AZ Havířov
/IMG_1726.jpg)
Stejně jako starší dorostenci, tak i kategorie mladšího dorostu vstupovala do sezony 2014/15 s jednoznačným úkolem zachránit pro Havířov extraligu. A také mladší dorostenci, pod vedením trenérské dvojice Tomáš Potěšil – Jan Littner, svůj úkol splnili. V následujícím článku se na sezonu mladšího dorostu podíváme trochu podrobněji.
Z hlediska hokejových odborníků je kategorie mladší dorost považována za přechod mezi žákovským a mládežnickým hokejem. Nastupují v ní hráči ve věku 14-15 let, tedy letos hráči ročníků narození 1999 a 2000. Tomu odpovídá i styl hokeje, kdy se zvyšují nároky na fyzickou vyspělost hráčů, ale také jejich taktickou připravenost.
Havířovský tým vstupoval do letošního ročníku pod novým vedením. Hlavním trenérem se stal Tomáš Potěšil, asistentem byl Jan Littner. Prvním úkolem, který před touto novou trenérskou dvojicí stál, bylo doplnění a stabilizace kádru. „Zpočátku přípravy jsme měli kádr velmi úzký, ale ještě během letního období a pak předzávidního období jsme do něj přivedli několik hráčů z okolních klubů a také tři naše hráče ročníku 2001. Takže do extraligové sezony jsme vstupovali už s dvacetičlenným týmem,“ uvádí trenér Tomáš Potěšil.
/IMG_1689.jpg)
Extraliga mladšího dorostu se letos hrála podle nového modelu. Místo tradičního čtyřkolového systému každý s každým v rámci jednotlivých regionálních skupin, odehrála se v základních skupinách jen polovina zápasů a pak se týmy rozdělily. První čtveřice postoupila do skupiny o titul, zatímco zbývající šestice se střetla čtyřkolově každý s každým ve skupině o udržení, přičemž poslední tým rovnou sestupoval do ligy mladšího dorostu.
/IMG_1621.jpg)
Tomu se chtěl AZet samozřejmě vyhnout, a tak také zněl předsezónní cíl – zachránit extraligu! První část soutěže odehrál Havířov s bilancí 5 výher, 2 porážky po nájezdech a 11 porážek. Solidní zisk 17 bodů a zejména šestibodový náskok na poslední Porubu, byl dobrým vkladem do druhé části sezony.
„Nebylo žádným překvapením, že jsme body získávali především s Porubou, která byla od počátku na chvostu tabulky, a také Opavou, Brnem, Vsetínem a Přerovem, se kterými jsme, při optimálním výkonu, hráli vyrovnaná utkání, nebo jsme byli i lepší. Týmy z první čtyřky - Zlín, Třinec, Olomouc a Vítkovice však byly výkonnostně o třídu výše, byť i proti nim jsme odehráli některá slušná utkání,“ říká trenér Potěšil.
Ve druhé části sezony se AZ utkával ve skupině o udržení už jen s prvně jmenovanou skupinou soupeřů. Ve dvaceti zápasech získal 24 bodů za 7 výher, 3 prohry v prodloužení nebo na nájezdy a 10 porážek. Dá se tedy říct, že tuto část sezony zvládl celkem s přehledem a na jejím konci už mohl hrát bez zbytečné nervozity. Na poslední Porubu si udržoval dostatečný náskok (nakonec byl 18 bodů!) a naopak jen dva bodíky mu chyběly na Opavu a Vsetín. „Rozhodující byly zápasy proti Porubě a Opavě, které jsme zvládli a závěr soutěže jsme už mohli odehrát v klidu,“ připomíná Tomáš Potěšil.
/IMG_1593.jpg)
Lodivod azeťáckého mladšího dorostu Tomáš Potěšil odhaluje, jak se svým trenérským kolegou Janem Littnerem s týmem pracovali a jak jej vedli po taktické stránce. „Snažili jsme se mužstvu vtisknout a zakódovat jednoduchý a účelný systém. Chtěli jsme hrát aktivní způsob hry založený na dobrém bruslení. Samozřejmě jsme věděli, že proti mužstvům z první poloviny tabulky nebudeme mít velké šance, ale chtěli jsme, aby hráči i proti těmto týmům hráli aktivně a následně si tuto hru přenesli do utkání s potencionálními adepty na sestup. Musím říct, že během sezony došlo ke zlepšení hry především po taktické stránce a proto jsme se i v soutěži myslím v pohodě udrželi. Samozřejmě pokud je soupeř bruslařsky a individuálně na vyšší úrovni stává se, že se vám systém pozvolna boří. To se nám stávalo s těmi lepšími soupeři, kdy jsme byli schopní hrát určitou část zápasu velmi dobře, ale následně jsme po individuálních chybách inkasovali rychle branky. A již jsme neměli hráče na to, abychom se do zápasu alespoň vrátili.“
/IMG_1611.jpg)
Tým tedy svůj hlavní úkol splnil. A jak byl kouč Potěšil spokojen s výkony svých svěřenců? „Hodnocení musím začít už u tréninků, a být poněkud kritický. Ne vždy k němu totiž někteří jedinci přistupovali tak, jak bylo potřeba. Jakoby se uspokojili tím, že mají své místo v týmu jisté. V týmu chyběla kvalitní konkurence, kterou jsme museli nahrazovat určitým tlakem na hráče, a to ne každý dobře snáší. Z hráčů to musí jít samo a své místo si musí vybojovat a to vám zaručí konkurence. Na druhou stranu ti kteří trénovali poctivě, tak ti také udělali v průběhu roku největší posun ve své výkonnosti.“
Co se týká výkonů na ledě, měl tým dvě výrazné individuality v útoku – Dominika Pawliczka a Jonáše Peterka. „Je to přesně tak. Zdobily je jak individuální dovednosti, tak produktivita. Pro většinu útočníků byl velký problém řešení situací 1-1, prosadit se a kvalitně a nekompromisně zakončit. Paradoxně je překonal, do útoku přeřazený, obránce Patrik Srníček, který přinesl v útoku velké oživení. Ke zřetelnému zlepšení výkonnosti došlo během sezony zejména u útočníků Jana Bambuly a Lukáše Juhásze. V obraně nám na začátku chyběl konstruktivní obránce s kvalitní střelou. Neustálým pilováním herních činností na trénincích SCM jsme dosáhli určitého zlepšení těchto individuálních činností, což se v závěru sezony projevovalo i v utkáních. Z hráčů ročníku 99 podával vyrovnané výkony v obraně Patrik Srníček. Z těch mladším to byl Petr Adámek a největší posun se povedl Vojtěchu Ševěčkovi. Oba hráči jsou poctiví a letní přípravu už odtrénují ve starším dorostu, kde v sezoně dostanou určitě svůj prostor. Musíme pochválit oba brankáře, kteří to neměli vůbec jednoduché, ale zvládli sezonu parádně“ uzavírá hodnocení hráčů trenér Potěšil.
/IMG_1486.jpg)
A závěrečné slovo trenéra Potěšila: „Sezonu hodnotíme s trenérem Littnerem určitě kladně. Záchrana v soutěži byla dílem zejména týmového výkonu. Udržovali jsme si po celou sezonu 5-10 bodový odstup od sestupové pozice což bylo velmi důležité a rozhodující bylo, že jsme zvládali ta klíčová utkání. Děkujeme všem hráčům a přejeme jim do dalších sezon hodně zdraví a úspěchů.“
A k tomuto přání se přidáváme i my. Hráčům i trenérům gratulujeme ke splnění úkolu, přejeme zasloužený odpočinek a do další sezony spoustu sil a zdraví!
