Portréty vítězů - # 22 Karel Vydra

Karle, kdy a kde jsi začínal s hokejem, a kdo tě k němu přivedl?

Vzpomínám si na to jenom matně, ale asi v šesti nebo v sedmi letech. Bylo to tady v Havířově a k hokeji mě přivedla maminka.

Kde jsi hrál jako žák a později jako dorostenec a junior?

V žácích, kromě půlročního hostování v Porubě, jenom za Havířov. Dorost a juniorku jsem odehrál v Třinci.

Kde jsi hrál v dospělosti?

V Havířově a Orlové.

Chtěl jsi být od začátku obránce? Případně kdy se to rozhodlo?

Původně jsem byl útočník, až někdy na pomezí dorostu a juniorky jsem se přesunul do obrany. Ale trenéři mě pořád využívají na obou postech.

Kam tě to táhne více?

Já myslím, že každého hráče to táhne do útoku - dávat góly a proslavit se tím. Ale pro mě jsou teď důležitější ty obranné povinnosti.

A chtěl by sis to vyzkoušet v brance?

Ne, to mě neláká.

Kteří trenéři tě v kariéře nejvíce ovlivnili?

Každý trenér mi něco dal. V žácích vzpomínám na trenéry Křivohlávka, Pastrňáka, Vránu. Hodně mě ovlivnil pan Juřík v Třinci a v poslední době i pan Daneček.

Jaký největší úspěch jsi v hokeji zatím dosáhl? Ať už individuální nebo týmový.

Hokej je kolektivní sport, takže zmíním hlavně ty týmové úspěchy. A to byly jednoznačně medaile s dorostem a juniorkou v Třinci – jeden bronz a dvě stříbra. Navíc to byly moc hezké roky, zahrál jsem si proti mnoha skvělým hráčům, kteří dnes hrají NHL. Je na co vzpomínat.

Jaké si myslíš, že jsou tvé hokejové přednosti?

Bojovnost a bruslení.

A nedostatky, či slabiny?

Asi to, že se mi někdy nedaří držet si stabilní formu. Střídám lepší zápasy s horšími.

Jaké jsou tvé hokejové cíle?

Jako každý hokejista – vyzkoušet si něco nového, posunout se v kariéře o nějaký ten stupínek výš. Takže v mém případě je to zahrát si 1. ligu.

Čím se kromě hokeje „živíš“?

Zatím jsem student (dokončuji bakalářské studium na VŠB), takže zatím jinou práci nemám.

Jak se ti daří skloubit hokej s běžným životem?

Skloubit hokej se studiem jde, ale samozřejmě tomu musí člověk něco obětovat. Například nemůžu jezdit s kamarády o víkendech lyžovat na hory :-).

Jak ses stal členem kádru AZetu?

Asi jako všichni v našem mančaftu. Dostal jsem nabídku od Martina Potočného a přijal ji.

S kým si nejvíce z týmu rozumíš?

My jsme s klukama celkově dobrá parta. Ale s Robertem Říčkou, Honzou Marunou a Davidem Klimšou se znám už od malička, takže asi s nima a nechtěl bych opomenout Martina Balčíka :-).

Do kolika let chceš hrát hokej?

Dokud to zdraví dovolí. Ale někdy si říkám, jestli mi to za to stojí – abych byl vůbec schopný si zahrát třeba ve čtyřiceti tenis :-).

Co ti hokej v životě nejhezčího dal?

Určitě zážitky s partou a vůbec z hokejového prostředí. To bych jinak neměl.

A vzal?

Nic, snad jen čas, který jsem nemohl věnovat něčemu jinému.

Jaké je tvé oblíbené číslo dresu a proč?

Dlouho jsem nic takového neměl, ale poslední dvě sezóny mám 22 a myslím, že se mi v ní daří.

Máš nějaký hokejový vzor?

Líbí se mi styl Alexandra Ovečkina – dravost, bojovnost, střelba, chodí do těla. A z obránců Dion Phaneuf.

Jaké je tvé oblíbené životní či hokejové moto či heslo?

Dělat chyby jak ve hře, tak v životě je lidské, neměly by se ale opakovat a samozřejmě pokud člověk něco dělá, tak ať to dělá naplno, jinak ať se na to vykašle, protože to nemá cenu.

Tvůj vzkaz fanouškům AZetu?

Chtěl bych jim spíše poděkovat za to, co dělají a ať s námi mají trpělivost, když se nám nedaří.

Tvůj vzkaz vedení klubu?

Ať pokračují v tom, co dělají, protože to dělají dobře.

Máš nějakou veselou nebo zajímavou historku z hokejového prostředí?

Řeknu to takhle. Sedíme u stolu, popíjíme pivečko – Hádej, kdo jsem za 1000tisíc? Při klopení krýglu se mu otáčejí oči v sloup! Hádej, kdo jsem za 2000tisíce? 15 a 16 plechovka dvanáctky- sakra, ono už tam zase nic není!.......Zasvěcení vědí :-).

Co podle tebe rozhodlo o letošním vítězství AZetu v soutěži?

Jasně stanovené cíle před sezonou, což v našem případě bylo vítězství 2. ligy. Všem potom bylo jasné, za čím jdeme a kde je hranice úspěchu a neúspěchu. To vše bylo podpořeno skvělou přípravou v létě na suchu i na ledě, skvělou základní částí a neméně vydařeným play-off.

Jak vysoko je tento výsledek ve tvém žebříčku úspěchů?

Bohužel se mi doteď nepodařilo nic vyhrát, až teď, takže je to jednoznačně můj největší úspěch.

Změnilo se něco ve tvém životě během letošní mistrovské sezóny?

Ne.

Jak bys popsal svou roli v týmu?

Klíčový hráč :-).

Uvidíme tě příští rok v dresu AZetu? Případně jaké budou tvé další hokejové i nehokejové směřování.

Na první otázku momentálně nejsem schopný odpovědět. Co se týče mimohokejových aktivit, tak v září mě čeká Státní závěrečná zkouška na VŠB.

Jak jsi strávil zasloužené dny odpočinku po náročné sezóně?

Sotva jsem se rozkoukal, že skončila sezóna a už jsem opět běhal po Lučině :-).

Těšil ses na zahájení letní přípravy?

Těšil jsem se na dobrou partu, to ostatní mě naopak tolik nepotěšilo.

Jak moc je jiná příprava pod vedením nového trenéra?

Ono se toho moc nového nedá ani vymyslet, ale je trošku odlišná. Výsledek však bývá, teda si myslím, úplně stejný.

Kam jsi vyrazil na dovolenou?

Na Žermanky.

Karle, moc děkuji za rozhovor a přeji ti, ať už na postu obránce či útočníka, spoustu hokejových úspěchů.