Jan Maruna: Jsem moc rád, že jsem si mohl zahrát extraligu

Jedním z nejoblíbenějších hráčů AZetu je útočník Honza Maruna, který převážnou část sezóny 2015/16 odehrál v extraligovém Zlíně. Tam se mu, hlavně na začátku, dařilo a pomohl Beranům odpoutat se ze dna tabulky extraligy. Nakonec si ve žlutomodrém dresu zahrál předkolo i čtvrtfinále play-off. V následujícím rozhovoru se dovíte, jak se Honzovi ve Zlíně líbilo a jaké má plány do budoucna – nejen v hokejovém, ale i v soukromém životě.

Honzo, máš za sebou náročnou sezónu, ve které jsi odehrál 69 mistrovských zápasů – 22 za AZ, 38 ve Zlíně a navíc 9 v play-off extraligy. Jak se cítíš?

Bylo toho hodně, ale kdyby mi to někdo řekl předsezónou, tak bych mu nevěřil. Jsem moc rád, že jsem si extraligu ve Zlíně mohl zahrát. Hodně mi to pomohlo po fyzické i psychické stránce. Zvládal jsem to dobře, ale potom v play-off už toho bylo dost a bylo to na nás i vidět. Nebyl jsem to jenom já, myslím si, že to šlo vidět na celém týmu, že už jsme byli unavení. Teď si užívám zasloužený odpočinek, ale za týden už se zase pustím do tréninku.

Hodně se Ti dařilo hned po příchodu do Zlína, pak už to bylo trochu slabší. Čím to bylo?

Kdybych to věděl, tak by se mi dařilo furt. Sedl jsem si jak s Jirkou Ondráčkem, tak s Pavlem Kubišem, se kterýma nás dal trenér dohromady. Hokejově jsme si neskutečně sedli a těch prvních patnáct šestnáct zápasů jsme tahali tu pilku my a nasbírali jsme nějaké body. Pak to začaly přebírat další lajny a nabalovalo se to. Ta sezóna je tak rozdělená, že každá lajna chvilku táhne tým a je dobře, že se ty lajny o to podělily.

Jak bys srovnal 1. ligu a extraligu?

Těžko se to srovnává. Extraliga je úplně jinde mediálně, je v podvědomí lidí a daleko víc sledovaná. 1. liga má svojí kvalitu, hraje se na vysoké úrovni, hraje tam hodně výborných hokejistů, kteří by si zasloužili jít výš. Ale jak mi jednou říkal Robert Najdek, extraliga není nafukovací a někdy ti hráči musí hrát celý život 1. ligu, protože tu šanci nikdy nedostanou. Extraliga je daleko silovější, jsou tam zkušení hráči, kteří nikam nelítají a počkají si na tu šanci. Já jsem moc rád, že jsem si mohl zahrát proti hráčům jako je Hlinka a dalším z té starší generace, protože je radost se na ně dívat. 1. liga je mnohem náročnější bruslařsky, je tam hodně mladých kluků, kteří po ledě lítají. Extraliga je zase silově a takticky úplně někde jinde.

Honza Maruna s cenou pro nejlepšího hráče Zlína v zápase s Karlovými Vary. Foto: Jiří Zaňát, Zlin Press.

Co si mám představit pod pojmem „hrát takticky“? Znamená to, že si musíš držet místo, ze kterého se nesmíš hnout?

Přesně tak. Je přesně dané, co budeš hrát. Kór ve Zlíně, kde se odjakživa hraje obranně. Tam má člověk jasně danou svou úlohu, ze které nesmí vyjet. Je tam nějaký vzorec, který se dodržuje celých šedesát minut. Já jsem s otevřenou pusou koukal, jak to jde celých těch šedesát minut dodržovat – hrát trpělivě a čekat na brejky. Ty brejky vždycky přišly a z nich jsme dávali góly.

Říkal jsi, že Tě před sezónou ani nenapadlo, že bys mohl hrát extraligu. Když potom ta šance přišla, co jsi od toho čekal?

Na tuhle šanci jsem čekal celý život, takže jsem se snažil jí maximálně využít a ukázat úplně všechno, co ve mně je. Ze začátku to šlo dobře, pak už to bylo trošku horší, ale nakonec se počítá týmový úspěch a ten jsme neměli špatný.

Jaká byla domluva se Zlínem? Bylo to na zkoušku a pak se to prodloužilo?

Původně to bylo na měsíc, pak se to prodloužilo o další měsíc a pak už to natáhli do konce sezóny. Odehrál jsem těch 26 zápasů, po kterých už musíš zůstat v extralize, pokud nejsi mladý hráč, což já už ve dvacetišesti nejsem. Nemůžu si stěžovat na nedostatek prostoru, hrál jsem dost.

V play-off jsi odehrál devět zápasů, dal jsi gól. Ten byl v předkole a hodně se o něm mluvilo, že?

To bylo s Třincem. Byl to takový kuriózní gól, o kterém se potom hodně mluvilo v televizi. Pavel Kubiš mi nahrál k mantinelu, to bylo ve střídání, kdy nás Třinec mačkal, tak jsem si řekl, že to vystřelím přes beka a půjdu střídat. Tak jsem vystřelil a už jsem se otáčel, že půjdu střídat. Puk se odrazil od hokejky bránícího hráče a obloučkem zapadl za nic netušícího Hamerlíka a ještě se to odrazilo přímo od horního vinklu. Byl jsem za tenhle gól rád, i když v tom zápase nic neřešil.

Kdybys měl srovnat základní část a play-off extraligy, je tam markantní rozdíl ve hře?

Je. Hlavně v osobních soubojích a důrazu. Pokud hráč nedohraje souboj na 100 procent, tak je buď pořád na zemi, nebo je zastrašený a nehraje svoji hru. Ty týmy to opravdu hrajou na krev a je tam velký rozdíl v nasazení.

Jaký je rozdíl mezi play-off extraligy a 1. ligy?

Velký rozdíl je hlavně v hráčích. V 1. lize je to rychlé, ale v extralize, když někomu nabídnete přesilovku, tak ji téměř určitě využije. Týmy v extralize mají reprezentanty, kteří rozhodují zápasy a tím je to úplně jinde.

Jeden z posledních zápasů, které Honza loni odehrál v dresu AZetu.

V předkole play-off extraligy nastala situace, kdy se po vypadnutí Havířova v play-off WSM ligy vrátil do Zlína Zdeněk Okál a Třinci pomohli Tonda Pechanec a Petr Kanko. Řešili jste to nějak v kabině?

Abych řekl pravdu, tak jsme to nějak extra neřešili. S Robertem Říčkou jsme se o tom samozřejmě pobavili. Pro mě osobně to je příjemné. S Kaňourem jsme proti sobě hráli shodou okolností i v sezóně. Je to takový zvláštní pocit, když spolu celou sezónu hrajete a najednou jdete proti sobě. Ale je to hokej a na ledě si nemůžete nic darovat. Ale samozřejmě, že zůstáváme kamarádi, tak jsem jim fandil. Prosazovali se docela dost, takže jsem rád, že jsme to nakonec urvali.

Hrál jsi přímo proti nim? Potkali jste se na ledě?

První zápas jsme chodili přímo na ně, ale Pechy i Kaňour dali po gólu, takže pak už jsme na ně nechodili. To nebyla moc dobrá defenzivní vizitka.

Sledoval jsi Havířov, i když jsi tam nehrál?

Samozřejmě, že sledoval. Měl jsem dobrý přehled, o tom, kde se Havířov pohybuje. Byl jsem rád, že se kluci hodně zvedli a šli do play-off. Po předkole, kde vyřadili Litoměřice, jsem věřil, že Jihlavu potrápí více. Myslím si, že rozhodl ten čtvrtý zápas. Sledoval jsem to na onlajnech a Havířov byl v tom zápase lepší a měl vyhrát – to mi potvrdili i známí, kteří ten hokej viděli. Ale někdy to nevyjde, jsme přecejen pořád nováčci a máme se pořád co učit.

Kde Tě uvidíme příští sezónu? Bude to v Havířově,ve Zlíně nebo někde jinde?

Podepsal jsem novou smlouvu v Havířově, takže budu tady. Jsem moc rád, že můžu hrát za Azet, ale pokud by přišla možnost hrát extraligu, nebránil bych se tomu.

Pojďme trochu odbočit od hokejového života k tomu osobnímu. Jak se Ti daří mimo led?

V osobním životě toho mám taky dost, teď 23. dubna budu mít svatbu. Musím říct, že se na to moc těším. A další taková krásná věc je, že čekám mimčo a už se na to taky strašně moc těším.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí do manželství a v další hokejové kariéře.