27.04.2024 | Michal Farmačka
AZ Havířov
S velkým odhodláním odjížděli havířovští hokejisté do Chomutova, aby se v tamní Rocknet Aréně pokusili porazit domácí celek, kterému už chyběl jediný krůček k postupu do vyšší soutěže. Jenže právě poslední krok bývá často ten nejtěžší. Svěřenci Jiřího Raszky velké plány domácích zhatili a díky velice dobrému výkonu zvítězili. Znovu se navíc v této sérii potvrdilo, že kdo skóruje jako první, ten taky zvítězí.
Mnozí by si mysleli, že u východu ze stadionu, u kterého velmi blízko stojí autobus havířovských hokejistů, bude probíhat nějaké velké veselí. Není tomu tak. Je cítit, že hráči jsou nastaveni tak, že dokud není série u konce, nemá smysl nějak výrazně skotačit. Ani po takto důležitém vítězství. Ano, radost hráčů je patrná, plno z nich jich volá domů svým blízkým, třeba z arény vycházející Tomáš Franek má "na telefonu" partnerku, se kterou se o radost dělí, o tyhle chvíle se, ať už po telefonu, nebo třeba s blízkými přímo na místě, dělí i mnozí další, však jak říkám, je patrné, že stále není konec...
Docela brzy dnes přichází Jiří Raszka, na žádost o rozhovor kývne, však teprve si něco hodí do autobusu, vrací se zpět do haly, podruhé, a tentokrát již definitivně, se jej dočkáme za nějakých 10 minut. Jde se na věc...
Nejdříve gratulace k dnešnímu vítězství, díky kterému je série znovu vyrovnaná. 3:3. Co o dnešní výhře rozhodlo?
Určitě nastavení týmu, který tady dneska přijel. Hráli jsme s velkým sebevědomím, nicméně musím říct, že minulý zápas doma byl ještě lepší. Ale rozhodly v něm nájezdy. Dnes nikdo z týmu vůbec nepochyboval, že by se série už nevrátila zpátky, což je jedna věc. A ta druhá? Že jsme to utkání zvládli takticky. Kdy za stavu 4:1 jsme patnáct minut hráli opravdu skvělý play-off hokej a soupeři nic nedovolovali. No a ještě třetí věc, která na tom dnešním vítězství jistě měla vliv, je ta, že jsme Chomutovu konečně odskočili na více branek. Navíc, když jsme dostali gól na 2:1, tak jsme si to větší vedení vzali rychle zpátky. Pak to sice trochu zamotaly jejich přesilovky, které mají Piráti opravdu dobré, ale naštěstí jsme to zvládli.
Aby to nevyznělo jako klišé, tak se na to ještě zeptám. Říkáte, že rozhodlo i nastavení týmu. Nebyla tam ani setina pochybností, že mančaft je třeba nervózní nebo že se bojí, jak to tady může dopadnout?
My jsme o tom s kluky už od začátku mluvili a probírali to tak, že nic jiného, než tady zvítězit, není. Že prostě není žádná cesta vpravo či vlevo, ale že musíme jít rovně zpět do Havířova. A z mého pohledu to na ledě bylo vidět.
Říká se, že ten poslední krok bývá nejtěžší. Mohlo tedy třeba i to být na domácích patrné? Fakt, že ten poslední krok je opravdu mnohem těžší než všechny před ním?
To musí vědět oni, já to nevím. My jsme se soustředili na náš tým, který předvedl dobrý výkon, na který musíme navázat v pondělí.
Dneska pět vstřelených branek, z toho čtyři při hře pět na pět, tam ta naše produktivita zatím možná nebyla ideální. Vyplynulo to z výborné efektivity? Nebo za tím stálo i něco jiného?
Já si myslím, že jsme dostali o trochu více prostoru a v návaznosti na domácí zápas, ve kterém jsme byli lepší, si myslím, že nám sebevědomí stouplo nahoru. Ať už to byl Lukáš Bednář, nebo gól na 3:1 Dana Spratka, tak musím říct, že ty situace kluci vyřešili skvěle. Taky jsme zachovali klidnou hlavu a ty góly si prostě tzv. vzali.
Na konci zápasu domácí, i díky přesilovkám, mohutně dotahovali. Bylo to hlavně díky těm přesilovkám, nebo ta jejich aktivita byla opravdu tak maximální, že si pro tu branku prostě za každou cenu šli?
Z mého pohledu to bylo jen těmi přesilovkami. Ono, pokud by hra plynula pět na pět, tak to dojedeme jako těch zbylých patnáct minut. Ale o tomhle nemá vůbec cenu diskutovat, protože to je hra. My dvakrát faulovali a bylo to pak trochu drama.
Trošičku jsem možná čekal, že po třetí brance domácích si vezmete oddechový čas, aby se hra trochu rozkouskovala. Neměl jste tuto myšlenku v hlavě? Že by to třeba trochu zastavilo jakýsi tlak domácích?
Možná jo, ale tam byl maličko prostor a trochu času po té jejich brance. Takže jsme si k tomu něco řekli na střídačce, ale jak už jsem zmiňoval, kluci jsou dobře nastavení v hlavě a udrželi to.
Díky a hodně štěstí do sedmého utkání!