AZ Havířov
H A V Í Ř O V - Patnáctiletý útočník Gabriel Szturc je kapitánem dorosteneckého týmu AZetu, který zažívá skvělou sezonu a sérii zápasů. Od začátku soutěže nenašel ani jednou přemožitele v základní hrací době a ztratil jen 3 body za prohru a výhru v prodloužení a dva body nadstavbách. O tom, ale také o jeho čerstvé reprezentační zkušenosti, a dalších tématech je následující rozhovor.
Gabrieli, jaká je aktuálně nálada v kabině AZeťáckého dorostu?
Nálada je velmi dobrá, když se nám tak daří. Pro odlehčení atmosféry míváme často různé cukrovinky, které přinesou hráči za různé prohřešky. Ale jinak do tréninku jdeme pořád s maximálním nasazením a to se pak projevuje i v zápasech. Zápasy bereme jeden po druhém a zatím nám to vychází.
Co jsou vaše hlavní zbraně, díky kterým jste získali už 49 bodů a jste v čele východní skupiny extraligy?
Poctivá příprava, dobrá parta, týmový výkon a taky myslím, že máme kvalitní mužstvo na všech postech.
Čekali jste před sezonou, že budete až tak úspěšní?
Osobně jsem to nečekal, že budeme mančaft, který bude mít nejvíce bodů ze všech týmů v republice. Ale je to tady, a je to pěkné.
Přehodnotili jste nějak své předsezónní cíle?
Před sezonou jsme měli jako cíl play-off a následně potup na závěrečný turnaj o mistra republiky. Poslední dvě sezony jsme skončili vždy o jeden krok před tím, ve druhém kole play-off. Tak snad to tento rok prolomíme.
Jak jsi spokojen se svými výkony a bodovým příspěvkem pro mančaft?
Jsem se sebou zatím spokojený. Ještě bych se chtěl natrvalo probojovat do reprezentační sestavy.
To musíme také zmínit. Ty ses díky svým výkonům dostal do reprezentace ČR U16. Připomeň, o jakou akci šlo?
První akce, na kterou jsem se dostal, byla ještě před letními prázdninami, kde mi zavolali jako náhradníkovi. Asi jsem se jim tam zalíbil a tak mě vzali na turnaj v Salzburgu, kde jsme hráli proti Salzburgu roč. 2003, Rusku U16 a Slovensku U16. Moc se mi tam líbilo. Podařilo se mi dát i gól v zápase proti Slovensku, takže spokojenost. A další akce byl tréninkový kemp a dvojzápas červení proti bílým v Telči. Tam se mnou byl i spoluhráč z týmu AZetu, obránce Petr Kubíček.
Jaký je, z tvé zkušenosti, rozdíl mezi extraligovými zápasy a reprezentací?
No je tam velký rozdíl. Hlavně třeba v utkání proti Rusku se to ukázalo. To bylo úrovní úplně někde jinde. Slovensko jsme přehrávali, a nakonec i porazili výrazným gólovým rozdílem.
Abychom tě trochu představili fanouškům AZetu. Jaké byly tvé hokejové začátky?
Hokej jsem začal hrát v Českém Těšíně. Můj starší bratr už hrál dříve, a rodiče mě začali také brát na zimák. Bruslit jsem začal ve třech letech, zápasy hrát ve čtyřech. V osmi letech jsem přestoupil do Havířova, za bráchou, který už tady taky hrál a od té doby jsem v AZetu.
A co mimo hokej? Škola, zájmy ve volném čase…
Chodím na osmileté gymnázium v Českém Těšíně, momentálně do kvarty. Ve škole se mi daří, minulý rok jsem měl samé jedničky, z čehož má určitě radost i mamka. No a ve volném čase v létě rád hraji s bráchou tenis, nebo spolu hrajeme na play-stationu. A pak taky hodně spím.
Jak zvládáš hokej a školu plus navíc dojíždění?
Mám štěstí, že mi učitelé vycházejí vstříc a tak mám individuální plán.
S kým z týmu si nejvíce rozumíš?
My si spolu všichni rozumíme.
A po hokejové stránce. S kým se ti nejlépe hraje?
Teď hraju v lajně s Kevinem Horváthem a spolu nám to hodně vychází.
Ty jsi před časem poskytl rozhovor i pro web hokej.cz. Jak snášíš ten zájem?
Byl jsem hrozně nervózní, stejně jako teď. Ale jinak mě to těší, že se o mě a tým někdo zajímá.
Ale zvládl jsi to velice dobře. Děkuji za rozhovor a přeji tobě, i týmu, úspěšné pokračování sezony.
