AZ Havířov
Hlavní trenérský tým AZ Havířov je všem fanouškům znám. V pozadí však funguje mnoho dalších osob a jednou z nich je Marek Gryc. Kondiční trenér havířovských hokejistů odtajňuje mnoho ze zákulisí jeho práce nejen s A týmem AZ Havířov.
Role kondičního trenéra není na první pohled příliš vidět, zkuste nám ji malinko přiblížit?
To je pravda, práce kondičního trenéra je z velké části o tom správně vytvořit a nastavit tréninkový program. Je to také o tom tento program dodržovat, správně reagovat na podněty a samozřejmě o vedení tréninkových jednotek. Při tomto plánování je důležitá spolupráce všech členů realizačního týmu, zejména hlavního trenéra, který má své požadavky na tým a v tomto směru je kondiční trenér jeho prodloužená ruka. Dále práce kondičního trenéra může být také poradenství ve stravě či regeneraci. Osobně se snažím tyto informace hráčům předat, jelikož tato problematika úzce souvisí s maximálním výkonem. A také s hráči trávím hodně času a někdy je to také o správném nastavení jejich motivace. Je to velmi komplexní role.
V čem spočívá příprava v letním období a liší se výrazně oproti sezóně?
V období letní přípravy bylo zvykem do hráčů během krátké doby „narvat“ co nejvíce tréninkových jednotek v co nejvyšší intenzitě, a to někdy na pokraji jejich kapacity. Nechci říct, že se to vždy dělalo špatně, jen je můj názor na tento typ letní přípravy odlišný. Jsem přesvědčen o tom, že letní příprava je o tom, že začátek letní přípravy je začátkem sezóny, což znamená, že je to jeden celek a neměla by se letní příprava od ní oddělovat. Příprava v letním období by měla být jakýmsi základním kamenem. Cílem je vybudovat zásoby, ze kterých se bude v období sezóny čerpat.
Stalo se Vám, že by některý z hráčů byl zvyklí na svůj zažitý postup a tak měl s některými prvky, které do tréninku přinášíte problém?
Ano, tohle se stává a je to zcela přirozené. Pracuji s hráči, kteří přišli z jiných týmů a roky dělali něco jinak, poté je velmi náročné tyto zažité postupy měnit, ale přesně o tom to je. Každý trenér má své postupy a své metody, má filozofie je taková, že je třeba s tímto hráčem komunikovat a společně dojít k řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Ne vždy je tohle sice možné, jelikož se pracuje týmově, ale vždy se našlo nějaké řešení. Ještě jsem se nesetkal s někým, kdo by vyloženě protestoval a nechtěl pracovat.
Zkuste nám říct, kdo je v kondiční přípravě takovým tím pravým dříčem, který nevypustí ani jedno cvičení.
Jmenovitě by to byl velmi dlouhý seznam, tak to řeknu trošku jinak. Většinou jsou těmi největšími dříči ti hráči, kteří mají nějaký svůj důvod, proč to dělají, nějaký sen, nějakou vnitřní motivaci a tím rozhodně nemyslím motivaci rodičů. U starších kategoriích už je to vyloženě jejich vlastní iniciativa a hledat důvody, proč nemakají, mi přijde neúčelné, jelikož jak, už jsem řekl, je to hlavně o jejich individuálním přístupu.
Je příprava u A týmu v letošní sezóně v něčem jiná?
Myslím si, že o tomto tématu se už trošku zmínil trenér Martin Janeček. Příprava A týmu je jiná, avšak nemyslím si, že zcela vybočuje z koncepcí některých extraligových či prvoligových týmů, kteří se podobnou cestou vydaly. Jedná se spíše o komplexní nastavení sezónního cyklu, což je strašně důležitý faktor pro to, aby byla příprava úspěšná, a jsem přesvědčen, že jsme na správné cestě!
Kromě A týmu se věnujete i kondiční přípravě mládežnických týmů, v čem se liší?
Ano v období letní přípravy velmi úzce spolupracuji s kategorií staršího dorostu, kde jsme spolu s trenérem Tomášem Urbánkem vytvořili tréninkový program. Dle mého názoru velmi dobře nastavený. Obdobně je to také u mladšího dorostu. Přípravy v dorosteneckých kategoriích jsou specifické a jsou nastavené pro danou věkovou kategorii. Starší ročníky už absolvují silové tréninky a mladší kategorie stále pracují na celkové fyzické zdatnosti a zdokonalení techniky složitějších cviků. Tréninky mají pestré a myslím si, že na velmi vysoké úrovni, kdy se o ně stará mimo hlavního trenéra a mě také trenéři juda nebo plavání.
Svou práci jste v minulé sezóně spojil se svým studiem, o čem byla Vaše bakalářská práce. V čem spočívala a jak v ní byl zapojen Azeťácký tým juniorky?
Ano přesně tak, při tvorbě práce jsem využil tým juniorky, název mé bakalářky zní „Vliv plyometrického tréninku na rozvoj explosivní síly a rychlosti dolních končetin u hráčů ledního hokeje“. Jednodušeji řečeno jsem aplikoval mnou vytvořený tréninkový program na půlku týmu a zjišťoval, jaký efekt měl. Výsledky práce mě trošku překvapily, jelikož jsem zjistil, že jsme tréninkem zvýšili explosivní sílu a všichni hráči se zlepšili ve vertikálním výskoku v průměru o 4 cm, a to je dost, jelikož tréninkový program trval jen 5 týdnů. Avšak jsem nezjistil, že by to mělo nějaký pozitivní vliv na rychlost bruslení na vzdálenosti 2 metrů. Ale zatím se s takovým závěrem nespokojím a budu se snažit v budoucnu buď tento závěr potvrdit, nebo vyvrátit a potvrdit mou teorii, že explosivní síla má obrovský vliv na startovní rychlost při bruslení.
Mockrát děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v další práci.
