H A V Í Ř O V - Jakub Matai vstupem do letní přípravy začal svou druhou sezonu v AZetu. Jak prozatím přípravné období hodnotí, co říká na současný kádr a jak vidí nový ročník 1. ligy? Odpovědi nabízí následující rozhovor.
Jakub Matai
Narozen 9.5.1993
Post: útočník/obránce
Jakube, v jaké fázi letní přípravy se momentálně nacházíte?
Já bych na úvod připomněl, že před přípravou přišel kondiční trenér Pavel Horyl a já si to nemůžu vynachválit. Několik let jsem zažil letní přípravy ze staré školy, nebylo to ono a do sezony jsem šel unavený. S Pavlem děláme dobré věci, cítím se dobře, i klukům v kabině to sedí. Do sezony nám to určitě hodně pomůže.
Jinak první tři-čtyři týdny jsme nabírali hrubou sílu, cvičili jsme spíše pomalu. Teď se při cvičení přesouváme více do dynamiky, děláme různé výběhy atd. Jak jsem říkal, moc mi to vyhovuje.
Trénujete v relativně menším počtu hráčů. Jak to vnímáš?
Z mého pohledu to není vůbec na škodu. V tom obvyklejším počtu 25 – 30 hráčů, nemá trenér šanci dohlédnout na všechny a opravovat případné chyby při cvičení. Takhle nás bývá 15 – 20, protože někteří mladí kluci ještě musí chodit do školy, a Pavel hned vidí, co děláme špatně a čím si spíš můžeme uškodit, než aby nám to prospělo.
A co říkáš na momentální složení kádru?
Slýchám různě od lidí ve městě, že máme slabý kádr, ale s tím úplně nesouhlasím. Ono to není jen o jménech. Třeba v Las Vegas složili kádr z hráčů jinde odepsaných a došli do finále Stanley Cupu. Máme tam mladé kluky ve věku 20 – 23 let, kteří, když dostanou šanci, tak budou na první ligu nadprůměrní. Všem fanouškům bych chtěl říct, že nic nebalíme. Naopak si věříme, máme v šatně super partu, a to myslím, dělá hrozně moc. V zápase pak, když je potřeba, zaskočí jeden za druhého a ve výsledku je to víc, než když si někdo přijde jen zahrát.
Co tvoje herní pozice? Zůstáváš pod trenérem Režnarem „předělaným“ obráncem?
Ta loňská sezona pro mě byla taková všelijaká. Odešel jsem z Olomouce, byl jsem v Litvínově na měsíční zkoušce, z toho jsem byl 14 dní zraněný, takže to nevyšlo. Pak jsem dlouho čekal, a když přišla na konci září nabídka z Havířova, tak jsem neváhal. Moc jsem chtěl už hrát. No a už tu předchozí sezonu v Olomouci jsem skoro celou už odehrál v obraně. A když jsme pak hráli předposlední kolo základní části s Přerovem, dá se říct o play-off, a hned z kraje se zranil Tomáš Drtil, tak jsem za něj zaskočil. A myslím, že jsem to zvládl velmi dobře. Stejně tak se mi v obraně dařilo i v play-off. Takže ve finále mi to sedí v obraně asi více a i mě to baví.
Ty jsi ve svých 25 letech v kádru čtvrtý nejstarší. To ses velmi mladý přesunul do pozice spíše zkušenějšího hráče.
No, je to nezvyklé, v tomto věku… Ale zase pro mě je to nová zkušenost. Být lídr, usměrňovat kluky. Nevadí mi to, nemám s tím problém. A jak už jsem říkal, tomu týmu věřím.
Nová je pro tebe i situace, že jsi v AZetu od počátku přípravy. Zažíváš tedy Havířov i v jiném období než je podzim a zima. Je to pro tebe velký rozdíl?
Není to úplně velký rozdíl. Je pravda, že když jsem přišel na podzim, tak to bylo trochu ponuřejší. Ale i se sněhem vypadal Havířov hezky. No a co teprve, když všechno a jaře rozkvetlo…Myslím, že je to nespravedlivý předsudek, že Havířov je nějaký zapadákov. Mně se tady líbí.
Jaké máš v Havířově za ten půlrok vybudované zázemí?
První týden jsem ještě bydlel sám v Ka Klubu, ale pak za mnou přijela přítelkyně a bydlíme spolu v bytě. Je zdravotní sestra, což je pro mě ideální, protože kamkoliv já jdu, tak ani ona nemá problém sehnat práci.Našla si místo v Havířovské nemocnici, skvěle zapadla do kolektivu a myslím, že i jí se tady líbí. My si nemáme na co stěžovat.
Jste mladý a bezdětný pár, ale nějakého domácího mazlíčka asi máte, že?
Máme dva potkany a teď jsme si pořídili kočičku. Tak uvidíme, jak to spolu ty zvířata zvládnou :-).
Obraťme list. Jak vnímáš situaci, že Kadaň, kde jsi s hokejem začínal, možná nebude účastníkem letošního ročníku 1. ligy?
No zrovna minulý víkend jsem v Kadani byl na takovém tradičním hokejbalovém turnaji. Hráli tam třeba i Franta Lukeš a Viktor Hübl. Mimochodem je to sice přátelský turnaj, ale hodně prestižní. Nikdo nechce prohrát, takže tomu odpovídá i nasazení :-). A zaregistroval jsem, že to v klubu ještě úplně nevzdávají a snaží se zařídit, aby mohli 1. ligu hrát.
Pro mě teď, z pohledu hráče Havířova, je to takové rozporuplné. Na jednu stranu znamená hraní v Kadani velkou zátěž, vzhledem k dlouhému cestování, ale na druhou stranu by mi bylo jejich odstoupení líto. Přeci jen, je to tradiční účastník a pár let zpět hráli i důstojnou roli. Dá se říct, že jsem na vážkách, jak by to mělo být.
A jak sleduješ další dění a novinky v 1. lize? Jaký bude její další ročník.
Nejsem rád, že se nepadá. To pak ztrácí soutěž šťávu, protože některé týmy to už v průběhu zabalí. To že se rozšiřuje, mi nevadí. Bude více zápasů a pro mě je lepší hrát než trénovat. Pozitivní je, že se omladila. A taky, že přibývají týmy z Moravy. Chodí na ně hodně fanoušků, zápasy mají náboj. A jaká bude? Uvidíme.
Jakube, děkuji za rozhovor a přeji tobě i týmu úspěšnou sezonu.