20.04.2025 | Jaroslav Ďulík
AZ Havířov
Ve středu a ve čtvrtek v Táboře to byly dvě nervy drásající hokejové bitvy. Jejich pokračování se stěhuje nějakých 320 kilometrů východním směrem, z jihu Čech do Slezska, havířovská Gascontrol aréna bude dějištěm finálových utkání číslo 3 a 4. Ty jistojistě ještě nerozhodnou o vítězi letošního ročníku 2. ligy, a tedy o postupujícím do MAXA ligy, však mohou o tom výrazně napovědět. Udělá některý z týmů dva výrazně velké kroky? "Poklusem klus měníme kurz", zpívají v jedné ze svých písní Rybičky 48, nechme se proto překvapit, zda výrazný kurz směr finále nabere série po havířovských zápasech...
V prvním utkání v Táboře jsme smazali dvoubrankové manko, vyrovnali i na 3:3, však bohužel padli v prodloužení, gólem v 74. minutě. Utkání druhé bylo jiné, 2:0 jsme vedli my, Tábor skóre otočil, však Vojta Šuhaj v 50. minutě srovnal, v 55. vstřelil vítěznou branku Ondrej Šedivý, aby pojistku do prázdné přidal David Klimša. Druhé utkání jsme vyhráli a stav série vyrovnali na 1:1...
Šimonů (42. Sachr) – Michálek, Kowalczyk, Chroboček, Kunc, Ševčík, Valenta (A), Hrachovský – Šedivý, Bednář, Klimša (A) - Šuhaj, Ćmiel, Antoníček - R. Veselý, Pindel, Hotěk - Pavlík, Haas (C), V. Apolenář - Franek
Co prozradila sestava při posledním měření sil v Táboře a co čekat pro zápas nedělní? Fanoušci možná tipují, koho trenéři Pavlačka s Mikulíkem pošlou do brány. Daniel Šimonů byl fantomem tohoto play-off, měl skvělá čísla, vychytal několik čistých kont, však ve druhém utkání dostal nějaký ten blbý gól, ve 42. minutě šel do brány David Sachr, branku už nedostal a zápas dovedl do vítězného konce... Na co gólman myslí v prvé řadě, na co si dává pozor, když jde do brány v rozehraném utkání, tak, jako Sachy v Táboře? "Všechno jde hrozně rychle, takže člověk nemá moc čas na něco myslet. Jen se rychle protáhnout a snažit se pomoct týmu", říká odchovanec vsetínského hokeje.
My se jej zeptali i na to, zda je mnohem těžší, jít do zápasu až v jeho průběhu, než na samém začátku. Nebo to gólman až tak nevnímá? "No, řekl bych, že asi právě v průběhu zápasu, protože s tím člověk moc nepočítá. Nícméně je tam právě pro případ nějakého impulzu, jako se tomu stalo ve čtvrtek..."
Situace v obranných řadách je během play-off konstantní. Jsou 3 vesměs ustálené obranné trojice, o sedmého beka se perou Petr Ščurek s Ondřejem Hrachovským, v Táboře oba dostali jeden zápas, uvidíme, na koho trenéři ukáží pro zápasy v Havířově... Právě Ondry Hrachovského jsme se zeptali, v narážce na jeho situaci, zda je pro hokejistu těžší, udržet nějaké nastavení hlavy, nebo nějakou svou osobní přípravu, když nemá místo v sestavě jisté... "Podle mě záleží na konkrétním jedinci, hráč od hráče. Někomu to může dělat problém a někomu ne. Já jsem typ hráče, který je nastavený jako zbytek týmu, tedy s jedním cílem, za kterým si jdeme. Když člověk nehraje, tak stejně je s těma klukama a je do toho vztažený. A když hraju, tak hraju, jak nejlíp můžu, abych co nejvíce pomohl právě týmu..."
A v útoku? Jsou Velikonoce, jejichž symbolem je vejce, no a pokud se říká, že se něco podobná jak vejce vejci, tak naše útoky z 1. zápasu se těm z utkání číslo 2 nepodobaly ani náhodou. V prvním utkání se krom marodů Viktora Konečného a Jakuba Mrvy nevešel do sestavy Šimon Pavlík, ve druhém pak pouze na tribuně seděl místo něj Jirka Tvrdý. Jednotlivé formace byly promíchány barmanem Markem Pavlačkou jako drinky v baru na prosluněné riviéře, nezůstal prakticky kámen na kameni. Však největší překvapení hledali havířovští fanoušci jinde. Zastavili se u jména své modly, u Tomáše Franka, ten byl totiž ve druhém utkání psán až jako 13. forvard a kdo zápas pozorně sledoval, ten mohl Franyho ice time a roli v utkání vysledovat. Nechme se překvapit, jaké složení jednotlivých útočných trojic sestaví trenéři pro zápas nedělní, jaké plány mají s havířovským ostrostřelcem, který za dvě sezóny v AZetu nastřílel 86 gólů v základní části, dalších 24 pak přidal ve dvaatřiceti play-off zápasech...
Tří našich hráčů jsme se po sobotním tréninku zeptali na pár věcí, vrátili se ještě k utkáním v Táboře... V čem viděli rozdíl mezi dvěma zápasy právě na soupeřově půdě? Co bylo jinak v tom druhém, že jsme jej zvládli? "První zápas jsme museli od začátku dotahovat, dostali jsme dva dost nešťastné góly. Ale i tak jsme dovedli zápas do prodloužení, kde byli domácí o něco lepší, o vítězství jsme však hráli až do konce, což je proti takovému týmu pozitivní. Druhý zápas jsme měli celkově navrch my, a i když nám to otočili, tak jsme nesložili zbraně a nakonec si tu výhru vzali a urvali cenný bod z venku", hodnotil Ondrej Šedivý, své dodal i Lukáš Bednář, stále nejproduktivnější ligový hráč letošních play-off bojů... "Asi trocha toho hokejového štěstí. Oba zápasy byly bojovné. V prvním měli trochu navrch oni, spadly jim tam dva góly nohou. Ve druhém zase my. Bylo důležité, že nás gól na 3:2 nezlomil. A právě potom, při brance na 3:4 stála ta štěstěna trochu na naší straně." Obránce Ondřej Ševčík našel také své důvody... "Přišlo mi, že do prvního zápasu jsem šli s až moc velkým respektem a trémou. Ve druhém už jsme věděli, co můžeme od Tábora čekat.."
Byly zápasy na jihu Čech takové, jaké jsme je předpokládali, nebo nás soupeř něčím zaskočil, překvapil? "Řekl bych, že ty zápasy byly takové, jaké jsem předpokládal, že z jejich strany budou", zmínil Šeďa, Bedýnka s ním víceméně souhlasil... "Nemyslím si, že by nás něčím překvapili. Něco jsme si na videu ukázali a tak nějak ty zápasy probíhaly." Trochu diplomatický byl Ševča... "Věděli jsme, že to bude velmi těžké finále a že každý ze sebe bude muset dostat maximum, aby se nám podařilo vyhrát..."
Na závěr jsme byli zvědaví, jakého soupeře čekají kluci v Havířově. Změní Tábor nějak svou hru, nebo ty zápasy budou v Gascontrol aréně podobné, jako byly v Táboře? Ondřej Ševčík se zamyslel, jak moc mohou Táboru v této fázi pomoci zkušení hráči, kteří se v souvislosti s naším soupeřem hodně zmiňují... "Těžko říct, jestli Tábor něco změní. Mají tam dost zkušených hráčů, kteří samozřejmě budou přemýšlet nad tím, jak nás přehrát."
"Těžko říct, s čím přijedou... My se hlavně musíme soustředit na sebe a naši hru. Kdyby něco zásadního změnili, tak na to musíme reagovat", burcuje Ondrej Šedivý. Bedna se odpovědi možná malinko vyhnul, už to chtěl mít za sebou a pelášit domů si odpočinout, je toho hodně... "Jestli něco změní? To není otázka úplně na mě, ale myslím si, že to bude hodně podobné..."
"My hráli náš hokej, hráli jsme to, co chceme, přineslo nám to ovoce. Celý zápas jsme byli lepší", sdělil po prvním utkání finálové série táborský obránce Lukáš Kříž. Nutno poznamenat, že střely na bránu v zápase číslo 1 byly 44:25 pro domácí. Jenže každý zápas je jiný, svědčí o tom právě i počet střel v utkání číslo 2. Ty byly 27:27, my v Táboře uspěli, trenér Richard Lobo hledal příčiny porážky... "Z naší strany to bylo mnohem horší než o den dříve, zápas jsem neměli tak pod kontrolou. Havířov hrál velice dobře první polovinu zápasu, dostali nás pod tlak. Celkově tomu šel soupeř více naproti než my, vyhrál zaslouženě..." Trenér domácího výběru následně příčiny zmíněné porážky ještě malinko více rozvinul... "My jsme zbytečně zalezli, nedrželi jsme se toho, co nám přineslo ovoce brankou na 3:2. My přestali být aktivní, Havířov je zvyklý bušit do soupeřovy obrany, poradil si s tím. My musíme hrát aktivní hokej a nečekat, s čím přijde soupeř... Nicméně jedeme do Havířova, kde budeme chtít oba zápasy vyhrát..."
Žajdlík – Plášil, Hubata, Suchánek, Hajič, Štich, Kříž, Piegl – Matai, Hruška, Prášek – Doležal, Milfait, Svoboda – Adamec, Matušík, Dančišin – Severa, Zadražil, Krliš – Gajda
Tým z Tábora udělal před druhým zápasem drobné kosmetické změny v sestavě, prohodila se dvě křídla, už před prvním utkáním přišla změna nejzajímavější, Jakub Matai, který druhou polovinu soutěže hrál v obraně, se přesunul na křídlo první lajny, k centru Janu Hruškovi, se kterým odehrál první část sezóny. Nejvýraznější domácí postava - Lukáš Pech - bohužel v sestavě táborského týmu, z vážných rodinných důvodů, chybí, pro Jihočechy se jedná o veliké oslabení...
Po cestě do Havířova, kdy Tábor, stejně jako my, vyrazil do Slezska o den dříve, jsme krátce vyzpovídali jednu z největších hvězd celé druhé ligy, obránce Karla Plášila, který má na svém kontě 166 zápasů v extralize, přes 200 v 1. lize, v mládeži několikrát oblékl reprezentační dres...
"Havířov ve druhem utkání určitě o něco zlepšil svoji hru, nicméně my víme, co od nich očekávat, takže vše se spíš odráží od našeho výkonu, který podáme na ledě. A tam je určitě co zlepšovat", odpověděl 190 cm vysoký obránce, když hledal příčiny porážky ve druhém utkání...
Překvapili jsme odchovance českobudějovického hokeje něčím, nebo jsme hráli přesně to, na co trenéři táborskou družinu připravovali? "Ne ne, Havířov nás, teda alespoň já to tak vnímám, ničím nezaskočil, protože vaše hra se moc neliší od toho, jak jste se proti nám prezentovali už v minulém roce v semifinále... Pro zápasy u vás očekávám, že se budete prezentovat velmi podobně jako v prvních dvou zápasech, žádnou velikou změnu od vás nečekám", rozvinul jsou odpověď autor letošních 9 play-off bodů ve 12 zápasech, závěrem jsme chtěli zjistit, jak moc velkým oslabením pro soupeře je absence Lukáše Pecha... "Omlouvám se, ale k tomu se vyjadřovat nechci. Děkuji za pochopení..."
K hokejovému utkání patří neodmyslitelně i zábava. Starají se o ni nejen fanoušci, hráči na ledě, ale třeba i DJ, který (nejen) v přerušené hře pouští hudbu. Luděk Jarolím je bývalý mládežnický trenér AZetu, který zápas co zápas pomáhá, vesměs výborně zvolenými písničkami, k tomu, ať se lidé na tribunách baví. Zároveň obrovsky vychází vstříc fanouškům při jejich fandění, což je na českých hokejových zimácích bohužel dosti ojedinělé...
Má havířovský dýdžej, nebo míval, když s tímto začínal, nějakou přípravu na každý zápas, ve kterém hudbu pouští? Musel se přípravě na utkání věnovat už doma? "Jasně, na počátku toho bylo více, to jsem si připravoval songy na různé situace, které by mohly nastat na ledě. Taky nástupovku, vítězný song apod. Teď už se připravuji méně, spíše jen na nějaké specifické zápasy. Např. mám něco na zítra, o trumpetách, slepicích a tak. Uvidíme, jaký to bude mít ohlas. Taky však má studnice nápadů není nekonečná. Jsem rád, za každý tip, i když často je to z různých důvodů nepoužitelné. Spoustu songů, za které jsem byl třeba i pochválen, vůbec nejsou z mé hlavy. Nejvíc mi asi pomáhají kolegové na časomíře. Tímto bych chtěl všem, kteří se na tom podílí, poděkovat. Samozřejmě, je to i naopak, ne vždy se všechno povede. Ale jsem s tím v poho, chápu, že zodpovědnost je na mě. Říkáme, že jsme jiní, takže tak chci mít i playlist trošku jiný než mají všude jinde. Nebát se pustit pro pobavení i nějakou totální kravinu. Někdy jsem překvapen reakcemi okolí. Někdy se jedná o nečekaný úspěch, jindy si naopak někteří říkají, že jsme se úplně zbláznili. Mimochodem, jen bych chtěl říct, že třeba song "Ona lubi pomaranče" opravdu doma neposlouchám, ale když to má na zimáku pobavit, tak nemám problém to dát."
Co je pro našeho člověka za "mixážním pultem" při zápase nejtěžší? Na co je třeba si dávat pozor apod.? "Nejtěžší je vyhovět všem (usmívá se - pozn. autora). Jinak mám své hraní rozdělené na tři části. První je rozbruslení hráčů. Tam jsou songy hlavně pro ně. Proto jsme s Markem Szypkou vymysleli, že si hráči budou songy dávat sami. Je to pro mě super, nemusím se starat. Jen je někdy problém, trefit hlasitost. Hráči to chtějí "hodně", pro lidi už to třeba nemusí být tolik příjemné. Samotný zápas už je hlavně pro fanoušky. Tam se jim to snažím nekazit, chci spolupracovat a reagovat na hru. Někdy to je trošku stres, najít co nejrychleji ten daný song v playlistu na konkrétní situaci. Někdy je to taky "už trochu moc", ale když to má pobavit a pomoct týmu, proč ne... Když se nedaří, chci to nějak nabudit, naopak, když vedeme, tak se chceme bavit a pouští se i "blbosti". Hodně lidí si to asi nepřizná, ale podle zpráv, které mi chodí, tak největší ohlas má song "Ne pětku ne". Někdy mě až překvapuje, jaký ohlas to má třeba u zarytých rockerů... No a třetí část mého hraní jsou přestávky. Tam spolupracuji hlavně s moderátorem Rosťou, hlasitost už je mírná, zkrátka, aby si lidi na tribuně mohli taky pokecat."
Závěrem jsme se Luďka, kterému mnozí fanoušci přezdívají DJ Spring, zeptali, zda jsou nějaké oblíbené songy, které pouští rád, nebo naopak nějaké, které by po něm jiní chtěli, ale on je pouštět odmítá, nechce... "Oblíbené pro hokej vyloženě nemám, ale jsou to asi ty, které nějak rozhýbou nebo roztleskají lidi. Takové ty hokejové klasiky, Scooter, klávesovky, Queen apod. Songy, které po mně lidi chtějí, ale nehraju je, jsou jasné. Jsou to songy mladých. Ty zaznívají hlavně na zápasech mládeže. Jsou to ty různé rapové skladby. Ať chceme nebo ne, mladí prostě nebudou poslouchat AC/DC, Ozzyho apod., tam jede Rico, Yzo, Calin a tak. Na áčko se to asi moc nehodí, ale těm klukům na mládeži nemám problém to dát. Závěrem chci také říct, že na zimák nechodím do práce, chci se na hokeji bavit, stejně jako vy. Budu rád za každý tip, díky", uzavřel své povídání sympatický, věčně dobře naladěný fanoušek AZetu, který odvádí náročnou, a o to více záslužnou práci...
Oba finálové zápasy začíná v Gascontrol aréně ve stejný čas. V neděli v 17:00, v pondělí v 17:00, brány stadionu se pro fanoušky otevřou již v 15:30 hod., právě od té chvíle bude otevřena již tradiční play-off Beerzóna, která hned od svého úvodu, až do 16:30, odstartuje tzv. šťastnou hodinkou, ve které si fanoušci mohou dát pivo za zvýhodněnou cenu - 36 Kč. Kromě této šťastné hodinky můžete po celou dobu využít široký sortiment bufetů, které si pro fanoušky obou celků připraví tradičně veliké množství dobrot.
Když zmiňujeme fanoušky obou klubů, je potřeba říct, že ve finálové sérii platí zákaz vnášení trumpet so Gascontrol arény, nařízení platí pro domácí i hostující příznivce, klub chce, v součinnosti s fanoušky, zachovat tradiční, velmi dobrou atmosféru Gascontrol arény, ne ji narušit něčím, co podle něj na tribuny, v míře táborské, nepatří...
Pokud se z jakéhokoliv důvodu na zápas nevypravíte, tak i přesto pro vás bude připraven tradiční textový přenos na webu onlajny.com. AZ DO TOHO!
