AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

10 let obnoveného AZetu - Premiérová sezóna ve druhé nejvyšší soutěži – 2013/14

03.07.2020 | Petr Miklas

H A V Í Ř O V – V pátém vzpomínkovém článku k desetiletému výročí znovuzrození AZetu se vrátíme do sezóny 2013/14, tedy návratu Havířova do druhé nejvyšší soutěže. Po postupu do 1. ligy došlo ke změnám v kádru i trenéra, cílem bylo soutěž udržet. To se povedlo nad míru úspěšně, AZ skončil po základní části šestý a postoupil do play-off.

Po vytouženém postupu do 1. ligy, který celý AZ patřičně oslavil, nastaly pro vedení těžké časy. Bylo jasné, že je třeba doplnit kádr a že někteří hráči budou muset tým AZetu opustit. Navíc se hlavní trenér Tomáš Potěšil rozhodl vrátit do Mladé Boleslavi, kde působil před úspěšnou sezónou v Havířově. Takže, úkolem číslo jedna bylo najít nového trenéra, který by společně s manažerem Patrikem Rimmelem začal budovat tým pro první ligu.

Hledání trenéra nebylo vůbec jednoduché. Klub jednal postupně se třemi trenéry, první dva kandidáti dali přednost české a slovenské extralize. Třetí byl těsně před podpisem smlouvy s Havířovem, ale nakonec se rozhodl pro zahraniční angažmá. Nakonec tedy vedení klubu oslovilo Jana Danečka, který se předtím vyslovil ve smyslu, že se chce raději věnovat mládeži, ale protože viděl, že tým potřebuje začít s letní přípravou, rozhodl se nabídku přijmout.

Jak to bylo se změnami v kádru? Trenér Daneček přišel k týmu poměrně pozdě, už nebylo moc času hledat hráče a těch volných také nebylo mnoho. Proto došel k rozhodnutí hrát soutěž s hráči, kteří si ji vybojovali. Byl to risk, který nakonec vyšel.

Nicméně nějaké změny proběhnout musely. Tým dobrovolně opustili Vít Stránský, Robert Najdek, Lukáš Zientek a Petr Prokop, kteří nechtěli kvůli hokeji opouštět svá dobrá zaměstnání.

Ti, kteří v Havířově chtěli zůstat, dostali možnost bojovat o místo v kádru v průběhu letní přípravy. Přicházeli i hráči na zkoušku. Některým z nich se podařilo dostat do kádru jako například Martinu Jakúbkovi. Přišli obránci Lubomír Vosátko a Jaroslav Koma.

Na led hráči vyjeli na konci července a v srpnu se začaly hrát přípravné zápasy. Hned první z nich, který se hrál 1. 8. na ledě K&K PNEU Arény, byl fanouškovským vrcholem. AZ Havířov totiž hostil celek Ocelářů z Třince a na toto utkání si našlo cestu bezmála tři tisíce diváků, hodně jich přijelo z Třince. AZ bojoval až do konce a nakonec podlehl extraligovému celku jen velmi těsně 3:4. Zajímavostí je, že sestava Havířova z tohoto utkání zůstala skoro stejná i v sezóně.

AZ hrál takto: Daneček L. – Vosátko, Klimíček, Krisl, Rimmel P., Deutsch, Koma, Graca – Bezuška, Kanko, Pechanec, Kolařík, Šlahař, Říčka, Daneček J., Klimša, Maruna, Meidl, Sztefek, Rimmel M., Škumát.

Přípravné zápasy pokračovaly střetnutími s reprezentací Francie do 23 let, které AZ vyhrál 5:3 a s polským Jastrzebie, které AZ porazil dokonce 4:0. Následoval první zápas s celkem 1. ligy, když Havířov odjel do Šumperka, odkud si odvezl vítězství 3:4.

V polovině srpna se AZ zúčastnil turnaje v Porubě, kde obhajoval vítězství o pohár RT Torax. To se Havířovu podařilo, když postupně porazil Žilinu, Přerov i Krynicu. S koncem srpna příprava gradovala. AZ se střetnul dvakrát s Olomoucí, která ukázala svou sílu a v obou případech vyhrála. Na domácím ledě 6:1, když za AZ snižoval až v závěru Říčka a v Havířově 2:3, přičemž vítězný gól Olomouce padl v 59. minutě.

Dalšími soupeři byly týmy Šumperka, Jastrzebie a Poruby, se kterou AZ sehrál své úplně poslední přípravné utkání a to Havířov vyhrál, tentokrát 4:1.

Kádr pro 1. ligu byl připraven, v průběhu sezóny měl být pouze doplňován hráči z extraligy na střídavé starty. Konečná podoba týmu vypadala takto: L. Daneček (Matoušek) – Vosátko, Bezuška, Krisl, P. Rimmel, Graca, Koma, Deutsch, Klimíček – Kanko, Haas, Kolařík – J. Daneček, Jakúbek, Šlahař – Pechanec, Škumát, Sztefek – Maruna, Říčka, M. Rimmel.

S těmito hráči odjel AZ ke svému prvnímu utkání 1. ligy ve své novodobé historii na led Jihlavy, kde se hrálo 11. 9. 2013. Utkání s Duklou Jihlava přineslo hráčům i fanouškům, kteří svůj tým jeli podpořit v hojném počtu, vizitku toho, jaký je rozdíl mezi první a druhou ligou. AZ nakonec prohrál těsně 2:1, když Jihlavu do dvoubrankového vedení poslali Čachotský a Ujčík, pro kterého byl tento zápas jeden ze tří posledních v dresu Jihlavy a kariéry zároveň. V závěru utkání ještě snížil Vosátko, ale víc už domácí nováčkovi nedovolili.

V podstatě celou první čtvrtinu soutěže se hráči AZetu seznamovali s první ligou a zvykali si na její tempo. Nebylo to tak, že by Havířov šel od porážky k porážce, většinou to byly vyrovnané zápasy a výhry střídaly prohry. Hráči AZetu se radovali šestkrát z toho dvakrát po výhře v prodloužení, poraženi odešli v sedmi případech, přičemž většinou to bylo po těsných výsledcích. Výjimkou byl debakl na ledě Olomouce 7:0 a prohra v Mladé Boleslavi 6:3, kde nováček držel s favoritem dvě třetiny krok, ale ve třetí části ukázali domácí svou zkušenost a třemi zásahy urvali vítězství na svou stranu.

Hráči AZetu sice nedávali mnoho branek, ale ani jich sami moc nedostávali. Bojovností a srdcem dokázali uhrát dobré výsledky. Havířovu po první čtvrtině patřila 10. příčka prvoligové tabulky, což byla pozice, kterou si vedení klubu dalo před sezónou za cíl. Přišla však první velká změna v kádru – pro nespokojenost s výkony se vedení Havířova rozhodlo ukončit spolupráci s Janem Kolaříkem, který byl v předchozí sezóně nejlepším střelcem a zároveň vyhrál kanadské bodování AZetu. První liga mu neseděla a v jedenácti utkáních nasbíral pouze 2 body za gól a asistenci.

V dresu AZetu se v průběhu sezóny předvedli i extraligoví hráči Vítkovic a Třince. Od 8. kola až do konce sezóny podával v obraně výborné výkony David Roupec. Dalším Třineckým hráčem, který oblékal dres Havířova, byl Rostislav Marosz, jenž odehrál v Havířově podstatnou část sezóny, ale v jejím závěru hrál v Olomouci. Jeho šikovnost a bodový příděl AZetu hodně pomohla v honbě za body.

Z Vítkovic získal na střídavé starty AZ dvojici útočníků. Erik Němec i Ondrej Šedivý se ukazovali ve velmi dobrém světle a svými výkony si zajistili místo v základní sestavě Vítkovic. Na těchto hráčích byla vidět obrovská chuť hrát v našem dresu a jejich kvalitní přístup k hokeji se pak projevil návratem do extraligy.

Druhá čtvrtina základní části vypadala skoro stejně, jako ta první, s tím rozdílem, že AZ sedmkrát vyhrál, z toho jednou v prodloužení a jednou po samostatných nájezdech. Šestkrát odcházeli hráči Havířova z ledu bez bodu.

Zápasem s Českými Budějovicemi na domácím ledě zakončili hráči AZetu první polovinu soutěže. Utkání dopadlo pro domácí výborně, zvítězili 4:2, i díky hattricku Jana Danečka, a dostali se na 8. příčku velice vyrovnané tabulky.

Druhá polovina základní části se Havířovu povedla nad očekávání dobře. Začal ji dvojzápasem na Vysočině, kdy nejprve podlehl Jihlavě, ale poté uspěl na ledě Havlíčkova Brodu, kterému nasázel 9 branek a odstartoval vítěznou šňůru. Bylo to v prosinci, a období před Vánoci bylo pro AZet opravdu štědré, Pravidelné sbírání bodů jej vyneslo až na 6. příčku prvoligové tabulky.

Od druhé poloviny soutěže jsme mohli sledovat zajímavý jev – hráči AZetu, kteří ještě před rokem hráli druhou ligu, najednou přehrávali prvoligové soupeře a sbírali body do kanadského bodování jako na běžícím pásu. Příkladem pro ostatní mohl být David Klimša, který hrál paradoxně lépe v první lize než v předešlé sezóně o soutěž níž.

Sezónu v Havířově nedohrál Jaroslav Koma, jehož výkony v druhé polovině soutěže zdaleka nebyly takové, jako v té první. Proto přišlo rozhodnutí vedení klubu spolupráci s ním ukončit a hledalo mu angažmá jinde.

Havířov se postupně rozehrál ke skvělým výkonům a představa play-off začínala nabírat reálných obrysů. Velice cenného vítězství dosáhli havířovští na svém ledě proti Olomouci, kterou porazili 3:1. V závěru základní části dokázali hráči AZetu doma pravidelně porážet i favority soutěže. Jihlava si odvezla sedmibrankový příděl, Mladá Boleslav odjela s prázdnou po výsledku 3:0 a podruhé byla zdolána i Olomouc.

Výhra nad Mladou Boleslaví navíc pro Havířov znamenala jistotu play-off, a AZ si mohl dokonce zajistit pátou příčku v tabulce, což by znamenalo, že ve čtvrtfinále vyzve Havlíčkův Brod, který se zdál být schůdnějším soupeřem než Jihlava.

Po výhře 9:2 na ledě Medvědů v Berouně, přičemž podruhé v sezóně nastřílel útočník Jan Daneček hattrick, a byl jediným hráčem Havířova, kterému se tento kousek v sezoně podařil, měl AZ kýženou pátou příčku na dosah. Potřeboval v posledním kole na vlastním ledě porazit České Budějovice.

To se však Havířovu nepovedlo, prohrál 2:3 v prodloužení, když předtím dvěma góly v závěru vyrovnal z 0:2 na 2:2. Soupeřem pro play-off tedy byla Dukla Jihlava

Po skvělém výsledku, který předčil předsezónní očekávání, bylo vidět, že vedení klubu i trenér měli šťastnou ruku. Kanadské bodování klubu vyhrál Martin Jakúbek, stejný počet bodů, ale méně branek měl Jakub Šlahař, za předsezónními posilami pak byli kmenoví hráči Havířova Michal Sztefek a Jan Maruna. Maruna by nejspíš kanadské bodování klubu i vyhrál, nebýt zranění.

Mezi posilami, které výborně zapadly a odváděly dobré výkony, byl i Miroslav Škumát, útočník s obrannými úkoly. Také mladé posily do obrany, které Havířov před sezónou získal, si odehrály své a rozhodně nezklamaly. Jiří Klimíček i Peter Bezuška přinesli do obranných řad klid, oba však měli smůlu na zranění. Proto byl do týmu povolán zpět Karel Vydra.

Nesmíme zapomenout na obránce Patrika Rimmela, pro něj byla tato sezóna poslední v hráčské kariéře, dál už se plně věnoval manažerské práci. I on měl smůlu na zranění a neodehrál tolik utkání, kolik by chtěl.

Základní část 1. ligy ukončil AZ na vlastním ledě prohrou v prodloužení s Motorem ve středu 19. 2. 2014 a v sobotu jej čekal první čtvrtfinálový zápas proti Jihlavě. Protože se obě utkání na ledě soupeře hrály o víkendu, byla to ideální příležitost pro fanoušky udělat si výlet na Vysočinu a svůj tým podpořit. Odvetné zápasy v Havířově byly naplánovány na středu a čtvrtek.

Přestože měli hráči Havířova takříkajíc „splněno“ a Dukla Jihlava byla jasným favoritem, nikdo nepočítal s tím, že se AZ nechá porazit jen tak. I proto se do Jihlavy vypravila pěkná řádka fanoušků Azetu, která chtěla týmu pomoci alespoň k jednomu vítězství.

První utkání rozhodla 11. minuta první třetiny, kdy se trefili útočníci domácích Čachotský a Seman (ano, Filip Seman tenkrát ještě oblékal dres Jihlavy). Dvoubrankové vedení Jihlava uhájila až do konce utkání, velkou zásluhu na tom měl vynikající David Rittich v brance Dukly, který pochytal i ty největší šance Havířova a zdál se být nepřekonatelným.

Do druhého zápasu vstoupili hokejisté s odhodláním Jihlavě porážku vrátit a od začátku byli aktivnější, ale jejich akce končily u Ritticha, který pokračoval ve výborném výkonu z předešlého dne. Do vedení se dostala Jihlava zásluhou Zemana, který využil přesilovku. Vlnu emocí přinesla branka Dukly ze začátku druhé třetiny, kterou viděl asi jen brankový rozhodčí, lépe řečeno puk za brankovou čárou viděl jen on. Nicméně rozhodčí nakonec gól uznal. Tato situace havířovské rozhodila a vzápětí dostali další gól.

Druhá využitá přesilovka Dukle přinesla dokonce čtyřbrankové vedení a v polovině utkání vyhnala Lukáše Danečka na střídačku. Poprvé do série zasáhl Petr Matoušek. Změna v brankovišti přinesla mužstvu Havířova nový impuls a dvěma rychlými góly z holí Kanka a Roupce i snížení na 4:2. Ale Štebih využil další přesilovku Jihlavy a ta opět vedla o tři góly. Na začátku třetí části ještě pro Havířov vykřesal jiskřičku naděje Klimša, avšak Dukla si vítězství pohlídala.

Série se tedy stěhovala do Havířova, hráči AZetu si věřili, že na ledě K&K Pneu Arény dvakrát zvítězí a za vyrovnaného stavu se vrátí do Jihlavy.

A zdálo se, že by to mohlo vyjít, když v 10. minutě poslal Sztefek, poprvé v sérii, domácí do vedení. Vedení domácích však vydrželo pouze tři minuty, pak Kuřítko využil přesilovku a vyrovnal na 1:1. Tento stav platil až do konce 46. minuty, když se, opět v přesilovce, prosadil Zeman. A to nebylo vše, už za půlminutu hosté po střele Veleckého vedli 1:3. Ale Havířov se nevzdával a na konci 48.minuty, zásluhou přesné Krislovy střely, snížil. AZet se snažil o vyrovnávací gól, ale ani hra vabank a závěrečný tlak vytoužené vyrovnání nepřinesly.

Čtvrteční souboj tak mohl být zároveň posledním utkáním Havířova v sezóně. S tím se však nikdo z hráčů AZetu nehodlal smířit. Do branky domácích se poprvé v play-off postavil od začátku Petr Matoušek, který podal výborný výkon, podobně jako ve dvou zápasech před ním Lukáš Daneček.

Podobně jako v zápase číslo tři šel do vedení domácí celek, dokonce už v 5. minutě, kdy se šikovnou tečí prosadil Kanko. Tentokrát vydrželo Havířovu vedení deset minut, Dukle přinesla vyrovnání přesilovka, kterou využil Malec. Potom měl dvakrát přesilovku 5 na 3 AZet, ale využít je nedokázal. Havířov nevstřelil branku ani z dalších šancí, které si vytvořil a tak přišel trest. Jihlavští ukázali, jak silnou zbraní přesilovky mohou být a po pěkné kombinaci vstřelil vítězný a zároveň postupový gól Zeman.

Hokejisté AZetu se sice snažili o vyrovnání, měli i pětiminutovou přesilovku, ale ani přes závěrečný tlak se jim nakonec vyrovnat nepodařilo a prohráli sérii 0:4 na zápasy.

Stejně jako v základní části předváděli oba brankáři AZetu vynikající výkony i v play-off. Lukáš Daneček byl jedničkou týmu po celou základní část, nastoupil do celých čtyřiceti z dvaapadesáti utkání. Daneček vychytal dvě nuly a měl úspěšnost zákroků 91,71%. Petr Matoušek chytal ve čtrnácti zápasech, jeho úspěšnost zákroků byla 90,76%. V play-off pak Lukáš Daneček nastoupil do tří zápasů, zatímco Petr Matoušek v brankovišti úřadoval dvakrát. Oba ukázali, že jsou kvalitními brankáři, o které se tým může opřít.

Již čtvrtou sezónu byl kapitánem týmu Jiří Krisl, který v této sezoně, jako jediný z celého týmu, nastoupil do všech utkání. Tento obránce také ukázal, že má na první ligu, ale objevily se i hlasy s obavami, že by si jej mohl vytáhnout Třinec do extraligy. „Já bych mu to přál. Protože to by bylo i mým úspěchem, tohle je smyslem naší práce. První ligu by měli hrát mladí hráči, kteří se chtějí dostat do extraligy. Pro něj by to byl velký úspěch, pro Havířov by to sice byla obrovská ztráta, ale zase by přišel nějaký mladý obránce, který by se chtěl vypracovat,“ řekl k tomu trenér Jan Daneček.

Play-off přináší i emoce, ty vzplály mezi trenérem Havířova Janem Danečkem a útočníkem Jihlavy Tomášem Čachotským, poté se přenesly k trenérovi Dukly Petrovi Vlkovi. O co šlo? Trenér Daneček vyčítal hráči Čachotskému, že je ubrečený a trenér Vlk pak přišel s tím, že hráči Havířova dostali pokyny od trenéra po Čachotském takzvaně jít. „Je to trochu moje chyba, já jsem měl v emocích s Čachotským výměnu názorů, to bych neměl dělat. Ale trenéři Jihlavy pak přišli s tím, že jsem ho chtěl nechat v posledním zápase zlikvidovat, což není pravda. Já takový styl nemám a nikoho jsem na něj neposílal. Naopak ze strany Jihlavy tam byly nebezpečné zákroky, jeden byl i ohodnocen trestem na pět minut a do konce utkání,“ vysvětlil celou situaci trenér Daneček.

Právě vyhrocená série přiměla trenéra Danečka zůstat u týmu i v další sezóně. „O mě se ví, že raději trénuji děti a že jsem muže vzal na jednu sezónu, ale bylo by mi líto tým teď opouštět a pokud příští rok narazíme v play-off zase na Jihlavu, rád bych jim porážku vrátil, “ znělo z úst pokračujícího trenéra A-týmu Jana Danečka

A jak to bylo v následující sezoně 2014/15 si připomeneme v dalším článku.

Tým AZetu v sezóně 2013/14

Brankáři: Lukáš Daneček, Petr Matoušek, René Svoboda, Peter Hamerlík

Obránci: Jiří Krisl, Lubomír Vosátko, Jaroslav Koma, David Roupec, Jiří Klimíček, Peter Bezuška, Daniel Graca, Patrik Rimmel, Petr Punčochář, Zdeněk Deutsch, Karel Vydra, Michal Jonáš, Jan Štencel, Michael Kolarz

Útočníci: Robert Říčka, Jan Maruna, Michal Sztefek, David Klimša, Robin Pavlas, Jan Daneček, Antonín Pechanec, Radim Haas, Jan Diviš, Tomáš Matějek, Petr Kanko, Jan Kolařík, Martin Jakúbek, Jakub Šlahař, Rostislav Marosz, Ondrej Šedivý, Miroslav Škumát, Erik Hrňa, Erik Němec, Mikuláš Rimmel, Lukáš Havel, Lukáš Bednář, Radek Pořízek

Trenéři: Jan Daneček, Stanislav Sztefek

Youtube