AZ Havířov

​Občas potřebuji, aby na mě někdo zařval, říká Jakub Doktor

29.03.2021 | Vít Káňa

H A V Í Ř O V - Jakub Doktor pochází z Jižních Čech a sice z Třeboně. Od dorostu byl, až do loňska, kmenovým hráčem Českých Budějovic. V MOTORU je, spolu s Radkem Prokešem, veden mezi pěticí nejproduktivnějších hráčů juniorky. Loni se, ve své první sezóně mezi muži, přes Vsetín a Chomutov dostal do AZetu. Letos se v Havířově stal druhým hráčem, co se týče gólů i kanadských bodů. Dnes Vám s ním přinášíme rozhovor.

Jakub má v sobě neskutečnou pokoru, jakýsi vnitřní klid. Hokeji je oddán a věnuje mu všechno, i když ví, že jinde je „tráva zelenější“, tak ho to z jeho cesty nesvede. Po skončené sezóně se Kuba přihlásil na brigádu v GASCONTROL Aréně, kde pomáhá s renovacemi. Co na něm na první dobrou nepřeslechnete je jeho přízvuk. Kluka z Třeboně v sobě nezapře.

Ahoj Jakube, v kolik hodin jsi do Arény každý den přicházel?

Teď vstávám před šestou hodinou kvůli brigádě, ale v sezóně jsem to bylo v 7:20. O půl deváté jsme měli sraz s mužstvem. Mám to rád na pohodu, chodím dříve do kabiny a většinou si dám i snídani.

No a co snídá profesionální hokejista, dáváš si kávu, anebo čaj?

K pití mám buď čaj, anebo kafe. Pak si dávám buď obložený rohlík, anebo croissant a k tomu ještě nějaký sladký koláč.

„Kafe“ máš rád sladké, anebo hořké?

Hořké.

Hořká byla pro AZ i tato sezóna?

(nervózní smích a úškleb) No, ta byla tedy pěkně hořká.... Ta je vlastně hořká ještě teď.

Jaký byl pro Tebe zápas na Slovanu? Dal jsi tam dva slepené góly, ale nakonec to pro AZ dobře nedopadlo.

V Ústí jsme jim to, bohužel, úplně nechali, protože jsme přestali hrát. V první třetině, vlastně i v polovině zápasu jsme byli lepším týmem. Nastřelili jsme pět tyček a měli k tomu spoustu vyložených šancí z přesilovek. Nakonec nás zlomily ty dva góly, protože jsme přestali úplně hrát. V podstatě jsme jenom čekali, co bude dále.

Mě, jako zaujatého diváka, dostalo to přísné vyloučení Ondry Kachyni…

Přišla dvě blbá vyloučení hned za sebou. Šli jsme do tří. Ústí dalo gól dvě minuty před koncem druhé třetiny. No, vůbec jsme to utkání nezvládli. Za druhou polovinu zápasu jsme si nezasloužili vyhrát. Místo, abychom si toho vážili a dotáhli utkání dokonce, tak jsme vypadli z tempa a čekali jsme na konec. Nevím, kde se stala chyba.

Nehledám chyby, ale mám pocit, že toto se dělo ve více zápasech. AZ dal jeden, dva góly a pak přišel útlum, anebo se pletu?

To play-off se neuhrálo jenom tím jedním zápasem. Je to vizitka celé té sezóny.

Když jsme u, předčasně, rozpuštěné ledové plochy, jak vidíš tu sezónu?

(Velký výdech a křeč) Hrozně. Ne, už jenom to, že jsme hráli jenom 34 zápasů. To mi přijde, pro ten sport, úplně smutné. Byla pořád nějaká přerušení soutěže, hrálo se navíc bez diváků. Naše hra, to je další věc. Vůbec to nebylo dobré, až ke konci jsme měli pár zápasů, ve kterých jsme se snažili dohnat manko.

Mně to přišlo, jako byste nikdy nechytili dech…

Bylo to bez laufu, dobrých zápasů jsme měli málo. Když jsme zahráli dobrý zápas, tak místo abychom ho potvrdili a dostali se do pohody, tak se nám to nepovedlo a zapadli jsme zase do starých kolejí.

Formace Procházka – Seman – Doktor ve druhé lajně ukázala na ledě svoji kvalitu, sedli jste si i lidsky?

Hodně jsme si sedli už v přípravě, tam to bylo super. Rozumíme si i lidsky. Prochy je koncový hráč, já to vybojuji někde v rohu a Semiš tomu dá myšlenku. Nějak jsme to skloubili. Bohužel se nepovedl začátek sezóny. Trenér chtěl dodat týmu nějaký impuls, takže jsme šli od sebe. Zpátky jsme se k sobě dostali až v lednu. Pak, když to řeknu blbě, jsme to táhli. Začalo se nám, na tu mizérii, dařit a hlavně, což byl pokrok, jsme neinkasovali.

Když jsi tady loni přišel tak, odpusť mi to, jsi moc výrazný nebyl. Samozřejmě nezamluvím dva góly, co jsi dal tady MOTORU. Pohled, co jsi vrhal na trenéra Prospala, se nedá zapomenout…

Minulý rok jsem měl takový… Vystřídal jsem tři kluby a rozkoukával jsem se mezi muži. V Havířově mi to hodně sedlo. Měl jsem jistotu, což mi vyhovuje, ale zároveň, se přiznám, že musím být trochu pod tlakem. Nemůžu mít úplnou pohodu. Občas potřebuji, aby na mě někdo zařval.

Potřebuješ motivaci?

Sám se do zápasů namotivuji, protože odehraji v zápase přes dvacet minut. Chodím i na přesilovky. Oproti osmi minutám, co jsem měl předtím mě hokej daleko více baví a žeru to.

Co tomu ale říká druhý den tělo?

Nějaké problémy druhý den jsou. Mám ale raději, když je více zápasů za sebou. Podobně jako se hrálo loni v pondělí, ve středu a v sobotu. Vyhovovalo mi to nejvíce. Když je tělo furt v zápřahu, tak si zvykne a není ani tolik tréninků. Letos byla sezóna rozkouskovaná a když na mě přišlo drobné zranění, tak jsem ztuhl. Pak hráči zase chvíli trvá, než najede do zápasového tempa a bolí to.

Nedá mi to, zeptám se Tě jako odchovance, co říkáš na letošní sezónu Budějovic v nejvyšší soutěži?

Šílené… Věřil jsem jim. Podle přípravy jsem myslel, že by se jim mohlo dařit. Ten odhad mi nevyšel. První zápas byl pro ně smolný, to podle mě určilo celou sezónu, až mi těch kluků bylo líto. Zas tak špatně nehráli.

Nabízí se paralela s AZetem, tam byla veliká očekávání, přišli hráči s velkými jmény a…

Za to jsme zodpovědní všichni. Každý si musí sáhnout do svědomí a zhodnotit si to. V tabulce je napsáno AZ Havířov a ne jméno toho dotyčného. Jsme bráni jako celek.

Co Ti v sezóně udělalo největší radost?

(Hluboký výdech a chvilka přemýšlení) Nejvíce se mi líbil zápas s Vítkovicemi, to bylo ještě v přípravě. Byli tady lidi a bylo to vyhrocené. V sezóně to byl asi zápas s Kladnem, ten jsme vyhráli 1:0. Aleš Stezka se vrátil do brány a my jsme hráli skvěle.

Co ti dává hokej v Havířově, kvůli penězům tady nejsi…

Baví mě to tady. Věřím, že mě to posune ještě někam výše. Mým cílem je dostat se do Extraligy, chci tady získat maximum zkušeností a něco se naučit.

Jaké to bylo, když jsi se tady protkal s Radkem Prokešem? Vy dva jste v Top 5 juniorských hráčích MOTORU.

(smích) To jsem někde zaslechl. S Radkem jsme se našemu shledání smáli, protože když jsme byli v Budějovicích jako mladí, tak jsme se v áčku moc nepotkali. Vždycky buď vyhodili jeho, anebo mě. My jsme tam byli vždycky na střídačku. Spolu jsme toho v Budějicích moc neodehráli, tak jsme si řekli, že aspoň tady si spolu zahrajeme.

Stopa MOTORU byla nejvíce cítit v zápase v Prostějově, tam jsi dával gól ty, Radek Prokeš i Ondřej Kachyňa…

Tohle se nám povedlo v sezóně dvakrát, krom Prostějova se to povedlo ještě doma s Jihlavou. Radkovi držím palce, aby se do Extraligy podíval co nejdříve.

No a kdo drží palce Tobě, Jakube?

Určitě rodina. Doma sledují každý můj zápas. Voláme si, mám pár "trenérů" na lince.

No a co se po takovém zápase dozvíš? Liší se to od toho, co Ti říká havířovský trenérský štáb?

(smích) Hm, tam je to různé. Taťka třebas řeší bojovnost a jestli jsem do toho dal všechno. Dědové si k tomu řeknou svoje, tam je to většinou o gólech. Takže během chvilky dostanu detailní zprávu.

Vím, že pocházíš z rybářského kraje, chodíš k vodě?

Teď momentálně ne, ale protože letos zůstávám v Havířově, tak bych přes léto chtěl začít chodit na ryby. Prý jsou tady pěkné dvě přehrady.

Odpusť, ale frustrace z vývoje sezóny je z Tebe „čut“, neříkáš si někdy, proč to vlastně děláš?

Jo, to jo. Beru to tak, že hokejem si zatím tolik nevydělám, ale teď musím dřít. Prostě sbírat zkušenosti, abych si jednou sáhl na pořádné peníze. Určitě bych z toho byl špatný, kdybych s tím měl teď skončit a neměl bych splněnou takovou svoji misi.

A tou je?

Hrát Extraligu.

Nic víc?

Nic víc, jsem nohama na zemi, chci, aby to bylo splnitelné. Mně se to i líbí. Extraliga má zvuk a obrovskou úroveň. To je taková moje mise, kterou si plánuji splnit.

Co ti hokej vlastně dává?

Radost, mám tu hru hodně rád. Užívám si to a každý den se těším na zimák. Tady v Havířově je skvělá parta.

V posledním zápase s Kadaní jsi jako 23letý nastupoval s mladšími hráči, jaké to bylo, když jsi byl „mazákem“? Zaujal Tě někdo?

Nějak jsem to ani nebral, protože kluci s námi normálně trénovali. Někteří s námi i nastupovali. Když vezmu třeba Ondru Bechera. Tak na to, že mu je sedmnáct, dobře bruslí a je šikovný. Myšlení a ruce má neskutečné. Nesmí hlavně usnout na vavřínech.

Je těžké pro mladého kluka nezpychnout?

Asi ano, pár případů jsem zažil. Je to, ale vždycky o výchově z domu. Když se mu bude dařit a všichni ho budou plácat po zádech, říkat mu, že si zaslouží to nejlepší. Namísto toho, aby ho někdo tlačil a posouval výše. Myslím si, že v tom druhém případě z toho nadějného hokejisty „vymačkají“ daleko více, než když se bude jenom hladit.

No a Tebe plácali, jako mladého, po zádech?

(smích) Ne, mě právě neplácali po zádech. V juniorech to pro mě bylo na jednu stranu těžké, měl jsem „na krku nůž“. Máš rok na to, zahrát si o smlouvu. Musíš to ukazovat v áčku, v juniorce, prostě všude. Když se na to podívám s odstupem, tak to bylo fajn. Hrál jsem dva zápasy za áčko, dva v juniorce, ještě mě posílali do druhé ligy. Za sezónu jsem odehrál 80 zápasů, bylo to těžké, ale užil jsem si to. Dalo mi to nejvíce.

Už se těšíš na přípravu, v květnu Vám to zase začne a „budete potit krev“?

Na běhání se zrovna netěším, ale do posilovny si zajdu rád. Ještě nevíme, jaký tým tady bude a v jaké partě se sejdeme.

Když jsem Vás viděl po zápasech, tak jste byli vyčerpaní, rozbolavělí a strašně frustrovaní. Jak jsi to měl druhý den Ty?

Jsem takový, že mě to ohromně štve. Když přijdeme po zápase do kabiny, tak se každý kouká po druhém. Jsme bez bodu po špatném zápase, tak mě to obrovsky žere.

Co Ti pomáhá se z toho dostat, je to muzika, pivo…

Muzika mi pomáhá, v tom máš pravdu. Většinou mi pomůže ten druhý den. Když si říkám, že je další trénink. Odmakám si to a získám jiný pocit. Prostě se z toho vybruslím.

No a teď mi pověz, jak jsi to měl po zápase v Ústí nad Labem…

No to jsem byl obrovsky nasraný. Ten zápas jsme s kluky rozebírali týden, protože jsme si ho nechali utéci. Už jsme je měli na lopatě a měli jsme hrát play-off, protože půlku zápasu jsme byli daleko lepší. Byli jsme lepší v pohybu… Nedokázali jsme to rozhodnout v první třetině, anebo to udržet.

Jaká byla pro Tebe sezóna bez fanoušků?

Hrozná, bylo to pro mě hodně ubíjející. Hodně si na té vzájemné interakci zakládám. Mám rád odezvu, když někoho trefím v rohu, tak většinou se diváci chytí. Teď byla jenom rána do plexiskla a nic. Je to špatné, když koukáš na televizi a na Spartě je prázdno.

Příští sezóna…

(Odhodlaně) Bude to obrovsky těžké, všichni začínají posilovat a vytahovat peníze. Nebude to vůbec lehké a nesmí se opakovat to, co bylo tuto sezónu. Pokud by to bylo ve stejných kolejích, tak panika by byla mnohem větší.

Jakube, díky za Tvůj čas a upřímnost, ať se Ti v Havířově v příští sezóně daří.

V rozhovoru byly použity fotografie z archivu autora.

Instagram Youtube