AZ Havířov
Šestnáctiletý gólman havířovského dorostu začínal s hokejem na Porubě, odkud se ale již v roce 2017 stěhoval do Havířova. Je sice ještě v dorostu, ale má fyzické parametry na to, aby se hokejem mohl jednou živit. V bráně působí jistě a rozhodně. Dnes vám s ním přinášíme rozhovor.
První věcí, která vás na Tomášovi zarazí je jeho výška, měří 184 cm a mezi stejně starými vrstevníky působí doslova jako věž, není však neohrabaný. Rozhodně není typem člověka, který by byl dvakrát upovídaný. V rozhovoru mu chvíli trvalo, než se rozpovídal.
Ahoj Tomáši, pocházíš z Ostravy, ale hokej hraješ v Havířově. Můžeš mi prosím vysvětlit, jaký vítr tě zanesl zrovna do AZetu?
Před přestupem jsem hrál hokej v Porubě, v Ostravě žiji s rodiči, a oproti AZetu tam byly pro mě horší podmínky. V Havířově se prostě cítím lépe. Vyzkoušel jsem si nejdříve jeden turnaj a pak jsem přestoupil, bylo to v roce 2017, no a vydržel jsem tu do teď.
Nebudeme si lhát do kapsy, gólmani jsou prostě trochu jiní. Co tě nalákalo, abys šel mezi tři tyče?
Mně se hodně líbily gólmanské masky. Tak jsem si říkal, že bych si jednu také mohl udělat. Tak jsem se kvůli tomu stal gólmanem. Neměl jsem ani žádný vzor, anebo kamaráda v bráně. Začalo mě to bavit a chytlo mě to. Jednou bych si chtěl nastříkat svou masku.
No a kdo tě dostal k hokeji, hrál ho někdo z rodiny?
Ano, můj starší bratr už hrál hokej. Já jsem později začal bruslit na zimáku, to mi popravdě moc nešlo. Tak jsem oblékl betony a najednou mi to začalo jít, dostával jsem méně gólů a betony mi už zůstaly.
Pár rozhovorů s trenérem gólmanů mám za sebou a ten tvrdí, že gólman musí být nejlepší bruslař, je to pravda?
Určitě je to pravda. Hodně záleží na tom, jak ten gólman umí pracovat s bruslemi, jak dokáže zapojit kotníky a pak je samozřejmě důležitá rychlost.
No a tobě tohle funguje?
Ano, mě ty nohy fungují dobře.
A co ti prosím pěkně nejde?
Minulý rok mi trenéři říkali, že musím zapracovat na rychlosti a že do toho nedávám všechno. Chyběl jim v tom, jak to říci, sprint. Že prý mám více sprintovat na puk a být výbušnější ve výjezdech. Na tom jsem hodně zapracoval.
Přijdeš mi jako ten typ kluka, který strašně rychle roste, nemýlím se?
Ano, to máte pravdu, rostu strašně rychle a všechno je mi rychle malé. Takže se mi stávalo, že během sezóny jsem měl dvě velikosti. Ono, výstroj není nejlevnější a já musím poděkovat rodičům, kteří mi většinu věcí na hokej koupili a že mi v tomhle ohledu neskutečně pomáhají. Kdyby jich nebylo, tak u hokeje určitě nejsem.
Co ti hokej vlastně dává?
Bavím se jím, je to pro mě určitý způsob odreagování od všeho možného. V tu chvíli není škola a všechny věci, které by mě rozptylovaly. Je to zábava, někdy i adrenalin.
Vzpomeneš si na svůj nejlepší zápas?
To se v Havířově hrál turnaj, na který dorazili CZECH Knights, to je výběr toho nejlepšího v daném ročníku, hráli za ně kluci ze Sparty. Byl jsem tehdy v sedmé třídě, ten zápas jsme sice prohráli v prodloužení, ale bylo to moje nejpovedenější utkání, tam jsem toho chytil nejvíce.
Letos se havířovskému dorostu moc nedaří, že?
Tak nedaří, občas máme dobré zápasy, ale chybí nám klid v zakončení. Nedáváme góly, ta koncovka je prostě špatná. Pokud tam hráči nebudou chtít dávat góly, tak to tam padat nebude.
To je tak jednoduché?
Jednoduché to asi není, ale musí prostě chtít a dávat tomu absolutně všechno.
Spousta hráčů, teď si vybavím Patrika Ungra, byla zraněných a dlouho nemohli hrát…
Zraněných bylo hodně, teď už je většina kluků schopna nastoupit, akorát Ungr je dlouho mimo. Hrajeme teď ve skupině o udržení se Vsetínem, Olomoucí, Přerovem, Porubou a Šumperkem. No a dva týmy přímo sestupují, nemůžeme se vymlouvat na zraněné.
To je asi pro vás veliký strašák?
Bezesporu, strašák je to veliký, ale my věříme, že to ubojujeme, vydřeme a budeme doufat. Uvidíme, jak mi to půjde v sezóně, jestli nepřijdou nějaká zranění. Doufám, že ne a pokud se to sejde, tak máme tým na to, abychom se udrželi v soutěži.
Máš nějaký hokejový vzor?
Ano, to mám, celý život sleduji Petra Mrázka. Koukal jsem se na něj v Detroitu, teď je v Torontu, tak se dívám na zápasy javorových listů. Jako každý mám ten hokejový sen, chtěl bych se dostat do NHL.
Co vlastně studuješ a chtěl bys to někdy dělat?
Studuji na střední škole v Ostravě Marketing a management. Pokud mi nevyjde hokej, tak bych asi nechtěl podnikat, ale maturitu musím mít. Bez ní to nejde a pak se uvidí.
Jaké to pro tebe je, když dostaneš hloupý gól?
Snažím se na to rychle zapomenout a nic si z toho nedělat. Chtěl bych se z toho kiksu nějak poučit.
To jsou, s odpuštěním, řeči. Jaké to je doopravdy, na fotkách vidím trochu něco jiného…
Je to blbé, když se to stane, ale snažím se to hned vytěsnit z hlavy. Musím na to, i když to nejde lusknutím prstu, zapomenout, aby mě to neovlivnilo v dalším průběhu zápasu. Jasně, že mě to štve a cloumá to se mnou, ale to musí jít hned pryč. I když to se mnou ještě chvíli cloumá.
Pomáhá ti jóga, dechová cvičení, nebo máš prostě prázdnou hlavu?
Před každým zápasem jsem ve stresu a řekl bych, že mi to vlastně pomáhá. Protože, když nejsem ve stresu, tak nechytám moc dobře. Základ je pro mě chytit první střelu, pak už to jde. Ono, ne vždycky se to povede.
Přijdeš mi jako taková klidná síla. Bavíš se sám se sebou během zápasu?
Klidný v bráně rozhodně nejsem, i když tak možná působím. Ve mně se to pořád tak nějak pere. Hodně se při zápase klepu, ale nervák už nejsem. S tím jsem měl problém, když jsem byl menší, ale s tím jsem se nějak vypořádal.
Dokážeš se dívat na hokej v televizi a být u toho v klidu?
Slyšel jsem, že s tím někteří mají problémy, ale to není můj případ. Koukám spíše na NHL, snažím se vždycky něco odkoukat od gólmanů.
A co prosím Tě?
Třebas to, jak se pohybují v brankovišti, jak rozehrávají a vybruslují. Teď díky internetu můžeme vidět i část jejich přípravy, je to zajímavé porovnání a hodně věcí se dá okoukat.
Dříve měli gólmani problém na rozehrávce, jak jsi na tom ty?
To mi už nedělá problém. Na tom bazíroval pan trenér Šafránek, dokonce jsem se jednou vyměnil i za útočníka, s hokejkou mi to jde.
Měl jsi před sezónou nějaký cíl?
Ano, za každou cenu se udržet v Extralize dorostu. V Havířově máme hráče na to, abychom udrželi Extraligu dorostu.
Tomáši, díky za tvůj čas, ať se tobě i týmu daří.
