AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

Ozvěny sezony: 3. třída a 2. třída

16.04.2017 | Tomáš Vlček

H A V Í Ř O V - Dnešní díl seriálu článků hodnotících sezonu 2016/2017 se zaměří na nejmladší žákovské kategorie, tedy na 3. třídu (na snímku) a na 2. třídu. Obě vedl jako hlavní trenér Luděk Jarolím.

Tým 3. třídy (ročník 2008) tvořili tito hráči:

Daniel Bolek, David Buhla, Šimon Danečko, Matyáš Gelačák, Viktor Glac, Matěj Jemelík, David Kajzar, Jan Koblížek, Ondřej Kozel, Dominik Kubálek, Vendula Kubíčková, Jakub Kučera, Miroslav Kulig, Boris Mašek, Magdaléna Michnová, Jan Mikl, Vojtěch Mintěl, Michal Neuwirt, Daniel Ovčaři, Alexandr Polách, Ondřej Szarowski, Ondřej Ševěček, Aleš Tvrdý, Jiří Valenta, Martin Vudarčík, Matěj Žídek.

Rozhovor s trenérem Luďkem Jarolímem

Pane trenére, co z vašeho pohledu především obnáší trénování třetí třídy, tedy dětí ve věku 8 – 9 let?

Třetí třída je specifická kategorie. Je to skok po přechodu z přípravky, protože v ní se ještě tak nedbá na docházku a dodržování některých pravidel. Např. čas srazu na trénink nebo zápas, samostatnost během zápasů a tréninku apod. Nejen s těmito problémy jsme se potkávali v této sezóně.

Když jsem třídu přebíral, věděl jsem, že tam není u všech 100% zápal pro hokej, někteří to brali pouze jako zájmový kroužek a tak jsme vlastně po celou sezónu bojovali hlavně s docházkou. Třída je početně dobře zastoupena, na seznamu má 26 hráčů, ale byly i tréninky, kde nás bylo jen kolem 10. To se samozřejmě na kvalitě musí projevit.

A co se týká zápasů?

Třeťáci hrají své zápasy ještě formou minihokeje, ale oproti mladší kategorii už jen se třemi hráči v poli. Při obvyklé sestavě na 3 trojky se tedy nedostane na všechny a tak hrajeme se dvěma týmy - "A" i "B".

Naštěstí se našli hráči, kteří by pro hokej udělali všechno a tak vznikala velká propast mezi A a B týmem. Na tom se musí hodně zapracovat, protože příští sezónu už se bude přecházet na "velký hokej" a vytvoří se pouze jeden tým.

Jak probíhala příprava na sezonu?

Sezónu jsme začali už tradičně letní přípravou. Jelikož jsem trénoval 2. a 3. třídu, program jsme měli podobný, s rozdílem, že třeťáci měli více tréninkových jednotek. V letní přípravě jsme sehráli přátelské zápasy se stejně starými fotbalisty Slovanu Havířov a ragbisty RC Havířov. S ragby týmem jsme absolvovali i jeden trénink a osvojili si pravidla hry. Letní přípravu jsme zakončili soustředěním na Horní Bečvě.

V srpnu jsme šli na led a zaměřili jsme se hlavně na zdokonalování bruslení. Absolvovali jsme týdenní soustředění na ledě, které obsahovalo dva tréninky na ledě denně a dva na suchu. Poté už se tréninkový cyklus ustálil na 4 tréninky na ledě za týden.

Jak hodnotíte účast v dlouhodobé soutěži v MINIHOKEJI?

Soutěž, která začala v říjnu, obsahovala dvojzápasy každých 14 dní. Takže jsme odehráli porci 24 soutěžních zápasů. Protože třída byla početná, snažili jsme se ještě domlouvat přátelské utkání, aby se do zápasů zapojili všichni kluci. Také jsme odehráli několik turnajů, takže zápasové vytížení bylo dostatečné. Z našeho ročníku 2008 bylo posunuto 5 šikovných hráčů o kategorii výše a za nás chodili hrát jen některé zápasy. Výsledky byly jako na houpačce. U minihokeje dokáže jeden šikovný hráč udělat výsledek, takže i u nás bylo znát, když za nás nastoupili posunutí kluci o kategorii výš.

Co vás nejvíce potěšilo?

Kluci si byli vědomi, na čem je třeba zapracovat a že přístup některých se musí zlepšit. Myslím si, že se to u některých povedlo a v období po vánocích, udělali obrovský pokrok. Věřím, že se nám podařilo nastartovat ročník do dalších sezón a že od příštích let už to bude jen lepší a lepší.

Měl jste při trénování této kategorie nějaké pomocníky?

Samozřejmě, tak jako u každé jiné kategorie, tak i tady jsem nebyl sám. Nevýhodou bylo, že se během sezóny z různých důvodů několikrát měnili asistenti. Sezónu jsem zakončil s Martinem Piechou, kterému tímto za spolupráci děkuji. Poděkovat bych chtěl i Martinu Vudarčíkovi a Vlaďce Kubíčkové za funkci vedoucího a za všechno, co pro kluky a tým udělali. A také Aleši Ovčařimu, Janu Littnerovi a Dušanu Šafránkovi za práci s brankáři.

2. třída (ročník 2009)

Tým 2. třídy (ročník 2009) tvořili tito hráči:

Artur Adámek, Adam Bjaček, Adam Bystroň, Jan Černák, Tobiáš Dybal, Jan Ftáček, David Gebauer, Štěpán Giecek, Matyáš Jano, Vojtěch Jarolím, Matouš Kaleta, Šimon Kaleta, Andrej Kopčaj, Piotr Kusak, Jan Michalík, Radek Porubčan, Adam Potěšil, Filip Rečičár, Denis Seman, Nikolas Střondala, Jakub Šlajs, Pavel Zielinski

Rozhovor s trenérem Luďkem Jarolímem

Pane trenére, vznik samostatné tréninkové kategorie 2. třída je v AZetu novinkou. Proč k tomu došlo?

Druhá třída byla dříve součástí přípravky.Ale díky tomu, že se v Havířově celkem úspěšné daří nábory a máme přípravku velice slušně obsazenou, rozhodli jsme se, nejen z kapacitních důvodů, letos oddělit kategorii 2. třídy, dříve nazvanou micro od přípravky.

Tím jsme se mohli zaměřit speciálně na jeden ročník, v tomto případě 2009, a kluci trénovali samostatně ve své kategorii. Myslím, že to přineslo pouze pozitiva, větší vyrovnanost kluků a tím pádem i kvalitnější tréninky. V přípravce se přeci jen potkávají kluci, kteří hrají třeba druhým nebo třetím rokem a úplni začátečníci.

Jak jste se připravovali na sezonu?

Sezónu jsme začali letní přípravou, která probíhala v květnu a červnu a měla tedy celkem 8 týdnů.Trénovali jsme především na ploše ZS, na atletickém hřišti SPŠ a v tělocvičně. Tréninky na suchu jsme si zpestřili přátelskými zápasy s jinými havířovskými sportovními kluby. Hráli jsme zápas ve fotbale proti Slovanu Havířov a v ragby s RC Havířov. Kluci bojovali jako lvi a neztratili se ani v těchto sportech. Na oplátku jsme tyto kluby pozvali k nám na plochu ZS na florbalový turnaj.

Suchou letní přípravu jsme zakončili soustředěním na Horní Bečvě. Soustředění nebylo zaměřené na trénink, ale na stmelování party. Šlo nám o to, aby se kluci poznali a taky se učili samostatnosti a zvládali základy i bez pomoci rodičů.

Červenec byl měsíc zaslouženého volna a v srpnu už jsme šli na led. Hned druhý týden jsme absolvovali tzv. příměstský tábor. Měli jsme dva ledy denně a dva tréninky na suchu. I tuto porci kluci zvládli velice dobře a v hojném počtu.

Jak to bylo v sezoně se zápasy a turnaji?

Kategorie 2. tříd hraje soutěž na malé hřiště, tzv. MINIHOKEJ. Hraje se na šířku ledové plochy se čtyřmi hráči v poli a brankářem. Náplň soutěže obsahuje šest dvojzápasů, tedy celkem 12 utkání.

Myslím si, že to není mnoho a proto jsme domlouvali pravidelné přátelské utkání s okolními kluby a zúčastnili se i 5 turnajů.Turnaje hodnotím velice pozitivně, v konfrontaci s ostatními kluby jsme obstáli na výbornou. Pravidelné přáteláky jsme hráli mimo jiné i s Třincem. Tam nás extraligový útočník Jirka Polanský provedl celým zázemím WERK ARÉNY, což byl pro kluky obrovský zážitek.

S průběhem sezony jste spokojen?

Během sezóny byla vidět obrovská chuť a nadšení nejen do každého zápasu, ale i tréninku a to se samozřejmě projevilo na pozitivním přístupu všech zúčastněných. Dělali jsme dobrovolné dovednostní tréninky navíc.Měl jsem obrovskou radost, když na těchto dobrovolných trénincích, které byly z důvodu vytíženosti ledové plochy třeba už v 6:30 ráno, byla 100% účast. Myslím, že se nám podařilo naučit kluky takové té herní zodpovědnosti. Samozřejmě je přirozené, že 7 - 8 letí kluci chtějí dávat hlavně góly, ale pořád jsme jim vštěpovali, že hrají pro tým a odměnou nám i jim bylo, když jsme pak v zápase viděli hezkou přihrávku nebo obětavou hru směrem dozadu.

Vím, že u této kategorie nejsou výsledky na prvním místě, ale potěší to, když se nám daří hrát vyrovnané zápasy s extraligovými kluby nebo je dokonce porážet.

Takže celou sezónu hodnotím velmi pozitivně, myslím, že se v tomto ročníku tvoří skvělá parta nejen mezi hráči, ale i mezi rodiči, bez kterých to v tomto věku nejde.

Proto mé poděkování patří hlavně rodičům, vedoucím týmu Petře a Lukáši Kaletovým a všem asistentům, kteří mi během sezóny pomáhali. Tedy Martinu Piechovi, Tomáši Potěšilovi a za brankáře Janu Littnerovi a Aleši Ovčařimu.

Také bych chtěl klukům popřát hlavně zdraví, mnoho sportovních úspěchů, a aby se hokejem stále bavili.


Děkujeme trenéru Luďku Jarolímovi za poskytnuté podklady a fotografie pro článek.

Youtube