AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Obránce David Chroboček má za sebou bezesporu úspěšnou a možná dokonce přelomovou sezonu. V následujícím rozhovoru se spolu s ním nejen ohlédneme zpět, ale také už i směrem k sezoně následující.
Davide, jaké jsou tvé bezprostřední dojmy a pocity z, pro A tým AZetu, právě skončené sezony 2018/19?
Myslím, že to byla hodně slušná sezona. Hlavně z toho pohledu, že před sezonou nás každý podceňoval a moc nám nikdo nevěřil. Když jsme se s klukama sešli na letní přípravu, tak jsme si říkali, jak to asi bude, když v týmu nemáme žádná velká jména. Takže pocity jsou pozitivní, sešli jsme se dobrá parta, sedli jsme si v kabině i na ledě, měli jsme vyrovnané lajny, takže kdokoliv mohl rozhodovat zápasy. Já myslím, že to bylo super.
A asi i náročná, ne?
To určitě taky. My jsme hráli celou sezonu nátlakový hokej, takže z fyzického hlediska to bylo hodně těžké. Ale zvládli jsme to. Škoda jen, že jsme to v play-off více nenatáhli. Teď už nás ale čeká, myslím zasloužený, odpočinek.
Co podle tebe chybělo k tomu, abyste to čtvrtfinále play-off, proti favorizovaným Budějovicím, ještě více natáhli, nebo dokonce překlopili na svou stranu?
Už se to hodně rozebíralo… Hodně se mluvilo o štěstí. Já myslím, že to bylo především o zkušenostech. Těch měly Budějovice více a v těch důležitých momentech si to, i díky nim, uměly pohlídat. Na rozdíl od nás, když v zápase vedly, tak to uměly udržet, třeba i odpalováním puku po mantinelech. My jsme v domácích zápasech nebyli horší, ale neudrželi jsme vedení a po vlastních chybách o ně přišli. A překlopení série? Chyběla nám domácí výhra. Ta by mohla celou sérii otočit.
Pro tebe to zároveň byla, dá se říct, přelomová sezona, neboť ses zařadil mezi stabilních šest obránců A týmu, a to dokonce do první obrany s Kubou Mataiem.
Tak hlavně to pro mě bylo úplně něco nového. Byla to moje první úplně celá sezona, kdy jsem hrál všechno od začátku až do konce. A jinak jsem si to určitě užil. Myslím, že jsme s Kubou hráli dobře, dokázali jsme si vyhovět a nemám k tomu co vytknout.
Díky posunu do první obrany ses na ledě často potkával s těmi nejlepšími útočníky soupeře. Byla to bylo pro tebe, jako pořád ještě mladého obránce, asi tvrdá škola.
No, občas byla nějaká těžší střídání… Ale myslím, že nemá cenu dělat mezi soupeři nějaké rozdíly, je potřeba hrát proti komukoliv. Navíc většinou se hraje na šest obránců a čtyři útoky, takže se to vždycky protočí.
A máš z tohoto pohledu nějakou zajímavou vzpomínku, nebo pamatuješ si nějaký silný moment?
No, asi to bude ten zápas Kladnem, když nastoupili Jágr s Plekancem. To bylo něco výjimečného, že jsme si proti nim mohli zahrát. Přeci jen jsou to legendy českého hokeje. To mi utkvělo v paměti.
Byl jsi před tím utkáním nervózní?
Úplně nervózní jsem nebyl, ale pamatuju si, že nám v první střídání dělal Jágr velké problémy v našem pásmu :-). To jsem si říkal, že ten zápas bude asi trochu fičák. Ale pak jsme se tomu přizpůsobili a už to bylo v pohodě.
Škoda jen, že jste ten zápas nevyhráli, přestože jste nebyli horším týmem. Tohle byl ale bohužel dost častý jev letošní sezony. Zbytečné domácí porážky.
Nevím, čím to bylo. Nemyslím, že bychom byli nějak nervózní, nebo tak. Ani zpětně nedokážu říct, v čem to spočívalo.
Na rozdíl od zápasů venku. V těch jste naopak byli druzí nejlepší.
Myslím, že venku na nás neležel ten tlak, že musíme vyhrát a tvořit hru. Doma od nás možná byl očekáván nějaký pohledný hokej, a to proti bránícím soupeřům vždy nejde. Venku, když jsme na soupeře vlétli, tak jsme byli schopni porazit každého.
Vaší další velkou předností, z hlediska statistik, byla skutečnost, že jste dokázali své soupeře výrazně přestřílet. To bylo asi tím, jaký jste produkovali styl hokeje?
Určitě. My jsme celou sezonu hráli nátlakový hokej. Hodně jsme soupeře napadali, a to jim dělalo problémy. Nebylo pro ně jednoduché se k nám dostal, vytvořit si nějaký tlak a z něj hrozit. Takže je to dáno tím naším aktivním hokejem.
Pro útočníky z toho vyplývá, že musejí soupeře hodně napadat v jeho pásmu. Ale co obránci? Ti pak musejí pokrýt poměrně velký prostor ve středním pásmu. To musí být hodně náročné.
Já myslím, že ani ne. I my jako obránci jsme hráli hodně „nahoře“, někdy až na kruzích, výborně jsme se s útočníky doplňovali a zaskakovali.
Jak dlouho jste tento styl pilovali?
Tak ono to začalo už v minulé sezoně, když přišel trenér Režnar. Od počátku jsme to nacvičovali na tréninku, takže jsme si to celkem rychle zažili. Samozřejmě pro některé hráče, to bylo nezvyklé, že obránci hrají vepředu, ale všichni to nakonec zvládli. Myslím, že nám letos hodně prospělo, že jsme hráli takový moderní útočný styl hokeje.
Ještě zmíním jednu statistiku, a to je bodování +/-. Ty jsi v ní byl nejlepší z celého týmu. Jak moc to pro tebe znamená?
No já myslím, že je to více týmová statistika než individuální. Ukazuje to, jak hraje celá lajna, když dá nebo dostane gól. Jinak je to samozřejmě fajn, že jsem byl takhle v plusu, a spíš je to odrazem, že jsme hráli všichni dobře.
Mockrát se zmiňovalo, že jste byli opravdu tým a parta. Základ byl samozřejmě výrazně havířovský, ale jak do něj zapadli ti noví hráči?
Já myslím, že se všichni výborně zapojili. Ať už ti mladší nebo zkušenější. A právě to bylo super, že jsme v týmu moc nerozlišovali, kdo je starý a kdo mladý. Sedli jsme si, každý si dokázal udělat srandu z kohokoliv, a přitom to nikdo nebral nějak negativně. A to k tomu utužení party taky dost pomohlo.
Jak moc velká v tom byla role Honzy Maruny jako kapitána?
Myslím, že se toho zhostil super. Dokázal tým nakopnout, když se třeba nedařilo, ale když bylo potřeba, tak naopak i zklidnit. Dobrá práce od něho.
Jak moc velká je podle tebe šance, že ten tým zůstane pohromadě do další sezony?
Já myslím, že velká. Podle toho, jak jsme se bavili na těch posledních trénincích, tak nikdo neříkal, že by chtěl odejít. Ale to je samozřejmě otázka i na vedení, a záležet bude i na nabídkách z jiných klubů.
A co ty? Jak to vypadá ve tvém případě?
Já mám smlouvu ještě na příští sezonu, takže u mě je to na 99% jasné :-).
Ale ambice zkusit si vyšší soutěž určitě máš?
No extraligu bych rád zkusil, ale nechci to nějak tlačit. Pokusím se hrát co nejlépe a uvidíme.
Jedním z hráčů, jehož pokračování v klubu je jisté, je i svůj parťák z obrany Kuba Matai. To je pro tebe dobrá zpráva, ne?
Určitě. Já doufám, že spolu budeme i nadále hrát. Myslím, že nám to spolu dobře sedlo, oba jsme udělali dobrou sezonu.
Jak máte rozděleny role ve vaší dvojici? Hokejově i lidsky.
Lidsky je to myslím super, rozumíme si i mimo led. A hokejově? Pro mě je super, že si můžeme oboustranně vyříkat, co je potřeba. Takže dokážeme komunikovat, doplňovat se, oba umíme podpořit útok.
Setkáváte se spolu i mimo hokej? Nebo s někým jiným z týmu?
To úplně ne. Já mám rád kluky z týmu, ale potkáváme se prakticky denně, takže od sebe potřebujeme mít i „klid“ :-).
Takže, z pohledu hokejové budoucnosti jdeš do následujícího období s klidnou hlavou, protože hledání angažmá tě nečeká. Čemu se ale budeš věnovat v následujících týdnech?
V nejbližších týdnech budu jen odpočívat a regenerovat, protože sezona byla opravdu hodně náročná. A pak už se začnu připravovat na tu další. Budu se snažit co nejlépe připravit, abych se zase posunul dál.
Můžeš být trochu konkrétní. Co ve tvém případě znamená odpočívat a regenerovat?
Spíše klidový režim. Já na nějaké dovolené moc nejsem. Maximálně tak pomoc dědovi na chatě s něčím, a udělat si tam pohodu. To je pro mě regenerace.
V posledních sezonách jsi prošel ještě jednou významnou změnou. Z pozice student-hokejista jsi se stal hokejistou profesionálem.
Je to tak a užívám si to. Když jsem ještě chodil do školy, tak to bylo pořád dokola trénink-škola-učit se-zase trénink. Teď to mám mnohem volnější. Dopoledne mám trénink a pak mám více méně přes den volno.
Jakou střední školu jsi absolvoval?
Učební obor automechanik. Učitelé mi hodně vycházeli vstříc, když viděli, že v třetím ročníku už toho hokej mám opravdu moc. Za to jim musím poděkovat, jak byli vstřícní.
Předpokládám, že školu jsi ukončil. Jsi tedy kromě hokejisty i automechanik.
No, výuční list mám, ale automechanik bych si neříkal :-).
Určitě sleduješ aktuální prvoligové dění. Co říkáš na vývoj play-off?
Trochu mě překvapuje Vsetín. Už to, že se trápil s Prostějovem, i když ten má výborné mužstvo, a teď že prohrává v sérii s Motorem. Čekal jsem od nich více. Druhá série mezi Jihlavou a Kladnem je úplně vyrovnaná a otevřená.
Jaké budou podle tebe šance „prvoligistů“ v baráži proti Pardubicím a Chomutovu?
Extraligové týmy mají podle mě velkou výhodu v tom, že mohou nechat před baráží odpočívat klíčové hráče. Zatímco ty prvoligové musejí hrát naplno až do konce play-off. Takže ty prvoligové týmy to budou mít hodně těžké.
Davide, děkuji za rozhovor a přeji ti úspěšné pokračování hokejové kariéry.
