AZ Havířov
Po sezóně, kdy byli junioři AZetu jen krůček od postupu mezi hokejovou elitu, byl v šatně cítit hlad po úspěchu. Ten se však poměrně rychle změnil ve frustraci a zklamání. Po velice slibném startu do sezóny začali svěřenci trenéra Dalibora Paskera ztrácet body s relativně slabšími soupeři a v konečném součtu se juniorka umístila na šestém místě v tabulce, daleko za postupem. Co uprostřed ročníku hrálo v neprospěch našich juniorů? Co rozhodlo? Sezonu nám pomohl zhodnotit nejlepší střelec týmu – junior Tomáš Matějek.
Do nové sezóny vlétli junioři jako uragán. Družina trenéra Dalibora Paskera našla svého přemožitele až v šestém kole, kde se v souboji velikánů radoval domácí Vsetín po výsledku 3:2. Toto utkání, jakoby hráče nasměrovalo špatným směrem. Suverenita na ledě najednou zmizela a Havířov musel bojovat i proti relativně slabším soupeřům. Právě v těchto soubojích začali hráči nacházet svou největší slabinu. Za příčinu lze považovat podcenění či špatné rozpoložení týmu, každopádně v následujících kolech začali junioři Azetu ztrácet krok se špičkou.
Družina okolo trenérské dvojice Pasker-Kusý, naposledy naplno ukázala své kvality v 16. kole, od této doby hráči vyhráli čtyři zápasy po sobě a vše se zdálo být na dobré cestě. Jenže právě poté se ukázal velký nešvar týmu a porážka s celkově až osmým Hodonínem v poměru 3:5 napověděla, že letos zřejmě boj o postup do extraligy nevyjde. Zatímco AZet musel tvrdě bojovat o každý bod, první Vsetín si na špici tabulky vytvářel luxusní náskok, jenž v konečné podobě narostl na neskutečných 30 bodů!
Přestože konečné šesté místo v tabulce zařadilo juniorku Havířova do průměru, během sezóny hráči rovněž prokázali své kvality. Ty byly vidět především v soubojích s úhlavním nepřítelem – Vsetínem. Valaši sice ve všech čtyřech střetnutí vyhráli, s výjimkou jednoho utkání (6:2) se však jednalo o bitvy do poslední vteřiny. Ve 33. kole dokonce naši junioři získali bod, když dokázali domácí zápas dotáhnout do samostatných nájezdů. Právě na podobných zápasech může tým v budoucnu stavět.
Mužstvo nejvíce doplatilo na odchod hráčů typu Mária Brezániho, Antonína Pechance nebo Petra Matouška. Podobné individuality, které dokázaly takřka samy rozhodnout zápas, a které již letos prorazily do kádru mužů, letos týmu chyběly. Přesto se hned několik hráčů ukázalo ve velice dobrém světle. Řeč je zejména o Tomáši Matějkovi (23+18) a Tomáši Mrázovi (17+20). Prvně jmenovaný je nejlepší střelec mužstva, druhý zase vede statistiky v počtu asistencí. Důkazem jejich kvalit byla důvěra trenéra Tomáše Potěšila, kterou oba hráči využili v barážových soubojích áčka. Nesmíme zapomenout ani na ještě nedávno staršího dorostence Jana Křibíka (19+14), jenž zvládl přechod do juniorky na výbornou a okamžitě se zařadil mezi lídry týmu.
Obranu dirigovala silná čtyřka – Graca, Jaroch, Kostelník a Ovčaří. Prvně jmenovaný hráč si rovněž zahrál mužskou baráž. V brance trenér Dalibor Pasker po odchodu Petra Matouška spoléhal na dvojici Gabler-Tomšů. Oba brankáři si připsali zhruba stejný počet zápasů a měli dokonce shodné statistiky. Čísla nejsou sice jakkoliv oslňující, ale v juniorském hokeji, kde se nejvíce lpí na útok a často se zapomíná na taktiku, se tato čísla příliš přeceňují.
Ačkoliv letošní sezóna juniorů předpoklady nenaplnila, tým má na čem stavět a v nadcházejícím ročníku může své zaváhání napravit. Letošní neúspěch ovšem přinesl své oběti. Nespokojenost s výkony mužstva se podepsala na odchodu hlavního trenéra Dalibora Paskera i jeho asistenta - Miroslava Kusého. S prvně jmenovaným mužem byla ukončena spolupráce úplně, Miroslavu Kusému zůstává na starosti vedení přípravky. V nové sezóně tým juniorů povede trenérská dvojice Jaromír Venglář - Petr Jemelík. Doufejme, že nový impuls pomůže našim hokejistům vrátit se tam, kde patří. Doufá v to i Tomáš Matějek, který nám pomohl letošní sezónu podrobně zrekapitulovat.
Tomáši, juniorský tým se už druhou sezónu neúspěšně snaží probojovat zpátky mezi elitu. Ty jsi v obou případech za juniory nastupoval. Co tedy podle tebe scházelo ke kýženému úspěchu?
První rok po sestupu do Ligy juniorů nám postup nevyšel jen o kousek, asi nám chybělo i to potřebné štěstí. Navíc jsme prohráli první dva zápasy s Havlíčkovým Brodem a se Znojmem shodně 1:2. Poté přišel zápas s Ústím nad Labem, kde se nám vůbec nedařilo a už nebylo prakticky o co hrát. Letos naší lize jednoznačně dominoval Vsetín. Bohužel do baráže mohl postoupit pouze jeden tým, a tak se nám opět nepovedlo bojovat o postup.
Zatímco loni vám postup do extraligy utekl až v baráži, letos tým svými výkony takřka zapadl do průměru ligy. Čím si to vysvětluješ?
Loni tým táhli hráči jako Antonín Pechanec nebo Mário Brezáni, kteří dokázali bodovat v každém zápase. V brance jsme navíc měli skvělého Petra Matouška, kterému se za celou sezónu nepovedl snad jediný zápas. Tyto tři jména tedy vidím jako hlavní faktory naší hry. Letos jsme je nedokázali nahradit, možná právě proto jsme zapadli do průměru. Zpočátku se nám dařilo držet tempo s vedoucím Vsetínem, potom ale přišly laciné prohry se slabšími soupeři a následná ztráta motivace měla za důsledek, že už nebylo o co hrát.
Do poloviny soutěže váš tým držel solidní tempo, to však poté opadlo a v poslední čtvrtině sezóny už takřka nebylo o co hrát? Souhlasíš?
To máte pravdu. Jak už jsem říkal, my jsme se z počátku drželi nahoře se ztrátou zhruba pěti bodů na Vsetín, takže bylo pořád o co hrát. Potom jsme ale zbytečně ztráceli body s týmy jako je například Hodonín. Hlavně jsme ale dvakrát za sebou prohráli s posledním celkem tabulky – Brnem. V konečném důsledku měl Vsetín díky našim chybám luxusní náskok a hráči ztratili motivaci.
Ligu si podmanila juniorka Vsetína, která nakonec postoupila do extraligy. Mohl bys popsat, jak moc velký rozdíl (co se týče kvality) mezi tímto týmem a zbytkem ligy vidíš ty?
Vsetín dominoval po celou sezónu, prohrál v tomto ročníku snad jen čtyři zápasy, což svědčí o jeho kvalitě. To se nakonec potvrdilo i v baráži, kde si tito hráči vybojovali postup do extraligy. My jsme s nimi skoro vždy dokázali hrát vyrovnané zápasy, ale v těch se vždy ukázala jejich kvalita, kdy dokázali často otočit vývoj zápasu. Především však, na rozdíl od nás, neztráceli body se slabšími soupeři.
Srovnal si výkony Vsetína s Havířovem. Znamená to tedy, že letos byly pro tebe tyto dva celky nejsilnější?
Před sezónou byly určitě tyto dva týmy pasovány do role největších favoritů, ale jak se později ukázalo, tak jsme asi nebyli tak dobří, jak jsme si mysleli.
Mládežnické kategorie jsou pověstné tím, že se sestava jednotlivých mužstev rok od roku radikálně mění. Dá se to převést i do role hráče. Ty jsi svou první sezónu v juniorce odehrál s 16 body na kontě, nicméně letos ses v týmu naplno aklimatizoval a s 23 vstřelenými brankami sis vysloužil titul nejlepšího střelce AZetu. Mohl bys tedy popsat, jak je těžký skok hráče do vyšší kategorie?
V první sezóně za juniory jsem ještě nedostával na ledě tolik prostoru. Spíše jsem si tak zvykal na úroveň juniorského hokeje. Letos už jsem od trenéra Paskera dostával na ledě více prostoru, a tak jsem se mu to snažil oplatit brankami. Samotný přechod ze staršího dorostu do juniorky není nijak radikální, daleko větší skok je z této kategorie do mužů. Každopádně juniorský hokej je nejrychlejší.
Juniorský hokej je vzhledem ke své rychlosti hodně specifický. Ty sis letos vyzkoušel i příchuť mužského hokeje. Můžeš tedy z vlastních zkušeností popsat, čím se jednotlivé kategorie liší?
Hlavní rozdíl mezi oběma kategoriemi vidím v taktice a zkušenostech. Juniorský hokej je rychlejší, hráči dokážou rozhodovat zápasy svou dravostí a agresivitou. U mužů zase rozhodují více zkušenosti. Hráči sice nejsou tolik rychlí, ale vědí přesně, kde mají v danou chvíli stát a ví, co je na ledě potřeba udělat.
Jak moc juniorský hokej doplácel na to, že mužský tým AZetu hrál až 2. ligu? V minulosti se totiž často stávalo, že nejlepší juniorští hráči raději odešli do konkurenčních klubů, které měly větší perspektivu (Třinec, Vítkovice) …
Tím, že tady kolem sebe máme dva extraligové kluby, tak hráči se po odchodu z juniorky hrnuli za lepším. Havířov se pak, jako druholigový tým, často bral jen jako pojistka, v případě, že se daný hráč nechytl nikde jinde.
Myslíš, že letošní úspěch v podobě postupu mužů do 1. ligy z tohoto pohledu něco změní?
To by uvažování hráčů mohlo trochu změnit, ale já si myslím, že ten hlavní problém je v tom, že naši junioři hrají pouze druhou nejvyšší soutěž. Extraliga by byla v tomto ohledu lepší.
Myslíš, že příští ročník se Havířov opět zapojí do boje o extraligu juniorů? Narážím také na to, že do týmu se jistě zapojí několik starších dorostenců, kteří letos patřili mezi špičku v celé republice …
Budeme se opět snažit dostat se co nejdál, ideálně bojovat o postup. Budeme jenom rádi, když nám nově příchozí hráči ze staršího dorostu pomůžou, protože se jedná o velice kvalitní hokejisty. Dokázali to už letos, protože dostali pár příležitostí se ukázat v našem týmu a v zápasech často sbírali body. Příští sezónu tak můžeme být hodně silní.
Na závěr se tě ptám, jakožto nejlepšího střelce mužstva. Dokážeš v příštím ročníku zopakovat výkony, které jsi předváděl letos?
(Smích) Nevím, jestli to dokážu, ale budu se snažit, abych na ledě předváděl podobnou hru a abych ji třeba ještě zlepšil.
Tomáši, děkuji za rozhovor.
