AZ Havířov
Přicházíme se statistickým ohlédnutím za sezónou, která byla sice bohužel zkrácená, ale to nesnižuje obrovský úspěch AZetu. V uplynulém ročníku tým čelil několika velkým výzvám, včetně snad nejrozsáhlejší marodky, jakou jsme kdy v Havířově měli. Systém soutěže doznal také změn. To ve výsledku znamenalo, že ve druhé polovině sezony spolu soupeřili ti nejlepší a nehrály se zápasy s týmy ze druhé půlky tabulky. Přes všechny tyto faktory, které měly být pro mladý tým ze Slezska přítěží, skončil AZet na nejlepším místě od svého návratu do Chance ligy, tedy na páté příčce.
Havířov si vybojoval páté místo díky zisku 94 bodů za 30 výher, v tomto ohledu byli Slezané v elitní skupině dokonce druzí, hned za suverénními Českými Budějovicemi, které slaví návrat mezi tuzemskou elitu. Vzhledem k novému systému ligy by nebylo fér porovnávat statistiky v rámci celé ligy, proto bude srovnávána jen elitní osmička, která spolu soupeřila o umístění do play off. To už ovšem bohužel nebylo možné odehrát.
V počtu výher druhý nejlepší tým, ovšem ohledně porážek byl Havířov mezi nejlepšími třetí nejhorší. Co určitě AZeťáci potřebují zlepšit je ofenziva. V počtu nastřílených branek byli výrazně za konkurencí, když pomineme nedostižný Motor, druhé Litoměřice nastřílely 199 branek, Havířov pouze 156. Jak je tedy možné, že se tým umístil tak vysoko? Jedna z odpovědí je i přes mládí v obranných řadách důsledný defenziva. V počtu inkasovaných branek byli havířovští třetí nejlepší, 151 obdržených gólů dorovnává menší počet branek vstřelených (když vzpomeneme Litoměřice, ty vstřelily o 43 branek více, ovšem inkasovaly 190 gólů, tedy o 39 více, než AZet, rozdíl je tedy téměř nulový).
Další důvody, proč tým překonal očekávání můžeme najít ve statistice Corsi (tedy poměru střel v situaci 5 na 5). Úspěšné týmy mají Corsi obvykle nad 50 %, vytvářejí si více velkých příležitostí, než kolik jich povolí soupeři. Havířov zakončil ročník na údaji 49,73 %, tedy těsně pod touto hranicí, ovšem byl v tomto údaji na páté příčce, tedy přesně tam, kde byl i podle získaných bodů.
Legenda: CF - veškeré střely týmu, CA - veškeré střely proti týmu, CF/60 - střely týmu za 60 min, CA/60 - střely proti týmu za 60 min
Zdroj: hokej.cz
Kde určitě najdeme slabší bod, jsou vhazování, vyhrát dokázali pouze ve 48,57 % případů, což stačí pouze na 7. místo, na stranu druhou, v předchozím ročníku byli havířovští se 44% úplně poslední v lize, takže i zde můžeme vidět výrazný pokrok kupředu.
V řeči čísel lze najít ještě jeden údaj, který ukazuje, jak se dokázal Havířov prosadit. Je to procentuální podíl AZeťáckých střel vůči všem střelám v zápase. Tato statistika se označuje SF% a Havířov skončil s 53% na třetí příčce.
Legenda: GP - zápasy, SF - střely týmu, SA - střely proti týmu, SF/60 - střely za 60 min, SA/60 - střely proti týmu za 60 min
Zdroj: hokej.cz
Za hrdiny můžeme dle mne považovat naprosto každého, kdo se snaží hokeji v Havířově nějak přispět. Za námi je sezona, která přinesla nejednu zkoušku. Jednou z hlavních postav byl bezpochyby brankář Aleš Stezka, který bude hájit barvy AZetu i v příštím roce. Odchytal rovných 50 utkání, úspěšnost vytáhl na téměř 91%, inkasoval 2,56 branek na zápas a vybojoval 4 čistá konta. Velice často byl právě on tím faktorem, který překlopil zápas na stranu Havířova. (pozn. statistiky hráčů jsou uvedeny za celou sezónu)
Hlavním tahounem v ofenzivě byl Jakub Kotala, v 57 zápasech nasbíral 49 bodů. Nebyl pouze lídrem bodování, ale také střelců (21 branek) i nahrávačů (28 asistencí). V rámci statistiky +/- často vynikají obránci, ovšem vítězem v tomto ohledu je v Havířově útočník Filip Seman (+ 16), který byl i druhým nejproduktivnějším hráčem týmu se 34 body.
Nejvytěžovanějším hráčem týmu byl obránce Lubomír Malina s průměrem 20:59 minut za zápas. Opomíjení hrdinové bývají hráči, kteří dělají na ledě “černou” práci. Mezi důležité aspekty patří zblokované střely, v tomto ohledu byl nejlepším hráčem David Chroboček s rovnými 50-ti zblokovanými střelami. Zajímavostí určitě je, že na děleném druhém místě je spolu s obráncem Jaroslavem Mrowiecem překvapivě také útočník Lukáš Bednář se 44 bloky.
Na druhé straně hřiště musíme hledat hráče, kteří dokáží zápasy rozhodnout. Co se týče vítězných branek, zde nebude pro nikoho překvapením, že jich dal nejvíce Jakub Kotala, konkrétně 6. Na druhém místě je ovšem překvapivější jméno a to nováček Petr Fridrich, který vsítil 9 branek, ale hned 4 z nich zajistily triumf AZetu. Zapomenout bychom ovšem neměli ještě na jednoho člena týmu. Je součástí havířovského hokeje déle, než existuje novodobý AZet a není jim nikdo jiný, než kapitán, Jan Maruna. Jednatřicetiletý útočník odehrál již 12. kompletní sezónu v řadě mezi muži v Havířově (přivřeme-li oči nad dvojím hostováním v extraligovém Zlíně) a letos stihl odehrát 49 zápasů, posbíral 15 bodů za 6 branek a 9 asistencí, v tabulce pravdy skončil na 3 plusových bodech a opět byl srdcem týmu, který i letos překonal veškerá očekávání a předpoklady.
Co říct závěrem? AZ zažil výsledkově nejlepší rok a to hlavně díky nasazení a poctivé obraně. Tým se mohl opřít o řadu hráčů a současně zapracovat další mladé naděje. Je velká škoda, že letos nebylo možno odehrát play off a nezbývá, než se těšit, že napřesrok se v Havířově vyřazovacích bojů dočkáme. Snad se stejně skvělou výchozí pozicí, jako tomu mělo být i letos.
