AZ Havířov

Vstupenky na utkání AZetu kupujte zde.

Vůbec jsem nevěděl, co mě čeká, říká vedoucí A-týmu Vladislav Kozel

17.05.2018 | Petr Miklas

Vladislav Kozel je určitým způsobem spojen s hokejem v Havířově už dlouho. Až v minulé sezóně ale přijal oficiální funkci v klubu, když nahradil Tomáše Matějka na pozici vedoucího A-týmu. V následujícím rozhovoru se dozvíte, jak k tomu a došlo a jak se v této funkci populární „Kozlík“ zabydlel.

Vláďo, ty jsi do funkce vedoucí skočil po hlavě v prosinci loňského roku. Jak na to vzpomínáš?

Bylo to 1. prosince v Benátkách. Hned to byla ostrá zkouška, jel jsem tam s Matějdou (Tomášem Matějkem) na zaučení. Tam jsem teprve zjišťoval, jak to funguje.

Kolem hokeje v Havířově se pohybuješ poměrně dlouho. Jak došlo k tomu, že ses stal vedoucím A-týmu?

Na internetu bylo vyhlášeno výběrové řízení, na které jsem se přihlásil a posléze jsem ho vyhrál.

Co jsi o této práci věděl?

Skoro nic. Šel jsem do neznáma a na začátku jsem nevěděl, která bije.

Naplnila tato práce Tvá očekávání nebo Tě něčím překvapila?

Samozřejmě, že mě překvapilo hodně věcí. Byla to pro mě nová práce s novými lidmi v novém prostředí. Všechno pro mě bylo nové. Úplně jiné, než jaké jsem si to představoval.

Kolik času trávíš na zimáku?

Prakticky celý den. Chodím sem jako první, společně s fyzioterapeutem Evženem Buščíkem a společně připravujeme věci na celý den. Když byl v Havířově Petr Kanko, tak tady byl s námi hned od rána od sedmi.

Jak bys popsal svůj pracovní den?

Teď, i když je letní příprava, chodím sem ve stejný čas, na tu sedmou hodinu ráno. Chystám klukům pití, připravuji tělocvičnu nebo věci na venek, pokud se jde ven. Po tréninku se pere a uklízí se kabina, aby bylo vše připraveno na další den.

Pamatuju si, že dřív měli mladší hráči služby, že se podíleli na úklidu kabiny. Platí to stále?

Platí. Mladí fungujou pořád stejně. Teď jich máme o něco více, což je výhoda. Mají své úkoly rozdané – starají se o koupelnu, vířivku, vysávání, uklízení kabiny, uklízení společenské místnosti. Prostě všeho, na co si vzpomeneš.

Ještě k Tvé práci. Jak to vypadá v den zápasu?

V den zápasu mám kromě práce kustoda i práci vedoucího týmu. Dělám zápis, od rána brousím brusle. Ráno máme rozbruslení, na které chystám hráčům věci. Je to horší v tom, že pracuje psychika. Co se týče hráčů, tak někteří chodí dříve, jiní později. Někteří až na půl devátou, což je hraniční termín, kdy už tady musí všichni být. Ráno máme rozbruslení, pak společný oběd, po kterém jdou kluci spát. Já v tom čase pokračuju v přípravě na utkání – chystám dresy a vše potřebné, abychom mohli začít utkání.

Všiml jsem si, že na střídačce stojíš v tričku s krátkým rukávem, i když není zrovna teplo. Čím to je? Jsi tak otužilý nebo je to tím zápasovým vypětím?

Já to tak mám. Když se hraje v Benátkách, kde je na stadionu teplota pod bodem mrazu, v tričku nebývám, ale na domácích utkáních většinou ano. Je mi horko, možná je to tím, že jsem tlustý (směje se).

Ty jsi známý vtipálek a šprýmař. Jak tě přijali hráči? Přecejen to pro ně musela být změna po Tomášovi Matějkovi…

Matějda byl výborný kustod, ale podle mého názoru už byl trochu vyčichlý. Už ty vtípky tolik neprožíval a dělal si svojí práci. Možná to bylo jinak, možná se mýlím. Ale myslím si, že už byl vyčichlý a odešel v pravý čas, aby se věnoval něčemu jinému. Já jsem o deset roků mladší, vtípky a sranda okolo mě baví.

Mám ty kluky rád, někteří kluci možná berou moje vtípky hůř nebo jinak, ale k hokeji to patří. Trávíme spolu více času než doma s manželkami nebo přítelkyněmi a dětmi. To ani nemluvím o tom, když jedeme někam na výjezd, kde jsme spolu 48 hodin. Ten život se musí brát tak, jak je. Bez toho by to nešlo, i když jsou samozřejmě chvíle, kdy ta sranda musí jít trochu stranou.

Většinou je to ale tak, že se s Evženem Buščíkem staráme o zábavu. On je teda větší vtipálek než já. Evžen má spoustu zkušeností, u sportu je už dlouho a je strůjcem většiny vtípků. V Havířově ho nikdo nezná, protože je z Orlové, kde je za boha. Spolu si hrajeme do noty.

Když spolu děláme rozhovor, zůstal jsi tady jen Ty, Evžen a trenér brankářů Dušan Šafránek. Co bys řekl právě k trenérovi brankářů?

Je to výborný kluk, má zkušenosti s chytáním v Opavě i tady v Havířově. Všechny kluky zná a své práci rozumí.

Ty máš syna, který je také hráčem AZetu. Je i to důvod, proč jsi vzal práci vedoucího A-týmu?

Ano, můj kluk půjde do čtvrté třídy, hokejově do páté. On je hlavní důvod, proč tu práci dělám. Syn tady chodí už pět let, stejně jsem tady byl každé odpoledne s ním. Hokej miluju, takže to byla jasná volba.

Teď se tým hodně mění, jaké to je pro vedoucího týmu?

Tady stálice nebyly. Od prosince, co jsem tady, se jména neustále měnily. Chodili sem hráči z Olomouce, z Vítkovic a podobně. Já si hlavně přeju, aby tady zůstali ti, kteří jsou s námi teď. I ti mladí hráči, podle mě je jedno, jestli je tomu hráči dvacet nebo třicet. Je to psychologie, každý je jiný. Mladí hráči jsou takoví divocí, ale zůstal tady Honza Maruna, který by měl tu kabinu trochu řídit. Společně s Evženem jsme si s ním sedli a bavili jsme se o tom, jak bychom si představovali, aby to tu vypadalo.

Bez spolupráce s hráči se nedá kabina kočírovat a právě Honza Maruna s Kubou Kotalou by se měli postarat o to, aby ta kabina fungovala. To je nejdůležitější.

Čeká Tě první kompletní sezóna v pozici vedoucího A-týmu. Co od ní čekáš?

Hrozně bych si přál, abychom udělali play-off. Loni se to povedlo a byla to obrovská euforie. A samozřejmě bych si přál, aby chodili lidi. Hokej bez lidí je poloviční.

Letos nás čekají oslavy 90 let našeho klubu. Jaké jsou Tvé první vzpomínky na hokej v Havířově?

Bylo to v době, kdy jsem hrál. Začal jsem hrát v roce 1992 a ve stejné době jsem chodil na AZet. Bylo to v éře pana Csabiho, když tady hráli Trvaj, Grimm a další hráči. V období, kdy tady byla extraliga, jsem nechodil. Znovu jsem sem začal chodit až v roce 2010, když začal nový AZ Havířov.

Co bys chtěl říct závěrem?

Chtěl bych poděkovat své přítelkyni za toleranci. Je to i její zásluha, že jsem v AZetu, je to totiž časově hodně náročné.

Děkuji za rozhovor a přeji, ať se Ti daří.

Youtube