AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

Pavel Horyl: Věřím, že klukům letošní příprava pomůže ke kvalitním výkonům na ledě

11.07.2021 | Tomáš Vlček

H A V Í Ř O V - Úterý 6. července byl poslední den letošní suché přípravy A-týmu AZetu. Po více než dvou měsících tvrdé práce budou mít hráči nyní krátkou dovolenou. Po ní pak začnou další fázi přípravy. Bude to od 25. července a už na ledě Gascontrol Arény.

Suchou přípravu A-týmu má na starosti už tradičně mladý kondiční trenér Pavel Horyl. Proto jsme se s právě s ním za touto částí sezony ohlédli.

Pane trenére, kdybychom se podívali na tu letošní suchou přípravu vašima očima… Tak jaká byla?

Musím říct, že byla opět náročná (úsměv). Kostra zůstala stejná. Ještě před začátkem společné přípravy se kluci už 2 – 3 týdny připravovali sami doma nebo na dostupných sportovištích. Pak, v první polovině společné přípravy, jsme se zaměřili na objem a ve druhé polovině na sílu a dynamiku.

Kostra tedy stejná… A co nějaké dílčí změny?

Oproti loňsku jsme v ní udělali nějaké úpravy ve formě tréninku. Konkrétně jsme se zaměřili na tempo cvičení. Zejména v prvních čtyřech týdnech jsme se zaměřili na to, aby kluci více rozvíjeli svalovou hypertrofii. Tedy zjednodušeně objem svalů. Docílit se toho mělo tím, že tempa cviků byla pomalejší a interval delší a tím strávili v zátěži více času. Zapojili více svalových vláken a intenzivněji pracoval i CNS (centrální nervový systém)

Omezilo vás nějak počasí letošního chladného a deštivého jara?

Trochu ano. Vzhledem k němu jsme totiž neměli tolik prostoru k tréninku v písku jako loni. Tento typ tréninku se nám i loni jevil jako velmi prospěšný. Jednak je to změna proti atletickému oválu a pak také je to vysoce efektivní pro trénink dynamiky. Nahradili jsme to ale cvičením na schodech, což bylo loni, vzhledem k opravám v hale, omezené. Takže v rámci možností jsme se s tím snažili popasovat, aby zůstala úroveň efektivity tréninku pořád na vysoké úrovni.

Teď se zeptám hodně laicky. Proč se netrénuje pořád stejně, ale je rozdíl mezi první a druhou polovinou té společné přípravy?

Odpovím hodně zjednodušeně – nejprve se trénuje objem, aby se tělo na vysokou zátěž adaptovalo, a pak se trénink zaměří na intenzitu, sílu a dynamiku.

A konkrétně to vypadá jak?

Že u posilování s činkami se nejprve cvičí s menší zátěží, ale více opakování. A u běhů jsme zařazovali především člunkové běhy od 100m do 300m s různou volbou vzdáleností mezi metami (25m a 50m). Postupně se přejde k vyšším vahám a u běhů ke sprintům. Třeba jen 30 metrů, takže nejvýše 4-5 vteřin, ale s maximální intenzitou. A přestávky na odpočinek se prodlužují. Protože sprinty se nedají trénovat v únavě. Kluci musí být zregenerovaní.

Kolik toho průměrně tak asi hráč během přípravy „nazdvihá“ a „naběhá“.

To je hodně individuální. Záleží na jeho tělesné konstituci, zdravotním stavu a také jestli třeba není po zranění… A taky je potřeba říct, že ty absolutní hodnoty nejsou to nejpodstatnější. Velmi důležitá je totiž také intenzita tréninku.

Celkově bych ale řekl, že tady kluci toho nazvedají opravdu hodně. Totiž, co se týká posilovny, mají tady takovou zdravě se vzájemně motivující atmosféru. Hezky se umí hecovat v těch stabilních trojicích – čtveřicích, ve kterých spolu trénují. A to jim pomáhá zvyšovat výkony.

Kromě běhání a posilovny… co ještě hráči absolvovali?

Každému tréninku předcházela tzv. mobilita. Tedy soubor cviků na kloubní rozsah. Snažím se to kluky už těch pár let učit, protože je to fakt důležité z hlediska prevence úrazů. A myslím, že se jim to vrací. Ta zranění z tréninku se nám vyhýbají. Ono to není až tak atraktivní, jako zvedat činky, ale tělu to prospívá – je pohyblivější a odolnější.

Novinkou v přípravě byla kola, a to v rámci soustředění v Jeseníkách. Co k tomu říct?

Mělo to více aspektů. Jednak je to intenzivní zátěž dolních končetin a v druhé řadě také vysoká zátěž pro respirační a kardiovaskulární aparát. Ale také v tom byl ten aspekt změny. Aby kluci po zimáku a atletickém hřišti zase trénovali v jiném prostředí.

Jinak ten cyklistický trénink byl zařazen každý den v podvečer. Dvakrát to byl okruh od chaty do 20km a jednou výjezd na Praděd. Výjimkou byla středa, kdy na hráče čekaly intervalové a opakované výjezdy na zhruba 2 km stoupání z Malé Morávky směrem na Roudnou.

Soustředění v Karlově mělo mj. za úkol nabourat stereotypy a utužit kolektiv. Ale po stránce tréninku, co ještě jiného, než tady v Havířově, jste tam absolvovali?

Běžecké tréninky do kopce. Hned vedle hotelu jsme měli takový ideální stoupáček, který byl vhodný k tréninku sprintů do kopce. Dovezli jsme si i nějaké činky z Havířova, takže kruhové tréninky se zátěží venku, přičemž ty zátěže byly nižší než tady ve vzpěračské hale. To bylo záměrné, aby si tělo trochu odpočinulo a nabralo síly zase do dalších týdnů. A pak jsme trénovali na takovém menším fotbalovém hřišti běhy formou člunkového běhu.

Kde, přes tu všechnu dřinu, brali kluci ještě energii na ty kolektivní sporty jako fotbálek, nohejbal, basket?

To bývalo v rámci té dané tréninkové jednotky. Bylo to také něco za něco. Taková odměna za intenzivní trénink. A kluci, jakožto „kolektivní“ sportovci, to samozřejmě rádi a s povděkem berou.

Basketbalu bylo letos více než jindy…

Ano. Kromě toho, že je komplexní na celé tělo, tak je to výborný doplňkový sport pro imitaci herních situací v hokeji – čtení hry, přihrávky, osobní obrana, dohrávání situací, rychlé změny směru hry atd. Zkrátka nejen tělo, ale ani „hlava“ nezůstane díky tomu během přípravy stát.

Absolvovali všichni hráči celou přípravu? Nebo do toho procesu vstupovaly nějaké zdravotní či jiné komplikace?

Až na pár výjimek všichni a celou. Těmi výjimkami byli hráči, kteří trénovali ve svých předchozích klubech i po skončení sezony, nebo jejich kluby hrály mnohem déle než AZ. Takže Radek Veselý, Tomáš Fučík a Tonda Pechanec, po domluvě, měli o nějaký ten týden společnou přípravu zkrácenou.

V přípravě bylo zhruba 23 hráčů. Máte při tomto počtu možnost uhlídat, jestli dělají vše poctivě a správně?

Řeknu to takto. Už když jsem k týmu nastoupil, tak kluci to měli tady v Havířově nastaveno tak, že jsou velmi vnímaví a pohybově nadaní. Takže to bylo jednodušší a práce nám pěkně odsýpala. Nebylo třeba se zabývat technikou cvičení, protože ji měli vesměs velmi slušnou. A když tak to bylo jen o detailech.

A musím říct, že i když nemám oči všude, tak se snažím maximálně dohlížet, radit a korigovat. Ale hlavně, kluci sami si řeknou, když něco potřebují. A to je výborné znamení. Kromě toho, že už toho musí ve svém věku a při svých zkušenostech, hodně vědět, tak také ví, že je v jejich zájmu dělat věci správně.

A pokud je to potřeba, tak jsme schopni, třeba některé věci v tréninku, poupravit. Aby to tomu hráči více vyhovovalo.

Pokud už máte k dispozici výsledky „závěrečnýchtestů. Co vám ve zkratce říkají? A překvapilo vás v nich něco?

Výsledky dopadly v některých disciplínách nad má očekávání a jsem velice mile překvapen, jakých výkonů kluci dosáhli! Teď bude důležité, aby veškerou tu dřinu přenesli na led a dařilo se jim hlavně při hře!

Na hráče teď čeká zasloužená dovolená. To ale v jejich případě neznamená úplné zahálení….

Samozřejmě, ale kluci musí na chvíli vypnout a vyčistit si hlavu, a hlavně i zrelaxovat. Příprava byla opravdu náročná a zaslouží si pár dní naprostého odpočinku. Týden před srazem pak budou mít kluci nachystané individuální plány, aby zase tělo nachystali na nadcházející intenzivní tréninky nejen v posilovně, ale především na ledě.

A co říct závěrem?

Já mám z tohoto azeťáckého kolektivu velice dobrý dojem. Je přirozeně pracovitý a vůbec tady není potřeba používat nějaké přemlouvání. Prostě to samo funguje, jak má. A věřím, že klukům tato letošní příprava pomůže ke kvalitním výkonům na ledě. Takže jim přeji, ať jim to v sezoně lepí a dávají góly (úsměv).

Pane trenére, děkuji za rozhovor a ať se daří Vám i týmu.

Youtube