AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Jan Maruna letos přidal 11. sezonu v A-týmu AZetu v řadě. Zkušeností má tedy na rozdávání. A také má co říct k právě proběhnuvší sezoně i jako osobnost týmu. Takže, proč sezona nedopadla podle očekávání, co se na ní dá najít pozitivního i co zlepšit pro tu následující? To, i mnohé další, prozradil v následujícím rozhovoru.
Honzo, máme 2 týdny po posledním zápase. Jaké u tebe převažují pocity z právě skončené sezony?
No jaké můžou být, když jsme se nedostali do play-off. Určitě špatné. Pro mě osobně je to velké zklamání. A myslím, že v tom můžu mluvit za všechny. Zkrátka byla to špatná sezona, ale takový bývá sport. Letos jsme si to vyžrali od začátku do konce. Zpátky už se to bohužel vrátit nedá. Musíme se co nejlépe připravit na tu další.
Nejhorší to asi bylo po prohraném utkání v Ústí nad Labem, že?
Samozřejmě. Tam se to definitivně rozseklo. Ale nemyslím si, že to rozhodl jen tento zápas. Po celou sezonu, když jsme potřebovali vyhrát nebo se někam posunout, tak jsme snad ani jednou ten zápas nezvládli. Nevím, čím to bylo.
Proč to tam, i přes dobře rozehraný průběh, nevyšlo?
Dojeli jsme na naší váznoucí produktivitu. A to platí pro celou sezonu. V tom zápase jsme mohli, a měli, dát 5 – 6 gólů a bylo by to v pohodě. Pokud bychom byli v optimální formě a pohodě, tak bychom to asi zvládli. Ale dali jsme jen dva, domácí pak snížili a my jsme znervózněli. Myslím, že pak na nás bylo vidět, že jsme chtěli až moc a z toho vyplynuly další fauly a ty soupeř trestal. Ten jeden zápas to ale nerozhodl, je to výsledek celé sezony.
A kdybychom se tedy podívali na celou sezonu. Jaké vidíš příčiny neúspěchu?
(Hořce se pousměje) Těžká otázka. Určitě to, podle mě, byla naše produktivita a střelecká nemohoucnost. Málokdy jsme dali 3 a více branek. To kdyby se nám dařilo, tak bychom nasbírali mnohem více bodů. Kdyby nás někdo vyloženě přejel, tak je to jiné. Ale ty zápasy, které jsme prohráli, byly totiž hodně vyrovnané, mnohdy jsme byli i lepší.
Druhý faktor byla zranění. Dá se říct, že po kupě jsme byli až v závěru. A to byl už zase zraněný Áda (Martin Adamský). Takže, jen málo zápasů jsme hráli v plné sestavě. Zmínit ještě musím dlouhodobé zranění Aleše (Stezky), které přišlo v tu nejnevhodnější dobu.
Další věc. Oproti předchozím rokům jsme dělali obrovské chyby v obranné hře. Nepamatuji se, že bychom dovolovali tolikrát za zápas soupeři přečíslení 2 na 1 apod. To bylo hodně špatné.
Já bych možná přidal ještě jeden faktor. Řekl bych, že jste měli i velkou smůlu. Opakovaně se ty klíčové momenty otočily proti vám.
Hm, no já bych ani neřekl, že to byla smůla. Nám chyběla lehkost v zakončení. Kdybychom dali nějaké šťastné góly, tak by nám to asi pomohlo. Ale v dlouhodobém hledisku celé sezony se ukázalo, že to nebyla jen smůla, ale naše střelecká nemohoucnost.
Já mám na mysli spíše ty zlomové momenty zápasů, které šly proti vám. Jako např. hodně šťastný gól Slovanu v poslední minutě v zápase u nás doma, špatné verdikty rozhodčích v Přerově, které vás stály body atd.
No, nevím co na to říct…. My jsme těch bodů poztráceli strašně moc. I svojí vinou. To bylo rozhodující.
Ty jsi hodně sebekritický…. V dnešní době to není až tak časté. Pojďme tedy k tobě. Ty jsi v říjnu prodělal onemocnění Covid-19. V rozhovoru pro hokej.cz jsi říkal, že jsi naštěstí měl mírný průběh. Pociťoval jsi ale poté nějaké následky, které ovlivnily tvou výkonnost?
No já si myslím, že jsem ho prodělal dříve, než se na to přišlo. A jsem přesvědčený, že covid nám výrazně ovlivnil ten začátek sezony, kdy jsme poztráceli hodně bodů. Nechci se nějak vymlouvat, ale opravdu nás bylo hodně nemocných, aniž bychom to věděli, že je to covid. „Vždyť ona je to taková chřipečka“, se říkalo.Já za sebe musím říct, že jsem byl hrozně slabý a pořád unavený. A to, že jsem pozitivní, jsem se dozvěděl až po několika zápasech.
S ohledem na tyto okolnosti… Jsi spokojen se svou hrou a výkony?
Po vánocích už to, myslím, nebylo špatné, co se týká hry. Ale jsou věci, na kterých pracuji dlouhodobě – zakončení a produktivita – a tam to vázlo. V sezoně jsem mohl mít mnohem více bodů. Bohužel, ale reálně, jsem je neudělal. Že by to byl herně ale nějaký propadák, tak to zase ne.
Ještě jednu, ne zrovna příjemnou otázku ti položím. V části sezony tě ve funkci kapitána vystřídal Roman Szturc. Můžeš to ze svého pohledu okomentovat?
To bych nechtěl nějak rozpitvávat… Přišli za mnou trenér s manažerem, že by, vzhledem k tomu jak herně tápeme, tomu chtěli dát nějaký impuls. A tím by měla být i tato změna. Tohle musím jako hráč přijmout. Není to zrovna příjemné, ale nenechal jsem to na sobě znát a soustředil jsem se na sebe a na svou hru. No pak se to „kapitánování“ zase stejně vrátilo ke mně. Nic bych v tom nehledal. Žádnou zášť už vůbec ne. Trenér s manažerem tak rozhodli a já jsem to přijal.
Dá se na té sezoně najít, z tvého pohledu, něco pozitivního.
Pozitivního? Úplně na prvním místě, že jsou všichni kolem mě zdraví. V týmu i v rodině. To je základ. Za druhé, že se soutěž vůbec dohrála. V to jsem někdy v listopadu ani nevěřil. I když bez diváků je to samozřejmě takové zvláštní. A za třetí myslím, že můžeme být vděční za přístup klubu. Že se nás celá ta situace finančně skoro ani nijak nedotkla. Za to patří vedení klubu velký dík. Vše, na čem jsme se domluvili, bylo splněno. Za mě obrovský respekt.
Z hokejové stránky bylo pozitivní, že se zase posunuli výkonnostně mladí hráči. Já jsem toho hodně odehrál s Kubou Mrvou, který se hodně zlepšoval a na konci sezony už hrál opravdu výborně a dalo se na něj plně spolehnout. Byl pohyblivý, sebevědomý – to jsem se do něj od začátku snažil vštěpovat. Z toho mám daleko větší radost, když můžu někomu takto pomáhat. A na konci sezony už byla lepší i naše hra celkově jako týmu.
Těch mladých hráčů, kteří to mají vše před sebou, bylo v týmu samozřejmě mnohem více. A mají to ve svých rukách. Musejí zabrat, rvát to. To, že jsou mladí, není žádná záruka, že budou hrát.
Zmínil jsi Kubu Mrvu, ale ty jsi v průběhu sezony měl v lajně (kromě zkušeného Honzy Rudovského) celou další plejádu mladíků - Petr Fridrich, Vojta Lednický, Ján Petriska, Kevin Horváth. Koho bys ještě nějak zmínil? Co třeba Petr Fridrich, který se během sezony dostal do extraligy a sezonu dohrával ve Vítkovicích jako jeden z důležitých hráčů.
Samozřejmě. Fríďa je šikovný kluk, já jsem to říkal už někdy vloni. Je obrovsky pracovitý, na svůj věk silný, v hlavě to má srovnané. Ví, co chce. Loni jsem se mu snažil pomoc, protože on byl zvyklý z mládeže dávat spoustu gólů a po příchodu do mužů to tak hned od začátku nejde. Ale na něm šlo vidět, jak se každý měsíc zlepšuje, až se mu letos splnil ten sen – být v extralize a to v klubu, který ho vychoval. Za sebe jsem moc rád, že se tam dostal a udržel. U nás odehrál spoustu těžkých zápasů, což ho posílilo. Hrál oslabení, na což nebyl zvyklý, ale naučil se to. Přeji mu hlavně ať je zdravý, a ať má štěstí. Má na to, se tam udržet a vše má před sebou.
A co ostatní mladíci. Může se někdo z těch, věkem ještě juniorů, také takto, třeba během roku, posunout?
Všichni. Třeba Ondra Becher a Kevin Horváth. Mají talent, ale musí hrát a musí na sobě makat. Hlavně musí zesílit, protože to je důležité. Honza Petriska je zase jiný typ hráče, to je obrovský bojovník, silný a živý a tím je a bude platný.
Celkově těch mladých hráčů, často ještě juniorů, bylo v týmu letos hodně. Myslíš, že do příští sezony půjde AZ opět s tak mladým týmem?
Bylo jich hodně i proto, že jsme měli tolik zraněných, to jen tak na vysvětlenou. A jestli budeme mít tolik mladých v týmu i příště? To není ani tak otázka na mě (úsměv). Ale myslím si, že budeme patřit k mladším týmům v soutěži.
Co udělat jinak, aby ta příští sezona byla úspěšnější.
Zlepšit musíme všechno. Každý by měl začít u sebe, protože, když bude spokojený sám se sebou a vědět, že dal týmu všechno, tak to přinese ten výsledek.
Jaká podle tebe bude ta příští sezona Chance ligy?
Příští rok padá 4 – 5 týmů, což je velký strašák. Jestli letos byl někdo nervózní, tak v příští sezoně bude ten tlak ještě větší a to na všechny týmy. Nikdo nemůže hrát jen tak na pohodu, i farmy se budou bát, aby nešly dolů. Myslím, že tu sezonu nikdo nepodcení a to je pro hokejového fanouška jen dobře, že jsou ty sestupy zase otevřené.
V té letošní, kdo (nebo co) tě nejvíce překvapil?
Když se tak dívám na tabulku… Asi Vrchlabí, ale když se vezme v potaz, jaký mají kádr a jak dobře spolupracují s Pardubicemi, tak to vlastně až tak velké překvapení není. Osobně mě překvapil i Kolín. Ale celkově byla soutěž hodně vyrovnaná. Když to porovnám za ty roky, co ji hraju, tak jednoznačně.
Jak dopadne podle tebe play-off? Kdo si vybojuje postup do TELH?
Těžká otázka, v play-off se může stát cokoliv. Ale největší favorit je Kladno. Mají tým plný zkušených hráčů. Někteří mají přes 1000 zápasů v NHL, jiní zase hodně v extralize. Takže tu kvalitu mají jinde. Ale i jim se musí sejít momentální forma a zdraví klíčových hráčů. Jinak čekám, že ty série budou hodně vyrovnané. Silný je i Přerov a Vsetín. I Kladno se Slavií to bude mít těžké. (pozn. rozhovor vznikl v době před čtvrtfinále play-off)
Jaké máš plány na nejbližší období?
Teď jsem si trochu odpočinul … (smích). No a plánuju jít tak na měsíc do práce. A pak se začnu připravovat na sezonu. Zase naskočím do toho kolotoče.
Honzo děkuji za rozhovor a přeji ti klidné posezónní období a do dalších sezon jen to dobré.
