AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

Antonín Pechanec: Jsem rád, že se můžu vrátit domů

18.07.2021 | Tomáš Vlček

H A V Í Ř O V - Když se začátkem června definitivně potvrdil příchod útočníka Antonína Pechance do AZetu, fanoušci zamručeli spokojeností. Havířovský odchovanec se do klubu vrací po zhruba 4,5 letech. Za tu dobu se ve Frýdku-Místku a především pak ve Vsetíně vypracoval mezi nejlepší hráče 1. ligy. S „Tondou“ přichází do AZetu zkušenosti i produktivita – přes 400 zápasů a v nich nasbíraných více než 300 kanadských bodů hovoří samo za sebe. Jak sám říká, je to pro něj návrat domů, na který se hodně těší. Tak tedy, vítej doma, Antoníne!

Ahoj Tondo, první otázka našeho rozhovoru se přímo nabízí. Jak se odehrál tvůj přestup do AZetu?

Už v průběhu loňské sezony se mi ozvali jak pan trenér Režnar, tak vedení AZetu. Začali jsme spolu jednat a po sezoně jsme se i sešli. Mě se ta nabídka AZetu líbila, stejně jako ta vize. A pak také hlavně, že v AZetu je pan trenér Režnar. Domluvili jsme se a já jsem rád, že se můžu vrátit domů.

Měl jsi více nabídek? Co rozhodlo pro Havířov?

Pro mě byl prvotní Vsetín a AZ. Takže nad těmito dvěma možnostmi jsem se rozmýšlel. A potom, co mi řekl Vsetín, že nemá o mě zatím zájem, tak jsem se rozhodl pro Havířov. Dal mi konkrétní nabídku, která se mi líbila. Pak taky samozřejmě hrálo roli, že je to AZ, kde znám prostředí, lidi, některé spoluhráče a dále jednání klubu a trenéra.

Dá se říct, že je to návrat domů? Minimálně po té hokejové stránce.

Po hokejové stránce určitě.

Ale po stránce bydliště už ne.

Je to tak. Bydlím ve Vsetíně, odkud pochází moje manželka. Máme tam byt, manželka i dobrou práci. Takže jsme tam spokojeni.

Je to návrat po zhruba 4,5 letech. Co je pro tebe v AZetu nového?

Co se změnilo...? Teď se tady rekonstruuje kabina, která bude krásná, podle toho, co jsem zatím viděl. Změnil se i kádr. Vlastně osobně znám jen Honzu Marunu, Lukáše Bednáře, Davida Chrobočka a Kubu Doktora. Zbytek pro mě byli, při prvním setkání, noví kluci. Ostatní věci mi přijdou, že jsou při starém.

A v čem je jiný Antonín Pechanec za ty 4,5 roku?

Já myslím, že jsem pořád stejný. Akorát mám už více zkušeností a některé věci beru na tom ledě jinak, než když jsem byl mladý.

Tak to po hokejové stránce…. A co v osobním životě?

Oženil jsem se, mám krásnou manželku a momentálně jsem maximálně spokojený.

V nedávném rozhovoru pro náš web kvitoval tvůj návrat i Robert Říčka. A také o tobě mluvil jako o špičce mezi prvoligovými hráči.

Tak to samozřejmě od Roberta potěší. Je to od něj pěkné. Já se snažím si držet výkonnost, ale každý rok to není jednoduché. V hokeji to je hodně o hlavě, třeba letos před play off mě potkala hodně těžká životní situace a taky to bylo znát. Vše se musí sejít, aby se dařilo. Když se to nesejde, tak se člověk může plácat někde, kde vůbec nechtěl být.

Tohle své „hokejové jméno“ sis ještě vylepšil za ty tři roky angažmá ve Vsetíně. V základní části 138 zápasů a 134 bodů. Jak se za ním ohlížíš?

Já nemůžu říct na Vsetín nic křivého. Byl jsem tam maximálně spokojený. Po všech směrech.

Dá se říct, že z té spokojenosti vyplývaly i ty výkony?

Dá se to tak říct. A taky k tomu přispělo to ofenzívní pojetí hry, kterým jsme hráli. Pan trenér Dopita chtěl hrát ofenzívně a kreativně, dovoloval nám plno věcí a v tom se to projevovalo. No a zmínit musím i spoluhráče, se kterými jsem byl v lajně, že nám to klapalo. Vždycky to je mnohem jednodušší, pokud máte vedle sebe kvalitní spoluhráče.

Vyzdvihl bys někoho z nich?

Nejlepší spoluhráč jakého jsem kdy měl, tak to je Luboš Rob. S ním se mi hrálo fakt nejlépe.

Oproti Vsetínu, kde byla většina hráčů už ostřílená a mnozí i s extraligovými zkušenostmi, tak AZ vsází mnohem více na mladé hráče.

Hlavní je, že trenér Režnar umí s těmi mladými pracovat a naordinovat to tak, aby to fungovalo. Vždyť třeba v té sezoně 2018/19 byl AZ s hodně mladým týmem jen pár bodíků za námi. Věřím, že se to podaří i letos a budeme hrát v tabulce o vysoké příčky.

Ty budeš v týmu jeden z nejstarších. Jak velká je to pro tebe změna - oproti tomu, když jsi z AZetu odcházel?

Je to změna v tom, že bych měl v týmu pomáhat těm mladším a snad ten kolektiv i nějak řídit.

Mluvil jsi s trenérem i o své roli v týmu na ledě?

Měl bych dát hře myšlenku. Vymýšletnahrávky pro spoluhráče a být platný na obou koncích hřiště.

A co týmové cíle. Mluví se o play-off. Jak to vidíš ty?

Musíme mít vždy ty nejvyšší cíle, ale jít k nim postupně. Takže nejprve si musíme zajistit play-off a pak na tom stavět. A uvidíme, co to přinese. Já osobně věřím, že do play-off se dostaneme a pak můžeme zamíchat kartami.

Jaká bude podle tebe 1. liga 2021/22?

Bude to strašně náročné. Fyzicky i psychicky, protože se bude ve velkém padat. I proto bychom chtěli hrát nahoře a tomuto se vyhnout.

K tomu má pomoci i přípravné období. Vy máte za sebou suchou část přípravy. Jak se za ní ohlížíš?

Tak já jsem neabsolvoval celou přípravu v Havířově. Připravoval jsem se i se svým kondičním trenérem na Vsetíně. Do Havířova jsem dojížděl 2x týdně + jsem byl s klukama na soustředění v Jeseníkách. Musím říct, že jsme kvalitně připraveni. Protože, jak můj kondiční trenér je výborný, tak i Pavel Horyl je skvělý. Já ho znám ještě z Frýdku-Místku. Oba jsou záruka, že budeme perfektně připraveni.

Po několikatýdenní dřině přichází pro vás v tomto období určité oddechnutí. Jak sis odpočinul, nebo odpočíváš ty?

Já jsem měl na konci června svatbu, a hned poté jsem odjel na svatební cestu k moři do Chorvatska. A tam jsme si i s manželkou oba odpočinuli. Ale teď už zase začínám makat.

Na konci července začnete trénovat na ledě Gascontrol Arény. Těšíš se?

Zatím ještě ne (smích). Ten první měsíc je nejnáročnější. Máme novou výstroj, všechno to bolí, takže ty začátky jsou těžké. Ale jinak se samozřejmě těším za klukama a do party. Zjistil jsem, že je tady výborná parta. Ale na tu dřinu se netěším.

Zhruba za měsíc pak přijde první přípravné utkání. Co říkáš na soupeře, se kterými poměříte v přípravě síly – Třinec, Poprad, Přerov, Nitra, Zlín, Znojmo.

No tak to se těším. Je moc fajn, že většina z nich je mimo první ligu, protože s těma se nahrajeme až dost. Těším se samozřejmě na extraligový Třinec i Zlín a taky na Znojmo. To bude zajímavé srovnání.

Přípravné zápasy by měly mj. sloužit k sehrávání dvojic či trojic v obraně či útoku. Máš už nějakou představu, nebo ti bylo naznačeno, kdo by mohl tvořit tvá křídla?

Ano, bavili jsme se o tom s trenérem. Řekl mi, s kým bych mohl hrát.

Co by sis ty osobně přál do sezony 2021/22?

V první řadě, aby mohli chodit diváci. Bez fanoušků to není ono. Ve druhé řadě, ať se nám daří a vyhýbají se nám zranění. A za třetí, ať je v týmu pohoda a šlape nám to. Abychom mohli být na konci sezony spokojení.

Antoníne, děkuji za rozhovor. Přeji ti další povedenou sezonu a celému týmu co nejvíce výher.

Youtube