AZ Havířov

Na slovíčko s trenérem – Jiří Raszka po utkání ve Velkém Meziříčí

29.10.2023 | Klára Bártková, Lukáš Jandora

První čtvrtina letošního ročníku 2. ligy je za námi, AZet si v uplynulých 11 zápasech připsal deset výher a jednu porážku po prodloužení. Poslední utkání bylo na programu v sobotu, kdy se hrálo ve Velkém Meziříčí. Ani tam nedali svěřenci Jiřího Raszky svému soupeři šanci a zaslouženě se vrátili s další vysokou výhrou, tentokrát v poměru 8:1. My po utkání poprosili hlavního kouče havířovské družiny, zda by nám sdělil své dojmy.

Je několik málo minut po konci duelu, autobus našich hokejistů parkuje jen pár metrů od východu z haly. U něj stojí rodinní příslušníci a partnerky některých našich hráčů, čekají na své hrdiny, z uzáku, který je snad jen dva metry vedle autobusu, ještě voní neprodané klobásy, panuje pohodová atmosféra. Kolem zmíněného autobusu, který před zdejším zimákem budí velkou pozornost, také postává několik fanoušků AZetu, kteří týmu celý zápas vydatně fandili, zdraví se s prezidentem klubu Petrem Malířem, který si ani dnešní duel nenechal ujít a do Velkého Meziříčí vyrazil. Po tradičně prvním Tomáši Havlíkovi, který se před stadionem zjeví, vychází jako druhý z AZeťácké kabiny právě trenér Jiří Raszka. Postavíme se kousek dál, ať nejsme rušeni, prohodíme pár slov, na trenérovi je vidět dobrá nálada a celkově velmi pozitivní rozpoložení...  

Pane trenére, dnešní zápas asi splnil to, co jste od něj očekával. Nebo byl jste něčím přeci jen překvapen?

Dneska jsme čekali fyzicky hodně náročný hokej plný soubojů, to se nám potvrdilo. U takového soupeře, ještě v takových podmínkách, je strašně důležité co nejrychleji odskočit. Z mého pohledu byl velice důležitý gól na 1:3 v závěru první třetiny. Samozřejmě, že pak rozhodla hlavně druhá třetina, kdy se nám náš náskok podařilo ještě navýšit, právě do té prostřední části jsme změnili nějaké věci. Potřebovali jsme eliminovat forčeking a aktivní hru domácích, což se nám podařilo. Také jsme z toho dali nějaké branky, na kluky jsme navíc apelovali, že tady dneska asi padnou škaredé góly z dorážek a tečí, potvrdilo se to. Myslím si tedy, že o osudu zápasu rozhodlo, když to řeknu tak celkově, hlavně tohle mnou zmíněné.

V poslední dvacetiminutovce už jsme žádné góly nepřidali. Mohlo to být třeba určitým podvědomím uspokojením nebo šetřením sil?

Už se o tom bavíme delší dobu, a sice, že se na nic nešetříme a hrajeme pořád stejně, takže tím to určitě nebylo. Do té poslední třetiny jsme šli hlavně s tím, že nechceme inkasovat, aby byl počet obdržených branek co nejnižší. To se nám povedlo. A že se nám už nepodařilo vstřelit gól? Šance tam na to byly, třeba v přesilovkách, nicméně domácí brankář toho v poslední dvacetiminutovce hodně pochytal. Každopádně to, co jsme očekávali, jsme splnili a bereme tři body.

Dneska jsme se v sestavě museli obejít bez dvou důležitých hráčů – Marcela Kunce a Honzy Křivohlávka. Z jakého důvodu to bylo?

Honza Křivohlávek měl ráno zvýšené teploty a je nachlazený, proto dnes nemohl nastoupit, Marcel pak byl uvolněn do Vsetína k prvoligovému zápasu.

Jak moc těžké pro vás bylo rozhodování se právě o tom, zda našeho beka uvolníte? Nebo to berete tak, že je to pro něj i pro klub jakási čest?

Už před zápasem jsem říkal, že vždycky, když něco takového přijde, tak to určitě promyslíme, probereme s hráčem a všem to musí dávat smysl. Nastoupit za takový celek, jakým je Vsetín, je pro Marcela výborná zkušenost. Sice aktuálně ještě nevím, jak hráli, ale věřím, že Marcel odehrál dobrý zápas (ice time našeho beka byl nakonec 16 minut, připsal si 3 střely a 1 plusový bod - pozn. autora).

Když jsme u těch absencí, znamenalo to třeba, že jste si dnes mohli zkusit i jiné varianty, například v přesilovce, a že vám to tedy trochu paradoxně i něco dalo?

No… Na toho Marcela jsme byli připraveni (většinu přesilovek odehrál jako první bek Ondra Ševčík - pozn. autora), ale o Honzově absenci jsme se dozvěděli až dneska ráno po rozbruslení, takže tam jsme museli reagovat rychle. Každopádně tím, že jsme ty přesilovky přehodili tak, že původně měl být v druhé přesilovkové formaci, tak jsme ho tam nahradili a myslím si, že to nebyl problém (v první přesilovkové formaci, místo Honzy Křivohlávka, nastupoval už druhý zápas po sobě Lukáš Bednář - pozn. autora).

Je za námi první čtvrtina soutěže, tedy 11 zápasů. Bylo tam třeba něco, když se ohlédnete, co Vás mrzí? Nebo jste zatím spokojen a vše klape tak, jak má?

Samozřejmě jsme za nasbírané body velice rádi. Jen škoda té ztráty v Havlíčkově Brodě… Nicméně i takové zápasy prostě jsou. My v tom prodloužení zahrávali přesilovku a klidně jsme ty body mohli mít my. Takže to třeba mohlo být bez prohry. Ale na druhou stranu, všechny ty zápasy, i když vítězíme vysokými rozdíly, jsou vydřené tvrdou prací a poctivým dodržováním systému. Takže, když to vezmu kolem a kolem, zatím jsme opravdu spokojeni.

Tak jo, děkuju Vám a šťastnou cestu domů. 

Youtube