdo tě k němu přivedl?

Velmi brzo. Už ve třech letech na zamrzlé Žermanické přehradě :-). Dneska to zní skoro neuvěřitelně, ale je to tak! A samozřejmě to byl táta, kdo mě k hokeji přivedl.

Kde jsi hrál jako žák a později jako dorostenec a junior?

Až do 7. třídy jsem hrál v Havířově, pak až do juniorů v Třinci. Následovaly dva roky v Kanadě, konkrétně ve Victoriaville a Shawinigenu v QMJHL.

Kde jsi hrál v dospělosti?

Po návratu za Kanady jsem hrál v Třinci, potom v Havířově, v Prostějově a necelý rok v Šumperku.

Chtěl jsi být vždy útočník?

Od začátku!

Chtěl by sis to vyzkoušet v brance?

Ne, radši ne!

Kteří trenéři tě v kariéře nejvíce ovlivnili?

Tak táta samozřejmě a pak Radomír Kužílek v mládeži v Třinci – ten mi dal opravdu hodně.

Jaký největší osobní úspěch jsi v hokeji dosáhl?

Účast v reprezentačních výběrech ČR od 16 do 20 let a taky účast na mistrovství světa v mládežnických kategoriích. A pak taky, že jsem si zahrál extraligu za Třinec.

A týmový úspěch?

Vítězství juniorské extraligy s Třincem a finále juniorské soutěže v Kanadě. Hrálo se v Quebecku před 20 000 diváky a já tam dal gól v prodloužení. To bylo něco – nepopsatelná radost. A samozřejmě loňská sezona, která byla vynikající.

Jaké je tvé oblíbené číslo dresu a proč?

Vždy jsem nosil číslo 14, protože jsem obdivoval Martina Havláta a ten ji v Třinci nosil. Jenže v Kanadě bylo obsazené, tak jsem to otočil na 41 a už mi to zůstalo.

Jaké jsou tvé hokejové přednosti?

Vzhledem k mé postavě to musí být bruslení, pohyb po ledě a technika.

A nedostatky, či slabiny?

Chtěl bych mít větší tah na bránu a více se střelecky prosazovat. Tím můžu být více prospěšný i celému týmu.

Jaký typ zakončení je tvůj oblíbený?

Spíš technická střela tahem nebo jít s pukem jak se říká až do kuchyně.

Proti kterému brankáři se ti vždy špatně prosazovalo?

To je těžké říct, ale vzpomínám, si na můj nájezd proti Romanu Turkovi, když jsem hrál v Třinci – ten mě, přestože jsem se snažil něco vymyslet, neskutečně vychytal. Tam byla vidět ta kvalita a zkušenosti

Jaké jsou tvé hokejové cíle?

Vzhledem k mnoha vážným zraněním je pro mě momentálně úspěch hrát vůbec hokej! Ale jinak chci hrát ještě rok, dva a zkusit postoupit do první ligy s AZetem a přenechat první ligu mladším, zdravým a perspektivním hráčům :-)

Čím se kromě hokeje „živíš“?

Chodíme s klukama na brigády, kde si vyděláváme na přilepšenou. K&K pneuservis nám v tom vypomáhá :-)

Jak se ti daří skloubit hokej s běžným životem?

Jde to. Nebo spíš musí to jít :-)

Jak ses stal členem kádru AZetu?

Loni po skončení sezóny v Šumperku jsem věděl, že nové vedení AZetu dává dohromady nový tým převážně z odchovanců. No, a když jsem dostal nabídku, vůbec jsem neváhal a přijal ji.

S kým si nejvíce z týmu rozumíš?

Neřeknu jednoho hráče. Jsou to hlavně Jura Krisl, Robert Říčka, Honza Maruna, brácha a někdy i další kluci. Nejen že si spolu rozumíme, ale dokonce spolu trávíme čas i mimo kabinu. Jsme taková skupinka, která se schází i s manželkami či přítelkyněmi na návštěvách, u karet apod.

Do kolika let chceš hrát hokej?

Maximálně rok, dva. Uvidíme, jak mi to zdraví dovolí.

Co ti hokej v životě nejhezčího dal?

Hokej je můj život, je to můj smysl života. A já jsem rád, že dělám něco smysluplného, čím se bavím. Takže mi dal skvělé zážitky a skvělé kamarády.

A vzal?

Bohužel kus zdraví.

Jaké je tvé oblíbené životní či hokejové moto či heslo?

Já mám na skříňce v šatně fotku Davida Krejčího se Stanley cupem. To je můj velký kamarád a spolužák ještě z Třince. A vždy, když se na něho podívám, tak i když vím, že Stanley cup nikdy nevyhraju, tak vidím, že ta hokejová dřina má nějaký smysl a že na jejím konci bývají odměny v podobě vítězství. V nehokejovém životě by to bylo spíš přání, aby moje rodina byla šťastná.

Tvůj vzkaz fanouškům AZetu?

Aby nám po loňské skvělé sezóně fandili i v té letošní. A to, i kdyby se ne vždy a všechno dařilo.

Tvůj vzkaz vedení klubu?

Díky, že jste do toho před rokem šli a zachovali v Havířově hokej.

Máš nějakou zajímavou historku z hokejového prostředí?

Ze šatny s prominutím nebudu nic publikovat - to zůstává v šatně :-)

Co podle tebe rozhodlo o letošním vítězství AZetu v soutěži?

Bojovnost, srdce hrát pro AZ a hlavně se sešla dobrá parta + kvalitní hráči. Zapomenout nesmím na ty další správné lidi na správném místě - vedení atd. Plus dobrý trenér samozřejmě :-)

Jak vysoko je tento výsledek ve tvém žebříčku úspěchů?

Řadím ho k těm vyšším.

Změnilo se něco ve tvém životě během letošní mistrovské sezóny?

Narodil se mi syn Sebastian.

Jak bys popsal svou roli v týmu?

To nechám na jiných lidech…

Uvidíme tě příští rok v dresu AZetu? Případně jaké budou tvé další hokejové i nehokejové směřování.

Měl jsem nabídky ze zahraničí i z Česka, ale já se kvůli rodině rozhodl zůstat doma. A taky samozřejmě kvůli nejlepším fanouškům i spoluhráčům.

Jak jsi strávil zasloužené dny odpočinku po náročné sezóně?

Pracovně, ale zejména s rodinou.

Těšil ses na zahájení letní přípravy?

Na spoluhráče ano, na dřinu ne :-)

Jak moc je jiná příprava pod vedením nového trenéra?

Loni bylo více legrace, letos si nás nový trenér oťukával, takže to bylo jiné, ale dřina je to vždycky. Moc věcí se nedá vymyslet jinak :-).

Kam jsi vyrazil na dovolenou?

Nikam.

Honzo, moc děkuji za rozhovor a přeji ti pevné zdraví, hodně hokejových úspěchů i šťastných chvil s rodinou.