AZ Havířov
Dosavadní kariéru strávil Richard Záruba zejména na západě Čech. Jakožto rodák z Klášterce nad Ohří, začínal s hokejem právě tam. Později v mládežnických kategoriích hrál ještě v Chomutově a Karlových Varech. Za dospělé si připsal pár zápasů v Chebu a Sokolově. Až v loňské sezóně se mladý obránce vydal na východ České republiky, kde od ledna oblékal dres Šumperka. Se Šumperkem už se ovšem na dalším pokračování nedomluvil a na rok tak podepsal Havířovu. O své dosavadní kariéře, očekáváních a o dalších zajímavostech se Richard rozpovídal v našem rozhovoru.
Richarde, tvůj první gól za Draky a zároveň tvůj první seniorský gól jsi vstřelil právě v Gascontrol Aréně. Byla to navíc rozhodující branka v prodloužení. Jak na tento gól vzpomínáš?
Pro mě to byla těžká sezóna. Byl jsem mladý a v Šumperku ode mě byly jisté očekávání. Nastoupil jsem tam navíc do rozjeté sezóny po dlouhé pauze. Tímto prvním gólem to ze mě trochu „spadlo“, byl jsem za něj rád. Bylo to hned ve třetím zápase a v prodloužení, takže super zážitek. Na druhou stranu je to jen gól. Teď doufám, že další přidám i v barvách AZetu.
Loňskou sezónu jsi začal v Chebu, kde jsi odehrál pouze 5 zápasů. Sezóna pak byla v říjnu přerušena a k dalšímu zápasu, již v dresu Šumperku, jsi nastoupil až v lednu. Jak ses v tomto období připravoval?
Já jsem začínal sezónu po juniorce v Sokolově, kde jsem absolvoval celou letní přípravu. Bohužel to tam nakonec nedopadlo. Potom je velmi obtížné si najít jiné angažmá, jakožto mladý hráč přecházející z juniorky. V tu dobu jsem měl totiž v mužích odehrány jen 4 utkání za Sokolov a jeden zápas za Karlovy Vary z minulé sezóny. Nakonec jsem se však domluvil s druholigovým Chebem a ročník začal tam. Po přerušení jsem se připravoval individuálně. Rád bych v tomto ohledu zmínil Vojtěcha Šika, kondičního trenéra Karlových Varů, který mi velmi pomohl a byl jsem tudíž připraven naskočit do první ligy.
Jaký byl pro tebe osobně přechod mezi juniorským a seniorským hokejem?
Mně vyhovuje více seniorský hokej, protože hráči ve hře už většinou více přemýšlejí, nepanikaří, je zde i více taktiky. Osobně mi Chance liga velmi sedla, takže doufám, že to tak bude i nadále v dresu Havířova.
V sezóně 2019/20 jsi měl v Karlových Varech v juniorské extralize výborná čísla v produktivitě. Za 35 zápasů jsi nasbíral 38 bodů. Byl jsi nejproduktivnější hráč celého týmu a celkově sedmý z celé soutěže. Co vidíš jako hlavní faktor takto úspěšné sezóny?
Sezóna se mi extrémně povedla. V letní přípravě jsme hodně makali. V zápasech jsem pak dostal od trenéra spoustu času na ledě a lepilo mi to. I celkově jako týmu se nám velmi dařilo, což je taky důležité.
Můžu z toho teda usoudit, že jsi ofenzivní typ obránce…
Ano, určitě ofenzivní.
Celou kariéru jsi strávil nedaleko svého domova. V loňské sezóně ses ale přesunul až do vzdáleného Šumperka a v současnosti ještě dál do Havířova. Jak pociťuješ toto odloučení od známého prostředí a rodiny?
Jistým způsobem to pro mě náročné je. Zejména ten dojezd je opravdu dlouhý, takže tady budu trávit asi většinu času. Ale zase jsem mladý a nic mi nebrání, nemám žádné závazky, takže mi to tolik nevadí. Určitě je to dobrá zkušenost do života. Lepší než být stále doma.
Jak se ti zatím v Havířově líbí?
Zatím jsem velmi spokojený, a to hlavně s vedením klubu. Jsou vstřícní, dobře se mnou komunikují. Momentálně není žádný problém, takže doufám, že to tak bude i pokračovat.
Jaké jsou tvé očekávání v této sezóně?
I přes svůj poměrně nízký věk a menší zkušenosti očekávám, že budu produktivní a týmu pomůžu. V nadcházející sezóně navíc hodně týmů sestupuje, takže doufám, že se nám bude dařit.
Co bys označil jako svou největší přednost?
Pro mě je strašně těžké hodnotit sám sebe. Ale pokud bych si měl něco vybrat, tak to bude asi herní myšlení.
Měl jsi nyní, po konci soutěže, nějaký svůj individuální plán?
Po sezóně jsem měl asi 10 dní volno. Potom jsem opět spolupracoval s trenérem z Karlových Varů a dělal kondiční a silová cvičení, abych se připravil na začátek přípravy. Celá sezóna pro mě nebyla příliš dlouhá, až ke konci jsem odehrál hodně zápasů v kratším rozmezí a dostával na ledě hodně času. To mi ovšem nevadilo, cítil jsem se dobře.
Jaký je tvůj hokejový sen?
Mám velké cíle (smích). Ale samozřejmě bych chtěl jít krok po kroku, sezónu po sezóně a neplánovat zbytečně moc do budoucna. Teď se soustředím hlavně na letošní sezónu, budu makat a uvidíme, jak to půjde dál.
Co kromě hokeje rád děláš ve svém volném čase?
Já jsem docela herní typ. Rád si zahraju fotbal nebo hokejbal. Chodím taky rád na ryby, kde si vyčistím hlavu, ale bohužel na to nemám takové vybavení.
Jaký je tvůj hokejový vzor?
Bezpochyby Alexander Ovečkin, a to i přesto, že je útočník. Z obránců se mi hrozně líbí Victor Hedman, který je komplexním obráncem. Takovým bych chtěl v ideálním případě být i já.
Richarde, já Ti děkuji za tvůj čas a ať se ti v azeťáckém dresu daří.
V článku jsou použité fotografie z webu hokejkv.cz (2x)
2x fotografie Vít Káňa (hc-havirov.cz)
