AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Kondiční trenér Pavel Horyl je i letos tvůrcem letní přípravy havířovských hokejistů. Jak byla koncipována, co přinesla a jak je s ní spokojen? Odpovědi na tyto, ale i další otázky přináší následující rozhovor.
Pane trenére, z čeho jste vycházel při koncipování letošní suché přípravy?
Co se týká letošní přípravy, tak my vlastně pokračujeme v tom, co jsme začali už loni. Vše začalo konzultacemi s hlavním trenérem už někdy v březnu – dubnu. Řekli jsme si, že nějak zásadně tu přípravu měnit nebudeme, protože loni panovala spokojenost jak u hráčů, tak u vedení.
Samozřejmě se vždy dá dělat něco lépe, takže jsme se letos pokusili to o zase kousek posunout. A to se podařilo. Podle výsledků v testech kluci zase tu svou laťku výkonů posunuli výše. Hráči odvedli kus dobré práce, takže za mě spokojenost.
Ze kterých činností se příprava skládala?
V první části, tedy nějakých třech týdnech, jsme se snažili nabrat objemy, takže se cvičilo na větší počty opakování. Běžecká a posilovací část byly v poměru 2:3. Takže, dvakrát týdně jsme chodili běhat a třikrát týdně do posilovny. V další fázi jsme se zaměřili na silovou složku, takže jsme přidali zátěž a snížili počty opakování, zařadili jsme běhy v písku, což je náročnější povrch než tartan apod. A taky jsme hodně využívali schody.
Jak dlouhé bývaly ty běhy v tréninku.
Ony to nebyly klasické výběhy někde v terénu. Hodně jsme využívali tzv. člunkový běh (shuttle run) v rozsahu 100 – 300 m. Měnily se při tom vzdálenosti mezi metami (25m a 50m) intervaly času v zátěži a odpočinku. Člunkový běh je mnohem náročnější, protože v něm neustálé dochází ke změnám směru, brzdám a zase následovné akceleraci. Ale blíží se tím pohybu hokejisty na ledě, protože ten taky nejezdí pořád jen plynule dopředu.
Běhali jsme ale i na atletickém oválu, kde jsme dělali odporové sprinty pomocí expandérů, kdy jeden hráč svou vahou brzdil jiného ze dvojice. Využívali jsme i běhy do kopce, což je v závislosti na sklonu opět silově velice náročné.
Kádr AZetu v přípravě je velmi mladý. Řada hráčů v něm je ještě juniorského, nebo téměř juniorského věku. Na to se ale nedá nějak ohlížet, že?
Samozřejmě. Od 18 let už se není na co šetřit. Někteří kluci měli bohužel horší techniku cvičení, ale byli šikovní a dokázali se adaptovat na dané požadavky a vše zvládli. Navíc u nich jsou ta měřitelná zlepšení nejmarkantnější. Alespoň u drtivé většiny. Je jasné, že ne každému vše v tréninku úplně vyhovuje, ale nikdo na to nijak „nekašlal“. Pomáhala tomu i taková zdravá rivalita, vzájemné hecování a to se projevilo i ve výkonech. Teď to jen přenést na led. :-).
Jaký je výhled dopředu v přípravě?
Tréninky v této fázi přípravy končí po deseti týdnech 5. července. V podělí poté jdou kluci ještě na povinné zdravotní testy, které probíhají na stacionárním kole. Pak dostanou 12 dní volno. Prvních šest dní mají úplně vypnout a pak se opět připravovat podle individuálních plánů. Neměli by tedy ztratit tu výkonnost, aby mohli po návratu z dovolené opět naplno naskočit do další fáze.
Co se děje s tělem sportovce, když zhruba po dvou měsících velkého fyzického zápřahu, dostane těch pár dnů volno?
Samozřejmě v něm nastanou metabolické procesy, kdyto tělo začíná regenerovat. Pokud by byla pauza v tréninku moc dlouhá, tak už by to tělo začalo ztrácet. Kondiční, silová i dynamická složka jde jednoznačně dolů. Ale těch 6 dnů je z tohoto hlediska v pohodě. Navíc kluci mají doporučeno odpočívat, alespoň zčásti aktivně – jít si zaběhat, projet se na kole, zahrát tenis apod.
Můžete ještě prozradit, v čem spočívaly ty vytrvalostní a silové testy hráčů? Co se při nich měřilo?
Měřily se výkony v síle dolních i horních končetin, odrazové síle, dále jsem zařadil i běžecké testy. A já bych chtěl ještě jednou vyzdvihnout to zlepšení a zopakovat, že to svědčí o dobře odvedené práci hráčů. A to mě osobně moc těší. Navíc je to známka, že jdeme správným směrem.
Děkuji za rozhovor a přeji ať tu dřinu a úsilí zhodnotíte?
