AZ Havířov
Před sezónou 2018/19 rozhodlo vedení českého hokeje o reorganizaci mládeže. Namísto extraligy mladšího a staršího dorostu a extraligy juniorů, hrál nově nejvyšší soutěž pouze jeden dorost a juniorka. Pro Havířov to znamenalo, že po sedmi sezónách bude mít juniory v nejvyšší soutěži. V následujícím článku se za touto sezónou ohlédneme.
Jak bylo zmíněno výše, před sezónou došlo k výrazným změnám v mládežnických soutěží. Z těch vyplnynulo, že AZ Havířov měl extraligu dorostu a po sedmi letech také nejvyšší soutěž juniorů. DHL extraligu juniorů hrálo 24 týmů, AZ zahájil základní část ve skupině D, kde se čtyřkolově utkal s Vítkovicemi, Třincem, Zlínem, Přerovem a Vsetínem.
Novinkou bylo i to, že se v případě vítězství jednoho z týmů v základní hrací době hrálo prodloužení a případně samostatné nájezdy. Pokud tedy některý ze soupeřů vyhrál v základní hrací době a ještě v prodloužení nebo nájezdech, získal čtyři body namísto třech. Stejně tak jedno z mužstev mohlo prohrát 10:0, ale získat bod za výhru v prodloužení nebo nájezdech. V případě vyrovnaného skóre po šedesáti minutách se dělily klasicky tři body.
Začátek sezóny našim juniorům vůbec nevyšel. Úvodních sedm utkání prohráli a měli pouze čtyři body, když jednou prohráli po samostatných nájezdech a třikrát uspěli v prodloužení. Na to vedení klubu reagovalo pohovory s hráči a změnami v kádru.
V týmu skončili obránci Radek Máca a Daniel Szturc, z útočníků se poroučeli Daniel Stodůlka a Adam Hilšer. O něco později je následovali Jan Žídek a Michal Janeček. Tým doplnil obránce David Zdeněk, do útoku přišli Ernest Bochnak, který se vrátil z Finska a Jakub Kylnar, který ukončil působení v Přerově.
Důležité pro úspěch bylo nasazování útočníka Jana Bambuly a brankáře Jiřího Matouška, kteří patřili do A-týmu AZetu. S nimi stoupal výkon celého mužstva, které vyhrálo osm z desíti utkání za sebou a reálně se přiblížilo postupu mezi nejlepší týmy v soutěži. Jenže v závěru základní části přišly prohry v klíčových utkáních se Zlínem a na domácím ledě s Přerovem, které rozhodly o tom, že Havířov musel hrát o play-off dál ve skupině o pořadí na 13.-24. místě.
Ve skupině o pořadí na 13. -24. místě se AZ dvoukolově utkal s Karlovými Vary, Zlínem, Chomutovem, Hradcem Králové, Mladou Boleslaví, Kladnem, Olomoucí, Jihlavou, Přerovem, Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou. Jenže junioři do této skupiny nevstoupili vůbec dobře, když prohráli úvodní čtyři zápasy a získali v nich pouze jeden bod. Pak se ale opět rozjeli k parádním výkonům a vyhráli devět z desíti zápasů za sebou. To je opět dostalo do hry o play-off a závěrečná kola této skupiny měla náboj.
AZ střídal výhry s porážkami, ale o možnost postupu do play-off bojoval až do konce. Ve 42. kole dokázali vyhrát na ledě Chomutova 2:4, ale ztratili bod v nadstavbě. Rozhodovalo poslední utkání, kterým byl zápas 41. kola (pořadí se přehodilo) v Karlových Varech, kde AZ potřeboval vyhrát a musel se ohlížet i na výsledky svých soupeřů. Nakonec se rozhodlo přímo v zápase, domácí vyhráli 3:1 a vyhráli i nadstavbu v nájezdech. AZ nakonec obsadil páté místo v tabulce a čekaly jej zápasy o umístění na 17. – 20. místě.
Zápasy v této skupině už se hrály klasicky bez nadstavby a postrádaly patřičný náboj, protože už vlastně o nic nešlo. AZ odehrál po dvou utkáních s Mladou Boleslaví, Kladnem a Olomoucí. Bilanci měl vyrovnanou – 2 výhry, 1 výhra po samostatných nájezdech a 2 prohry, 1 prohra v prodloužení, což znamenalo konečné 17. místo.
Tím by AZ s přehledem splnil předsézonní cíl, kterým byla záchrana soutěže na další sezónu. Jenže v průběhu rozehrané sezóny přišlo rozhodnutí ze svazu, že pro následující sezónu dojde k zúžení extraligy juniorů na 19 týmů. Zúžení nemá proběhnout sportovní cestou, nýbrž rozhodnutím svazu. A to zní takto: extraligu juniorů budou hrát pouze týmy, které mají akademii a Olomouc, která má A-tým v extralize. Navíc tam bude rakouský Salzburg, protože podepsal smlouvu se svazem na 2 roky.
Náš klub se, společně se Vsetínem a Přerovem, proti tomuto rozhodnutí brání a je připraven bránit se i soudní cestou.
Kanadské bodování týmu v základní části vyhrál Dominik Pawliczek s 55 body (34+21), jenž byl zároveň nejlepším střelcem týmu. Druhý byl Lukáš Juhász se 39 body (10+29) a o bod zpět Jan Bambula (17+21), ten ale odehrál méně než polovinu utkání juniorů – tohoto výsledku dosáhl v pouhých 22 zápasech.
Čtvrté a páté místo bodování celého týmu obsadili obránci. Čtvrtý byl David Zdeněk se 35 body (13+22), pátý pak byl Vojtěch Ševeček s 28 body (12+16).
Všichni tito hráči by měli být příští sezónu součástí A-týmu.
Ústřední postavou v brankovišti byl Jiří Matoušek, který se do branky dostal ve 29 případech, připsal si 19 výher a úspěšnost zákroků 92.34%. Třikrát vychytal nulu. Dvanáctkrát se mezi tyče postavil Marek Štipčák, ten měl vyrovnaný počet výher a proher a úspěšnost zákroků 90.45%. Jedno utkání vychytal s čistým kontem. V devíti případech byl v brance Michal Dufek, ten vyhrál jen jeden zápas úspěšnost zákroků měl 89.72%. Třikrát dostal příležitost Dominik Ludvík.
Pane trenére, na začátek se zeptám, jestli pokládáte konečné umístění za úspěch nebo neúspěch?
Jak se to vezme. Když si vzpomenete, že nám chyběl k postupu po základní části jediný bod do první dvanáctky a následně ve skupině B opět jeden vítězný zápas k postupu do play-off, tak to zamrzí. Bohužel jsme to nezvládli a play-off nám dvakrát uniklo mezi prsty. Ten poslední krok jsme nikdy nezvládli. Skončili jsme jako první pod čarou, což se všude hodnotí jako neúspěch. Já to takhle ale neberu. Taková byla prostě realita. Na druhou stranu pod námi se umístila akademická mužstva zvučnějších jmen.
Co vedlo k tomu, že jste se po velmi špatném vstupu do soutěže nakonec neskutečně zvedli a málem postoupili ze třetího místa do skupiny zajištující postup do play-off.
Na málem se nehraje. Je pravdou, že jsme prohráli prvních sedm utkání a při čtyřbodovém systému jsme nabrali ihned na začátku velkou ztrátu. Zjištění, že někteří starší hráči, kteří měli být tahouny, na tuto soutěž prostě nestačili, jak na ledě, tak přístupem mimo led nás utvrdilo, že musíme udělat v kádru změny. Potřebovali jsme sehnat kreativního obránce se zkušenostmi s touto soutěží (David Zdeněk) a byli jsme nuceni stáhnout zpět z A–týmu brankáře Matouška a Honzu Bambulu. Tihle tři hráči, společně s Dominikem Pawliczkem, svými výkony zvedli výkonnost celého týmu a najednou byl tým schopen vyhrávat utkání s každým soupeřem. Série osmi vítězných utkání nás katapultovala zpět k možnosti přímého postupu do play-off. Bohužel ten poslední krok se nám nezdařil - domácí utkání s Přerovem a poslední utkání ve Vítkovicích jsme o gól prohráli a tím jsme si přímou cestu do play-off zavřeli.
Proč podle Vás týmu postup utekl a musel bojovat ve skupině B o čtyři místa zaručující postup do play-off.
Jak jsem již řekl, špatný vstup do soutěže a v závěru jsme nezvládli poslední dvě utkání. Mohli bychom přemýšlet a říci, kdyby hrál Bambus a chytal Maty (Jiří Matoušek) od začátku, postoupili jsme. Kdybychom neprohrávali o ten bonusový bod na nájezdy, postoupili jsme. Ale jak říkám, na „kdyby“ se nehraje.
I ve skupině B Vám postup unikl v poslední chvíli a tak ani druhá šance nevyšla. Čím to bylo?
Co říci. Bylo to podobné. Bambula a Mastič byli v Kanadě s reprezentacemi. Rozpadla se nám lajna, která zvedala celý tým, a ostatní nebyli schopni je zastoupit. Vzpomínám, že jsme odehráli velmi dobrá utkání se Zlínem a Přerovem, ale nebodovali jsme. Chyběla nám koncovka. Když jsme byli kompletní, porazili jsme doma Chomutov a Karlovy Vary po špičkových výkonech. Bodovali jsme v desíti po sobě jdoucích zápasech, což je úctyhodný výkon, a tím jsme se opět dostali do bojů o play-off. Dotahovali jsme se, ale pak jsme opět po remíze a prohře v nástavbě ztratili s Jihlavou a to byla velká komplikace. Museli jsme následně vyhrát v Chomutově, což se nám povedlo, ale druhý den jsme těsně prohráli v Karlových Varech a play-off nám zase uniklo o tři body. Největší problém byla pro nás nástavba a nájezdy. V těchto dovednostních disciplinách jsme patřili mezi nejhorší, což nás v konečném důsledku vyřadilo z play-off. Další moment je určitě to, že po Pačesovi (Dominiku Pawliczkovi) a Bambusovi (Janu Bambulovi), byli další dva nejlepší střelci v pořadí obránci Zdeněk a Ševěc (Vojtěch Ševěček). To, že tým nezvládal ty klíčové momenty v rozhodujících okamžicích, bylo zapříčiněno i nedisciplinovaností. Tým nebyl tak propojen v jednu duši, aby hrál jeden za druhého a dělal individuální chyby, které srážely týmovou soudržnost.
Následně se hrála skupina o umístění, kde se hrálo spíše v exhibičním tempu. Jsou k něčemu takové zápasy dobré?
Bavili jsme se na toto téma i s ostatními trenéry. Tady trenér může pozorovat charakter hráčů a jejich vnitřní motivaci. Myslím, že zde ukážou hráči, aniž by si to uvědomili, co pro ně hokej znamená a jakou cestou se budou vydávat. Jsou hráči, kteří když hrají, tak hrají naplno, jsou tací, co hrají jen to, co se jim chce. Někteří, co neměli takový prostor v sezóně, protože se neprosazovali, se neprosazovali ani zde. Přínosem bylo zapojení hráčů z dorostu, kteří i v juniorech ukázali, proč s dorostem hráli špičku v republice.
V sezóně jste provedli změny v týmu. Co byste řekl k hráčům, kteří Vás zklamali a kteří naopak příjemně překvapili?
My jsme tým stavěli z našeho dorostu. Mezi hráči byl až tříletý rozdíl, takže je jasné, že ti starší by měli být lídry. Do A-týmu se zaslouženě probojoval Bambus (Jan Bambula) a Ernest Bochnak odešel do Finska. Zkušenosti s juniorskou soutěží měli jen Pawliczek a Zdeněk. Čekali jsme, že tým potáhnou starší hráči - Janeček, Hilšer, Žídek, Máca a Szturc starší. Bohužel tito hráči tuto roli nezvládli, jejich přístup a výkony opravdu na extraligy juniorů nestačily. Jak jsem již psal dříve, tým táhli kluci, kteří ví, jakou cestou chtějí jít. Když nastoupil Bambus, měl velký vliv na tým svým přístupem a herním projevem. Dominik Pawliczek patřil k nejlepším střelcům v soutěži, což hovoří za vše. Matoušek byl schopen svým výkonem mužstvo držet na 2 obdržených brankách. V obraně si svými výkony řekl o A-tým David Zdeněk. Velmi kvalitní výkony podával nejmladší hráč týmu Gabriel Szturc který patří v české reprezentaci k nejlepším hráčům. Kvalitní výkony a poctivý přístup si drželi Vojta Pindel a Vojta Ševěček.
V průběhu sezóny vedení hokejového svazu rozhodlo o zúžení extraligy juniorů pro příští ročník. Nebude to podle sportovních výsledků. Extraligu budou hrát pouze kluby, které mají akademii. Co na to říkáte?
Myslím, že se ještě v historii českého hokeje nestalo, že by nějaký tým vypadl ze soutěže škrtem v kanceláři. Bohužel u nás je to možné. Jak fungují některé akademie, všichni víme. Ukazatel je, že třeba Karlovy Vary a další akademie oslovují z postižených klubů velké množství hráčů. Je dobře, že všechny postižené kluby nemlčí a poukazují na nekoncepčnost a zmatek ve vedení mládežnických soutěží.
Jaké jsou aktuální vyhlídky juniorů a dorostenců na příští sezónu v Havířově?
Odebrání extraligy juniorů určitě přináší komplikace a to jak směrem k našemu A-týmu, tak i k dorostu. My juniory budeme připravovat dále, jako bychom byli extraligoví. Dorost se snažíme udržet pohromadě. Víme, že je po tom, co dokázali, oslovují akademické kluby, ale k dnešnímu dni nám všichni potvrdili, že chtějí hrát příští sezónu v Havířově. Pokud se rozhodnutí nezvrátí a budeme hrát nově vytvořenou ligu, musíme udělat všichni všechno pro to, abychom postoupili ihned zpět. Zapojíme do hry i naše dorostence, kteří mají velmi kvalitní výkonnost. Musíme se s tím porvat a ukázat všem, že se v Havířově hokej na těchto úrovních nedělá hůř, než v Akademiích, což výsledky jednoznačně letos potvrdily.
Děkuji za rozhovor.
