AZ Havířov
Se startem přípravy na ledě jsme v A týmu přivítali nového obránce Ľubomíra Malinu, který se tak stal ve 27 letech zatím nejstarším bekem současného kádru. Z rodného Slovenska zamířil před třemi lety do Přerova, kde se seznámil s 1. českou ligou a nyní bude oblékat dres AZetu. Blíže se představuje v následujícím rozhovoru.
Jaké bylo období po tvém konci v Přerově a jak se nakonec zrodil tvůj příchod do Havířova?
Po skončení sezony v Přerově, jsem se tam domluvil, že si budu hledat angažmá na Slovensku. Přál jsem si jít do slovenské extraligy. To bohužel nevyšlo, a když jsem se ozval zpět do Přerova manažerovi, tak možná byla možnost jít zpátky, možná ne. Teď už to neřeším, když se pak ozval Havířov, o kterém jsem slyšel jen v dobrém, tak jsem se rozhodl nabídku vzít a jsem rád, že jsem tady.
Proč přišlo to rozhodnutí, že by ses vrátil zpět na Slovensko?
V této lize jsem už 3 roky a říkal jsem si, že by to chtělo zase nějakou změnu. Možná i přítelkyně, která je ze Slovenska, by to uvítala, že bych hrál hokej někde blíže. To ale nevyšlo, tak jsem tady a domů to taky nemám daleko.
Odkud přesně jsi?
Z Kežmaroku, nedaleko Popradu, pod Tatrami.
Jaká byla tvoje letní příprava v době, kdy sis hledal angažmá?
Individuálně už jsem se připravoval dříve, než jsem šel do Čech. Takže už jsem věděl jak na to. Připravoval jsem se na led fyzicky, kondičně, silově i mentálně. Prostě nedělá mi problém připravovat se sám. Vím, co potřebuji, možná mi to i více vyhovuje, že nemám tréninky striktně dané, ale to, co tělo potřebuje, to mu dávám.
Kromě Havířova ses ještě rozmýšlel nad jinou nabídkou?
Byly tam i jiné nabídky, z jiných lig, ale ještě v květnu a tím už se nechci zaobírat.
Doteď si znal Havířov jen jako soupeře, jak se těšíš na to působení z druhé strany?
Vzpomínám si, že vždy když jsme hráli proti Havířovu, tak to byl velmi nepříjemný soupeř. Nikdy se nám tady dobře nehrálo, snad vždy jsme už v 5. minutě prohrávali 1:0. Nevím, čím to bylo, ale těším se na tuto výzvu hodně. Kluky z Havířova znám, Sikiho, Jirku Krisla, Vojtu Tomiho, který tady je teď. Jsem rád, že nebudu v úplně neznámém prostředí.
Ze současného kádru znáš kromě Vojty Tomiho ještě někoho?
Osobně jsem se potkal s Kubou Mataiem, ale to jen na chvíli, když měl v Přerově odehrané asi nějaké 4 zápasy. To jen matně, ale potom už jen, co jsme hráli proti sobě, tak ty starší, zkušenější jako Filip Seman, Honza Maruna. To jsou osobnosti, ale známe se jen z ledu.
V Přerově jsi byl tedy 3 roky, což už je delší doba. Jak se za těmi roky ohlížíš?
Možná i proto, že to je už dlouhá doba, tak mě to táhlo zpátky na Slovensko. Na Přerov ale nemůžu říct vůbec nic špatného. Vše tam funguje, jak má a udělal jsem si tam pár nových kamarádů. Byl jsem i na svatbě Jakubovi Ferencovi, který je teď ve Zlíně. Takže přátelství a nějaké vztahy přetrvají.
A můžeš se ještě ohlédnout za poslední sezonou. Jaká byla? Play-off s Kladnem, které také muselo být zážitkem?
Proti Kladnu a konkrétně proti Jágrovi jsme hráli už předloni. Ta série možná nevypadala, že hrál 4. s 5. týmem, ale dali jsme do toho všechno, jen to bohužel nevyšlo. Narazili jsme na soupeře, který pak i Jihlavu vyřadil 4:1 a nakonec postoupil do extraligy. Takže z toho nemůžeme věšet hlavy. Sezona ale byla povedená, základní část úplně super, asi nejvíce bodů, co Přerov získal, takže dobré.
Jaké pro tebe budou zápasy proti Přerovu? Budou pro tebe speciální?
Myslím si, že budou. Znám tam za ty 3 roky skoro každého, od manažera až po lidi na vrátnici, takže to specifické bude a moc se na to těším. Ani si nevybavuju, že už bych v takové situaci byl. Možná ještě kdysi, když jsem byl na Slovensku ve dvacítce, která hraje extraligu, tak jsme možná hráli proti Popradu. Ale ani si nepamatuju, že bych fakt hrál proti týmu, ve kterém jsem působil. Takže to pro mě bude něco nového.
Jaká bude úloha tady v týmu, kde jsi přišel jako zkušený obránce mezi hodně mladých tváří?
Dá se říct, že jsem tady nejstarší obránce, i když to tak možná nevypadá a ani se necítím být tak starý. Ale konkrétně jsme se o moji úloze ještě nebavili. Nějaké návrhy tam s trenérem a manažerem padly, ale ještě je brzy. Je to teprve 3. den (pozn. red. rozhovor vznikal na začátku týdne), co jsem tady, takže ta role v kabině i na ledě se ještě určí.
V Havířově celkově ses tedy ještě moc nerozkoukal?
Ne, zatím jsem jen trénoval, spal, navštívil jsme 2 restaurace, ale jinak se teprve rozkoukávám.
Co říkáš na nový systém ligy, který se bude letos hrát?
Bude letos více zápasů a když se pak ta liga rozdělí, tak už těch prvních 8 týmů bude mít jistotu předkola. Což už bude v půlce sezony, a to je výhoda. Když se sezona začne dobře, ta první polovina, tak si myslím, že pak už nebude problém udělat dobrou sezonu. Bude to zajímavé, že pak i někdo z posledního místa může vystřelit nahoru, to může být nefér, ale taková jsou pravidla a s tím nic neuděláme.
Šel jsi tady s tím, že jsi věděl, jaké ambice tým má? Jací tady jsou hráči a na co mají?
Všichni tady dělají všechno proto, aby tým dobře fungoval. Myslím, že ta loňská sezona, kdy Havířov skončil 6., byla pro některé kluky i zlomová a nebojím se říct, že play-off je základní cíl, pak už je vše otevřené.
Ty osobně ses dostal někdy dále než do čtvrtfinále play-off?
Ještě na Slovensku v juniorce, když jsem chodil i do extraligy k mužům, oni se dostali do finále, to ale tehdy nebyla nějaká moje zásluha. V semifinále jsem byl asi nejdále.
Dá se nějakým způsobem srovnat české a slovenské hokejové prostředí?
Těžko říct. Obě ligy jsou velmi specifické. První liga tady má úroveň, nechci moc porovnávat. V slovenské extralize je více zkušených hráčů, kteří už mají něco za sebou. Tady jsou zase týmy, kde jsou mladí kluci, nějaké farmy, takže ta zkušenost není taková. Na druhou stranu ty týmy hodně bruslí, a to ve slovenské extralize možná chybí.
Už víš, s jakým číslem dresu budeš hrát?
Tuším, že 28.
Na závěr se ještě zeptám, jestli máš nějaký tým v Chance lize, který máš rád, na který se těšíš?
Oblíbený tým? Asi ani ne, je mi to spíše jedno. Každý tým je jiný a každý má jiný systém. Možná, že když jsem byl v Přerově, tak to bývaly derby s Prostějovem, to bylo vyhrocené. Lidi se na to těšili, my taky trochu více. Dařilo se nám proti nim. A taky jsem jim dal svůj první gól v české lize.
Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně štěstí u nás v AZetu.
