AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Poslední ročník CHANCE ligy se z důvodu epidemie koronaviru nedohrál až do svého konce. Zimní stadiony v půlce března osiřely, led se v nich rozpustil a pro nejednoho hokejového fanouška začalo období temna. V době kdy se téměř ve všech zemích světa hokej přepnul do hibernačního režimu, se již hokejisté AZetu na další sezonu připravovali doma. Samozřejmě podle individuálních tréninkových plánů kondičního trenéra Pavla Horyla. Ten je pevnou součástí realizačního týmu v Havířově už třetí sezónu a my vám s ním přinášíme rozhovor.
Fanouškům hokeje z Moravskoslezského kraje je jméno Horyl povědomé. Otec Pavla Igor je třináct let kondičním trenérem ve Vítkovicích. Bratr Martin se kromě individuální přípravy gólmanů (dlouhodobě pracuje s Petrem Mrázkem), věnuje tenistce Kristýně Plíškové. Pavel Horyl je absolventem katedry tělesné výchovy Ostravské univerzity. Pracoval jako kondiční trenér ve Frýdku – Místku (se kterým slavil postup do první ligy), poté byl rok v extraligovém Třinci. V přípravě hokejistů vychází z těch nejnovějších trendů. Sází u svých svěřenců na sílu, rychlost a dynamiku.
Dobrý den pane trenére. Vy jste z rodiny, která se věnuje přípravě vrcholových sportovců už pár desítek let. Váš otec pracuje pro organizaci Vítkovic a bratr, pokud se nepletu, se věnuje porubským házenkářům. Je těžké se spolu nebavit o práci?
Dobrý den, popravdě těžké to vůbec není. Svou práci vnímáme z velké části jako hobby a životní styl. Takže si myslím, že téma sportu bereme jako pevnou součást našich životů a rádi spolu diskutujeme právě na toto téma.
Co konkrétně měli hráči AZetu v tréninkových plánech, podle kterých se už tři týdny doma připravují?
Vše bylo založeno na práci s vlastní vahou. Byly tam zařazeny cvičení např. variace kliků, výpadů, dřepů, práce se středem těla, ale také se kluci zaměřili na mobilitu (kloubní rozsah v oblasti kyčlí) a strečink. Jako kondiční část individuální přípravy byly zařazeny běhy, nebo jízda na stacionárním kole. Tato fáze byla důležitá i v tom, že kluci budou připravení na vyšší zátěž a plynule tak navážeme na plán letní přípravy.
A v čem je příprava hráčů během pandemie koronaviru jiná?
Jiná především v tom, že kluci nemohli během individuální přípravy využít sportoviště a tak byli omezeni převážně na prostory svých domovů. Naštěstí se nás to nějak dramaticky nedotklo, jelikož původně naplánovaný termín začátku letní přípravy byl stanoven na začátek května, takže posun je zhruba 2 týdny. Sami zatím nevíme, jak samotná příprava bude probíhat vzhledem k zvýšeným bezpečnostním pravidlům, ale věřím, že se s tím náležitě popereme a vše zvládneme bez větších komplikací.
Jak fanoušek vlastně pozná, že tým je dobře fyzicky připraven?
To je zajímavá otázka. Hlavní faktor je asi průběh hry, dobruslování, jak se vracejí útočníci, když se hra přesouvá do obranného pásma. Zvládnutí oslabení, osobních soubojů a třetích třetin, ale je i třeba myslet na to, že to jsou jen kousíčky celé skládanky. Další věc je, že fyzicky může být průběh hry na vysoké úrovni, ale pokud se nedaří hráčům na puku, zápas nemusí dopadnout v jejich prospěch.
Jaké to pro Vás bylo osobně, když se člověk, krom nutných záležitostí, nemohl vypravit ven a udržovat se v kondici?
Musím přiznat, že po sezóně jsem uvítal chvíli “fyzického” klidu. Následovalo cvičení doma s vlastním tělem, to mi popravdě vyhovovalo. Bydlím v rodinném domě a kolem domu je vždy dost fyzické práce, takže ve výsledku se pro mě vlastně moc nezměnilo.
O dnešních hokejistech se říká, že nemají takovou výkonnost jako Ti z přelomu století, je to pravda?
Toto je dle mého názoru zavádějící tvrzení. Co je definice výkonnosti? Sportovní výkonnost je schopnost podávat sportovní výkony opakovaně v delším časovém úseku na poměrně stabilní úrovni. Současný hokej se vyznačuje vysoce intenzivní hrou. Hráč musí vydržet za každé střídání 20 až 40 sekund pracovat velice intenzivně.
Hra se změnila…
Vše je dynamičtější, agresivnější a dle mého názoru pro diváka více atraktivnější. Podle výzkumů se hráči nejvíce posunuli za těch pár let právě v síle, rychlosti – tady myslím především akceleraci, změny směru. To vše úzce souvisí s použitou metodou tréninku, kde síla, rychlost, rychlost reakce, mobilita a strečink hraje významnou roli.
Nesnaží se to Ti mladí jenom „ulehčovat“…
Nemyslím si. Spoustu lidí si myslí a slýchávám občas názory typu: “pokud se hráč na tréninku nepozvrací, nebyl to těžký trénink”. To je ovšem nesmysl. V takovémto případě pak nemají nadcházející dny význam trénovat, jelikož došlo k přetížení organismu a je třeba zase zregenerovat. Dnešní metody jsou založeny na kratších intenzivních tréninkových jednotkách. Samozřejmě tím netvrdím, že se z tréninku vytrácí objem, jen to už jaksi není úplná priorita.
Od Vašeho příchodu do AZetu se toho hodně změnilo. Tehdy jste pro klubové stránky po svém příchodu uvedl, že někteří hráči měli problém se základními cviky, jako byly např. dřepy, resp. s tím, aby tyto cviky „odcvičili čistě.“ Na jakou úroveň se posunuli hokejisté, kterým se věnujete od začátku Vašeho působení?
Snažím se toto téma neustále s hráči diskutovat, poukazovat na chyby a vést je ke správné technice cvičení. Kluci jsou velice vnímaví a nechají si poradit. Aktuálně jsou dle mého názoru na vysoké úrovni. To se týká především kluků, kteří tady jsou od začátku. Každou letní přípravu k nám do týmu přicházejí noví mladí hráči, takže s těmi mnohdy začínáme na novo od základů, protože mají zažity špatné základy.
Jak jsou hráči hlídáni, co se týče výživy a správné životosprávy, je to na jejich vlastní sebekázni?
Hráče si hlídáme pouze váhově. Vzhledem k tomu, že se jedná o profesionály a je to jejich zaměstnání, tak je v jejich vlastním zájmu se v oblasti jídla udržovat a jíst kvalitně a účelně. Tělo je jejich hlavní pracovní nástroj a potřebuje kvalitní “palivo”.
Když se hráči připravovali tři týdny jen „s vlastní váhou“ a nemohli využít klubové zázemí, tedy tělocvičnu a posilovnu, jak se to na nich projevilo?
Vzhledem k tomu, že letní příprava začíná v pondělí 11. května, tak je ještě na nějaké hodnocení brzy. Ale myslím si, že se není čeho obávat, jelikož plánovaný začátek letní přípravy se posunul o dva týdny a hráči měli na každý týden nachystány tréninkové plány. Takže si myslím, že do přípravy nastoupí nachystaní.
Jak se dá během domácí přípravy “simulovat hokej“? Mám na mysli rychlé změny směru a výbušnost?
Výbušnost a rychlé změny směru patří až do druhé části letní přípravy, jelikož se jedná o velice náročné cvičení z pohledu zatížení pohybového aparátu a je nutné, aby na tuto zátěž bylo tělo hráče připravené a mohl jej dělat na 100 procent, aby u něj došlo k pozitivnímu posunu a vyvaroval se zranění.
Jak se liší fyzická příprava na různých postech. Gólmani, obránci a útočníci?
Co se týče mé přípravy, tak zapojuji všechny hráče společně, ať už je to gólman, útočník nebo obránce. Samozřejmě, u gólmanů jsem opatrnější, co se týče zátěže, ale tréninkové jednotky absolvují společně s celým mužstvem. Navíc dělají reakční, různá vizuální cvičení a víc se soustředí na strečink. S dalšími posty pak ještě řešíme individuálně, co je zrovna potřeba. Ať už je to dynamika, síla nebo kondice.
Trénuje se pořád stejně, anebo se najdou i nějaké „nové trendy“?
Myslím si, že termín “trénink” má pro každého trenéra trošku jiný význam. “Stejně” si myslím netrénuje nikdo, obecně stále platí určité postupy tréninku a je jen na každém trenérovi zvlášť na jaký typ tréninku se zaměří. Někdo je zaměřený více silově, někdo víc kondičně, osobně se snažím vycházet z aktuálních poznatků z celého světa a podle toho volit vhodné tréninkové metody a postupy.
Trenére, děkuji za Váš čas a přeji Vám i Vašim svěřencům vše dobré.
