AZ Havířov
H A V Í Ř O V - V minulé sezóně do všech mládežnických soutěží, včetně nejvyšší dorostenecké soutěže, promluvil kovid, který v říjnu snažení hokejistůu končil. Protiepidemická opatření promluvila, i když ne tak výrazně jako loni, i do začátku přípravy, kdy se ještě trénovalo venku a maximálně po dvojicích. Na konci června jsme vyzpovídali trenéra této kategorie Tomáše Urbánka, abychom se dozvěděli, co je u hokejového dorostu v nejmladším městě nového.
Pro sezónu 2021/22 platí, že se z Extraligy dorostu, kvůli zvýšení konkurenčního prostředí mezi mladými hráči, může odporoučet až sedm týmů. Více se dočtete v tomto článku.
Dobrý den pane trenére, vrátil bych se do nedávné minulosti. Na začátku přípravy jste ještě museli trénovat venku a maximálně po dvojicích. Jaké to pro vás bylo období?
Na začátku přípravy jsme museli ještě dodržovat vládní nařízení, která nás trochu omezovala. Po nějakém tom, vlažnějším začátku, jsme přešli do „normálního režimu“ a příprava proběhla jako v minulých letech. Po tom, co jsme si prožili během sezóny, tak to už bylo v podstatě klidné období.
Něco jste prý ale letos změnili?
To máte pravdu, poprvé jsme do letní přípravy vložili i tréninky na ledě. Ona možnost být během přípravy, když se běhá a nabírá fyzička, na ledě, pro nás všechny byla nová. Byli jsme ale rádi, že jsme mohli dojíždět na led, protože jsme chtěli držet krok s okolními týmy. Uvidíme, co nám tahle zkušenost přinese. Za mě se kluci s přípravou, i v tom částečně omezeném režimu, poprali se ctí a odmakali si to, jak se říká, na sto procent.
Odehráli jste i přípravné zápasy, anebo to bylo o tom, aby se hráči po delší době sklouzli?
Kluci dlouho nebyli na ledě, byli nažhavení a natěšení. Ono se jim popravdě nebylo co divit. Věnovali jsme se hlavně tréninku, i když jsme měli i jeden přípravný zápas. Bylo to o kondici a o dovednostní složce. Snažili jsme se toho maximálně využít.
Všude jsme četli o ztracené sezóně a o tom, jak nám sportovci ztloustnou. Jak moc byla, a možná i je, na vašich svěřencích vidět ta herní pauza?
Poslední soutěžní zápas jsme měli v říjnu, pak se kluci nějaký čas připravovali individuálně podle našich plánů, aby se udržovali. Na začátku přípravy to bylo markantní, ale po těch skoro třech měsících přípravy, se to podle mého smazalo. Úplně přesně tohle ale uvidíme až v předsezónním období na ledě. Máme už domluvené přípravné zápasy, takže jsme zvědaví, jak si to sedne.
Vypozoroval jste na svých svěřencích nedostatky vyplývající z toho individuálního tréninku?
Vždycky je poznat, jestli se někdo doma individuálně připravuje sám, anebo v týmu. I když to člověk pojme docela zodpovědně, tak hráči v téhle věkové kategorii se sami nejsou schopni adekvátně připravit. Ta společná příprava v týmu prostě chyběla, aby nad nimi měl někdo dohled. Rozhodně nemohu říci, že by kluci vstoupili do letní nepřipraveni, to v žádném případě. Nicméně nějaký lehký handicap se u nich projevil.
Ono také trénovat pořád jen s vlastní vahou ... někdy se mi chce a někdy zase ne. A ještě při škole, která se vedla online…
Samozřejmě tohle období bylo výjimečné a osobně doufám, že se už nebude nikdy opakovat. Připravovat se do školy a v podstatě se pořád dívat do modrého světla, nebylo pro nikoho příjemné a nelze se tomu ani podivovat.
Letos nad všemi visí pomyslný Damoklův meč, protože i z Extraligy dorostu v této pokovidové sezoně padá spousta týmů. Jak to vnímáte vy, připouštíte si nějaký větší tlak?
Ten tlak je, ne pokaždé, protože se minule nepadalo, v podstatě stejný. Každý rok se padalo, letos to bude vícero manšaftů. My, jako AZ, se na to snažíme co nejlépe připravit. Uděláme maximum proto, abychom v Havířově udrželi nejvyšší dorosteneckou soutěž. Trénujeme, makáme a věříme tomu, že to zvládneme.
Havířov se musel, podobně, jako ostatní týmy, smířit s odchodem hráčů do zavedených klubů. Zmínit mohu třeba gólmana Adama Dybala, který zamířil do Energie…
Tři hráči, kteří nakoukli do reprezentace nám odešli do Karlových Varů, takže jsme zapracovali mladší hráče. Ono nám, ale odešlo další trio, které bylo nadprůměrné v žácích, „za lepším“. Budeme do kádru zapracovávat jak starší hráče ročníku 2005, ale i naše mladíky, ze kterých by se měli stát tahouni týmu.
Je velký handicap, že v Havířově nemůžou být hráči tolik času na ledě? Led se rozpustil hned na začátku března…
Když to vezmu takhle, tak handicap to je a nejen pro dorost, ale pro celý klub. Nejsme sami, tohle je nedostatek pro všechny hlavně mládežnické kategorie. Co se týče týmů z okolí, tak jsme jediným týmem, který nemá v tuhle chvíli led. Pokud budu mluvit za dorost, tak tím, že jsme mohli vyrazit za ledem v našem blízkém okolí, tak jsme na tom stejně jako ostatní celky. Jediné minus snad bylo cestování. To, co bychom strávili v Havířově, jsme odbruslili jinde.
Cílem je tedy udržení, anebo je to poněkud přízemní?
Základní cíl pro všechny kluby v okolí, i pro nás, je udržet soutěž. Máme po kovidu, nikdo doopravdy neví, jaké to bude. Jestli budou nějaká omezení. Sezóna je kritická, týmů padá dvojnásobný počet a ještě dva půjdou do baráže. Může spadnout sedm celků, ale pro všechny je to stejné. Prvním cílem je udržení a pak se postupnými kroky prokousat, co nejdále.
Zařadili jste, kromě ledu, v přípravě nějakou novinku?
Podobně jako junioři jsme chodili do vzpírárny a měli jsme i lekce juda. Je to všechno v těch kolejích, které tady fungují čtyři, pět let. Využíváme externí trenéry a sportoviště a věříme ve šťastný konec.
Co všechno musí mladí hokejisté v tréninku skloubit, aby byli připraveni na sezónu?
Jednou složkou je kondice, další síla, koordinace pohybů, obratnost, herní trénink a k tomu jsme ještě chodili na led. Bylo to pestré, ale aby to mělo nějaký efekt, tak se člověk musí poctivě věnovat všem těmto složkám.
Teď se zeptám, jako bych byl z hokejového svazu. No a jak jste na tom s herními činnostmi?
Ono platí pořád omílané a sice, že herní věci jsou v ústupu. Snažíme se jim věnovat, ale hrajeme hokej a směrodatné je to, aby byli kluci dobří hokejisti.
Trenére, díky za Váš čas přeji vám i vašim svěřencům vše dobré.
V článku byly použity fotografie Evy Suchánkové a autora.
