AZ Havířov
Vojtěch Csabi (na fotografii uprostřed) je člověk, kterého většina fanoušků AZetu zná ve spojení s Havířovským hokejem, kdy dřív klub sponzoroval a vlastnil. Tento bývalý hokejista, trenér a funkcionář se letos vrací v nové roli, kdy bude dělat asistenta trenéra Martinovi Janečkovi. V následujícím rozhovoru prozradí, jak k tomu došlo, co od něj můžeme čekat a co očekává on.
Pane trenére, do havířovského hokeje se vracíte po dlouhé době, pro hodně lidí to asi bylo překvapení. Co Vás k tomuto kroku vedlo?
Já si myslím, že jsem se vrátil do úplně jiné role. A vrátil jsem se proto, že po té loňské sezóně, která se moc nepovedla, jsem od vedení dostal nabídku. Nejdříve jsem nad tím dlouho dobu přemýšlel a pak jsem si řekl, že člověk má přijímat výzvy a tak jsem ji přijal. Uvidíme, jak to bude.
S čím jste do toho šel Vy osobně?
Šel jsem do toho s ambicí, že v Havířově není žádný sport, který by lidi naplňoval, a nikde nechodilo tolik lidí, jako chodilo, když jsem ten hokej vlastnil já. Společně s vedením chceme ty lidi na hokej zase přitáhnout. Chceme jim předvést atraktivní hokej a ukázat, že nechceme hrát jen spodek tabulky. Tady v Havířově je divák hodně dobrý a myslím si, že si zaslouží slušný hokej.
K týmu jste přišel ve fázi budování kádru. Máte i Vy vliv na jeho složení?
V každém případě. Taková byla dohoda. Hráče budeme vybírat společně s manažerem a Martinem Janečkem. S Martinem jsme si nejdříve sedli a řekli si, jakou máme představu. Protože bychom spolu nemohli spolupracovat, kdybychom měli jiné představy. Pak jsme si sedli s Patrikem Rimmelem a domluvili jsme se, že nějakým způsobem tomu managementu odlehčíme a budeme si věci, týkající se výběru hráčů, řešit sami. Na druhou stranu jsem řekl, že jdu se svou kůží na trh a pokud by se týmu nedařilo, budu první, kdo nabídne svou rezignaci – i proto, že bych sám nesplnil svou představu a svoji vizi.
Mluvil jste o trenérovi Martinovi Janečkovi, znali jste se už před tím?
Jeho práci samozřejmě znám. Je to trenér, který vychoval řadu dobrých hokejistů. Je to svérázný trenér, který neustoupí a chce se pořád zlepšovat. To je samozřejmě jenom ku prospěchu kteréhokoliv týmu. Máme na spoustu věcí podobný názor, ať už je to výběr hráčů nebo letní příprava a jsem přesvědčen o tom, že nám to bude fungovat.
V AZetu máte syna. Je i tohle důvod, proč Vás to táhne k havířovskému hokeji?
Samozřejmě, že je to jeden z důvodů. Syn je sice mladý, hraje za šestou třídu, takže to je hudba budoucnosti. Ale i kvůli němu jsem na zimáku strávil hodně času a nebylo mi lhostejné, jak ta sezóna dopadla, a že lidé byli zklamáni. Máme jim co vracet a já doufám, že jim to letos vrátíme.
Jak se díváte na uzavření soutěže?
To se mi nelíbí, protože je to určitým způsobem ztráta motivace. Já bych pánům ze svazu položil otázku: „Kdo půjde nějakým způsobem podporovat klub do soutěže, kde se tři roky nebude padat?“ Myslím si, že to ztrácí smysl té hry. Ale to je můj názor.
S tím souvisí i play-off pouze pro osm týmů, že?
Asi chtějí šetřit. Dá se očekávat, že některé týmy soutěž odehrají s juniorkou, nějakou farmou nebo něčím takovým.
A jaké cíle si kladete Vy osobně? Kde by se měl tým pohybovat a co by měl hrát?
Já to strašně nerad říkám před sezónou, i když mi to v minulosti v roli majitele vycházelo. Zatím nemáme hotový kádr, takže nevím. Zkuste se mě zeptat o Vánocích, to už Vám určitě řeknu, jak na tom budeme, a asi se nebudu mýlit. Ale do té doby ještě zbývá spousta dnů a spousta tvrdé práce. Vždycky záleží na tom, jak má tým štěstí na zranění. Důležitá je i podpora diváků, takže doufám, že na nás po loňské sezóně nezanevřou a přijdou nás podpořit, protože to je pro nás strašně důležité.
Máte v hledáčku nějaká zajímavá jména?
Máme, kádr není uzavřen. Dnes jsme se bavili o tom, že kádr uzavřeme koncem srpna, zhruba 26. srpna by to mělo být. Pro skalní diváky mám dobrou zprávu a to tu, že chci tým zatraktivnit. Momentálně se díváme i do zahraničí, ale ještě se nechte překvapit.
Máte už rozjednáno něco konkrétního?
Samozřejmě. Byl jsem se synem na turnaji v Rusku, kde jsem se sešel s několika manažery, a probírali jsme možnosti. Teď to probereme s Patrikem Rimmelem a Martinem Janečkem. Bude ale hrozně důležité, aby nám v kabině fungovala, jak já říkám, rodina. Nesmí se stát, aby nám tady přišel cizinec a tu ¨rodinu¨ rozbil. Tady je strašně dobrý kolektiv a někdy je kolektiv silnější než tým, který má ve svém středu nějaké hvězdy, které Vám to svým způsobem rozhážou.
Chodil jste na led i v době, kdy jste se hokeji nevěnoval?
Samozřejmě, že ano. Dokonce jsem trénoval před odjezdem na turnaj do Ruska mládež. Nikdy jsem z toho úplně nevypadl, chodil jsem hrát utkání za staré gardy a na ledě jsem byl v podstatě pořád. Mám pořád kompletní výstroj a kdykoliv mě někdo z bývalých spoluhráčů pozve na sranda mač, tak rád přijdu.
Takže hokej je ve Vašem životě stále na důležitém místě?
Nejdůležitější je pro mě rodina a zdraví mé rodiny, protože jsem si prošel svou třináctou komnatu. Teď mám privilegia někde jinde a jedno z nich je ta možnost přijmout výzvu, postavit se před fanoušky a přinutit je k tomu, aby nám zatleskali. Tím se ukáže, že to děláme dobře.
Kdybyste mohl mít do sezóny nějaké přání, co by to bylo?
Těch přání by bylo víc, ale jedno je to, aby všichni hráči, včetně realizačního týmu a vedení, byli zdraví, to je základ. Pak aby všechny ta práce bavila a na konci sezóny i ti lidé, kteří nám teď nepřejí, řekli, že to asi byl dobrý krok. Že máme realizační tým, který ten hokej dělá dobře. To by pro mě byla satisfakce.
Děkuji za rozhovor a přeji, ať se Vám daří.
