Junioři se po celou sezonu drželi ve špičce tabulky

Po loňské sezoně, kdy se juniorům příliš nepodařil závěr sezony, se letos povedlo udržet dobrou výkonnost po celou sezonu. Nejprve se Havířov dostal do čtyřky, která postoupila do nadstavbové skupiny A, později dokázal vybojovat konečné třetí místo v tabulce. V konečném součtu se letošní sezona povedla a hráči mohou být spokojení. Pojďme si společně zhodnotit sezonu a zeptejme se na postřehy trenéra juniorů Jaromíra Vengláře.

Základem každé sezony je letní příprava. Jako každou sezonu bylo potřeba sestavit kádr, který bude bojovat v Lize juniorů o horní příčky, což se nakonec podařilo. Juniorská kategorie má i některá specifika, které nám uvedl i lodivod juniorů Jaromír Venglář.

„Na letní přípravě nás bylo dvacet. V juniorce je to obtížné tím, že jsou hráči v posledním ročníku středních škol a pak odcházejí na vysoké školy. Je potřeba respektovat jejich osobní život ze strany trenéra, a proto se někdy stane, že se hráči omluví z tréninku. Trénovali jsme pětkrát týdně vždy večer. Nakonec to dopadlo tak, jak jsem čekal. Kádr se vždy v průběhu sezony obmění o padesát procent.“

V letošní sezoně se navíc junioři potýkali i s úzkým kádrem, který musel někdy bojovat i proti téměř dvojnásobnému počtu hráčů. I zde se, ale daly nalézt výhody, které bojovný Havířov měl.

Sestava AZ Havířov:

Brankáři: Erik Gabler, Filip Slanina, Josef Turšner (SDO)

Obránci: Daniel Graca („A“ tým), Adam Weisser, Václav Potočný, Jan Potočný, Filip Staš, Filip Gawlas, Tomáš Jaroch, Michal Flamík, Michal Cháňa, Zdeněk Deutsch („A“ tým), David Chroboček (SDO)

Útočníci: Dominik Suchý, Jan Diviš, Tomáš Matějek, Michal Vyčesaný, Dominik Synek, Kamil Lenomar, Martin Caruk, Dominik Taras, Jan Křibík, Vít Patrman, Patrik Mihal, Lukáš Bednář (SDO), Tomáš Wolek, Jan Šmíd, Milan Šesták, Kryštof Fejko (SDO), Vladimír Přívara

(v závorce je uvedeno, kde hráč odehrál většinu zápasů v sezoně)

„Pokud mají hráči svoji herní kvalitu a přizpůsobí se styl hry v jednotlivých zápasech, že se například tolik nenapadá a čeká se na příležitosti, tak to není moc velká nevýhoda. Na druhou stranu hráči, kteří hrají ve dvanácti lidech svou juniorskou soutěž, si zahrají velkou porci minut na ledě. Když se potom s hráči o tom pobavíte, jsou spokojení. Chodí na led pořád – do přesilovek, oslabení. Myslím si, že není pravda, že by hráč nevydržel hrát 60 minut.“

Při pohledu na konečné statistiky této sezony jasně zjistíte, že se na výsledcích kanadskými body podílelo jen několik hráčů, kteří tým táhli. V Havířově se našlo několik výborných hokejistů, kteří dokázali své schopnosti potvrdit. Navíc se Danielu Gracovi podařilo dostat i do juniorské reprezentace.

Statistické okénko juniorů

Brankáři:

Obránci:

Daniel Graca (8+10) – 20 zápasů
Adam Weisser (1+13) – 36 zápasů

Útočníci:

Dominik Suchý (30+19) – 36 zápasů
Jan Diviš (23+25) – 34 zápasů
Tomáš Matějek (29+9) – 29 zápasů

„V juniorském týmu jsme letos měli výborné hráče ročníku 93. Při pohledu na statistiky zjistíte, že 75 procent týmu tvoří statisticky Suchý, Diviš a Matějek. Pak také obránce Daniel Graca, který s námi ale celou sezonu neodehrál. Tito čtyři hráči se postarali velkou měrou o to, že jsme postoupili do závěrečné části a pak jsme si už odehráli utkání s lepšími celky ligy.“

I přesto je potřeba do kádru zapojovat i mladší hráče, především ze staršího dorostu. To, ale komplikovalo několik úskalí, která se ale bohužel vždy najdou. Herní plán je neúprosný a odehrát tři zápasy ve třech dnech je někdy nemyslitelné.

„Pár hráčů ze staršího dorostu jsme v kádru měli, to je patrné i z webových stránek. Je těžké je zapojit více, protože mají svou soutěž. Juniorka hraje pátek – neděle, starší dorost pátek – sobota. Trenér staršího dorostu potřebuje své hráče připravené, odpočinuté a nezraněné. Je to obtížné, mohou hrát v neděli, ale to už mají za sebou dva těžké zápasy. Jsou tam šikovní hráči 96 s ambicemi extraligy juniorů, myslím, že to budou chtít někde zkusit. Je přirozené, že to hráči chtějí někde zkusit, ale také je přirozené, že se 90 procent vrátí do Havířova.“

Co bylo, ale cílem juniorů v letošním ročníku? Byl to postup do závěrečné části nebo i vyšší mety? Havířov zůstal nohama pevně na zemi a své cíle nijak nepřeháněl.

„Našim cílem bylo skončit v první polovině soutěže do čtvrtého místa. Chtěli jsme postoupit do skupiny A, kde jsme měli lepší zápasy, soupeře a nemuseli jsme řešit sestupové starosti.“

Minulý rok se v soutěži utrhl Vsetín, který později postoupil do Extraligy. Letošní sezony pro změnu přinesla odtrhnutí silné Poruby, která si zahraje právě o postup do nejvyšší juniorské soutěže v republice. Havířovští, ale vždy dokázali Porubu trápit a i porážet.

„Při pohledu na zápasy s Porubou zjistíte, že jsme doma remizovali, i když to bylo po fatální chybě brankáře v úplném závěru utkání. U nich jsme také vyhráli, v nadstavbové části soutěže byla atmosféra v našem týmu uvolněnější a možná i proto jsme s nimi třikrát prohráli a jednou vyhráli. Výsledky byly vyrovnané, ale Poruba byla lepší v tom, že kde jsme body ztratily, tam je oni získali. A navíc dali o mnoho víc branek než my. Pokud se ale potkal Havířov s Porubou, byl to vždy vyrovnaný zápas.“

Kde byl tedy největší rozdíl mezi Havířovem a nedalekou Porubou? Trenér Jaromír Venglář nám uvedl několik aspektů, které rozhodovaly.

„Měli širší kádr a měli lepšího brankáře. Šrámek je výborný brankář, kterému je problém dát gól. Na tuto soutěž je to nadprůměrný brankář. Z jejich mužstva číšilo větší odhodlání si zahrát baráž, byli semknutější.“

Liga juniorů nám, ale ukázala svou kvalitu. Přeci jen každý zápas byl těžký a Havířov musel vždy bojovat naplno, aby se mohl po zápase radovat a připisovat body.

Junioři si, ale připsali v nadstavbové skupině A spoustu výher, z čehož nakonec vyplynulo třetí místo. AZ Havířov dokázal porazit silnou Porubu, ale na druhou stranu ztratil body z celkem Krkonoš. Celku okolo Jaromíra Vengláře a Petra Jemelíka se několikrát stalo, že přišla překvapivá prohra, ale přeci jen s úzkým kádrem dokázal odehrát Havířov i výborné zápasy.

„V této soutěži je těžké vyhrát jakýkoliv zápas. Někdy se zdá, že je mužstvo poslední a má na vás ztrátu 25 bodů, ale pokud mužstvo není koncentrované, tak prohraje i na ledě takového soupeře.“

Ve chvíli, kdy se utrhla Poruba, bylo jasné, že se bude hrát maximálně o druhé místo tabulky. Jaká byla pozdější motivace juniorů s AZ na hrudi? S čím hráči do zápasů šli?

„Motivace je pouze první místo. Pak už to jsou pouze zápasy, které by měli hráči odehrát, co nejlépe a snažit se podat vždy maximální výkon. Když jsme už měli jistotu postupu do druhé části ligy, tak si v té skupině zahráli všichni hráči velkou porci zápasů. I ti hráči, kteří tolik v životě nehráli.“

V kádru se přeci jen, jak se ukázalo, našlo několik hráčů, kteří byli svou kvalitou velmi vysoko. I tito hráči by měli dostat šanci v letní přípravě A týmu, ale kam to později dotáhnou, není jasné.

„Z ročníku 93 by měl Havířov vzít do letní přípravy hráče, které už jsem jmenoval – Suchý, Diviš a Matějek. V přípravě by měly dostat šanci všechny ročníky 93 a v přípravě je pak postupně vyřadit podle výkonnosti a nasměrovat do druhé ligy. Pokud se podaří některému z nich se udržet v Havířově, což je nyní prvoligové mužstvo, budu jen rád, ale budou to mít těžké. Obtížnost a konkurence v mužích je desetkrát těžší než v juniorce,“ dokončil rozhovor trenér Jaromír Venglář, který byl s letošním ročníkem soutěže spokojený.

Juniorům můžeme za předvedené výkony poděkovat a popřát hráčům, kteří hráli v této kategorii naposledy, aby se uchytil ať už v Havířově nebo v jiném mužském celku.