AZ Havířov

Ozvěny sezony III. - Pohádková sezona staršího dorostu v podání party bojovníků s AZ na hrudi (2. díl)

02.05.2013 | Josef Nudera

Letošní sezona přinesla spoustu pozitivního a výjimkou nebyla ani kategorie, která se v minulém ročníku musela udržet mezi elitou, ale v uplynulé sezoně se dostala hodně daleko. „Jsem na hráče moc pyšný a hrdý za to, jak bojovali“ uvádí Martin Janeček. „Drželi jsme partu a nikdo si na nic nehrál“ oznámil jeden z možných úspěchů kapitán výběru Ondřej Carbol. Máme pro vás připraveny 3 díly shrnutí této pohádkové a povedené sezony, protože právě starší dorost si to zaslouží.

Pohádková sezona SDO v podání party bojovníků s AZ na hrudi – část druhá: Jak sezonu viděl Martin Janeček?

Ve druhém díle našeho trojdílného seriálu, se bude nad sezonou zamýšlet Martin Janeček, muž, který dokázal v Havířově během letošního roku opravdu mnoho. Jak sezona probíhala, jsme si připomenuli minule, jak sezonu viděl trenér? Jak vůbec začala a jak se připravuje sezona nová?

V létě jste začali tzv. suchou přípravou, v jakém období probíhala a jak se odehrávala před letošní sezonou?

My jsme začali docela brzo, někdy kolem 25. dubna a byla to taková ta klasická příprava – květen, červen, pak už jsme měli dovolenou před tím, než jsme šli na led. Klasická dva a půl měsíční příprava jako každý rok, taková, jaká nás čeká i letos.

Jak bylo těžké shánět hráče a poskládat tak dobře fungující tým, jak se později ukázalo.

Já jsem se loni vrátil z Budějovic k manšaftu, který byl v nějakých problémech, nicméně jsem trochu zariskoval a to mužstvo jsem už pomalinku skládal za chodu. Dal jsem příležitost některým ročníkům 96 a hráče ročníků 95, kteří byli méně vytěžovaní, jsem začal více vytěžovat, v rámci toho abychom jsme se zachránili. Letos se mi to vrátilo, takže jsme nějakým způsobem, po předloňské sezoně, když jsme měli dobrou sezonu s mladším dorostem, i když tady byl třeba ještě David Pastrňák. Ten výsledek udělal nějaké jméno a vrátili se hráči, jako byl třeba Orság, který byl v Třinci, a další na to navázali, takže to mužstvo se utvořilo, i když tu kostru tvořili víceméně hráči ročníků 96, tak i zpočátku podprůměrný ročník 95 byl později parádní. Myslím si, že se to chytlo kompaktně ten tým pospolu.

Z toho vyplývá, že v další sezoně bude z čeho čerpat a ti hráči už si tu extraligu staršího dorostu osahali?

Určitě bude z čeho čerpat. Já jsem už tak přemýšlel dopředu, ale ta sezona přinesla úspěch i v tom dílčím úspěchu každého jednotlivého hráče, ale samozřejmě nás někteří hráči opustí, protože by měli jít dál. Já doufám, že i hráči, kteří by za nás měli hrát, si vyřídí nějaké koketování s juniorskou extraligou, ačkoliv budou hrát v základu ve starším dorostu, tak jenom to, že si zahrají 10 – 15 zápasů extraligy juniorů, je pro trenéra odměna a pro ně posun v kariéře. Někteří kluci se posunou dál, některé doplníme. V hlavě mám i nějaké posily, ale my musíme hlavně vydržet v té naší koncepční linii a přemýšlet o další následující sezoně. To znamená, že musíme doplnit hlavně hráče ročníku 97, aby nevzniknul problém, který byl letos v mladším dorostu, a všechno mělo hlavu a patu do budoucna.

V rámci přípravy jste odehráli, jak IS SPORTS cup v Ostravě, což byl kvalitně obsazený turnaj, tak jste odjeli na soustředění do Prostějova, kde jste vyzvali domácí tým, Olomouc a Přerov. Jak byste to zhodnotil teď s odstupem času, když už víme, jak se to mohlo promítnout v té sezoně a jestli se naplnily ty cíle, se kterými jste tam jeli?

Tak určitě, tady ty turnaje a soustředění v tom předzávodním období jsou strašně důležité pro trenéra. Zaprvé tvoření toho kádru, skládání mozaiky, co se týče sestavy toho týmu, jak by to mohlo pak fungovat, ta souhra jednotlivých pětic. To mi napoví strašně moc, další důležitý aspekt je, dostat hráče do, co největší únavy, aby potom měli z čeho čerpat celou sezonu. Na to byl červenec a začátek srpna, což si myslím, že se povedlo. Výsledky toho předzávodního období nebyly až tak důležité, protože byla důležitá ta skladba toho týmu a kondice. Náš cíl byl, abychom neměli problémy, jaké byly v sezoně před tím.

Po této náročné části sezony se vyselektoval celek, který bojoval v extralize. Před sezonou jsme se tady bavili o třech brankářích, jak oni splnili vaše očekávání?

Ta sezona se vyvíjela, měnily se, jak moje pohledy, tak i forma těch brankářů. S tou sezonou jsem byl celkově spokojen, měli jsme, dokonce brankáře ze Slovenska ze Slovanu Bratislava, ale ten nás opustil, protože by bylo zbytečné mít tolik brankářů. Nevešel se velkou částí do juniorského týmu, takže jsme se s ním rozloučili, nicméně jsem zariskoval sezonu s mladými brankáři. Měl jsem dva brankáře mladší ročníku 96 a věděl jsem, že máme ještě v mladším dorostu kvalitního brankáře Šimečka, který je schopen se během sezony nějak porvat o nějaký ten zápas, aby si zachytal a vlastně koketoval dále s reprezentací, to se vrátilo, protože měl parádní fazonu a formu po novém roce. Stal se takovou tou nepsanou jedničkou.

Já bych to shrnul, že každý z těch brankářů (Sroka, Turšner, Šimeček)měl svou lepší a horší část sezony. Mě tohle klapalo a v dalším roce bych chtěl vytvořit silný kádr brankářů, protože teď jsou mladí a budou vychytaní. I ten počet budu chtít naplnit, bude to moje práce v dubnu, aby byl na ty brankáře tlak, aby měli vůli a takovou tu odolnost v té sezoně další a chtěli bojovat.

Základní část sezony jste odstartovali hned 4 venkovními zápasy v řadě, v úvodu se vám podařilo porazit Kometu Brno, pak se vše otočilo a následovalo několik domácích zápasů, kde se vám nad míru dařilo, přišla série výher. Znovu jste porazili Brno a dokonce i Vítkovice.

My jsme se na ten začátek strašně moc chystali a na hráčích bylo vidět, že jsou namotivovaní a nakonec se ukázalo, že správně. Ukázali jsme, že jsme dobře připraveni a myslím si, že v tom prvním kole jsme tu Kometu překvapili a tady ten zápas odstartoval vlastně celou tu úspěšnou sezonu. Všichni zpozorněli, že nějaký Havířov byl minulý rok v baráži a najednou umí zahrát s kýmkoliv. To, že jsme porazili Vítkovice, mě mrzí, že jsme je neporazili vícekrát, protože to je pro nás takové to derby, výzva, pro ten sousední menší klub. Oni jsou s tou kvalitou na vysoké úrovni a už to, že jsme je porazili jednou doma alespoň, mě těší, hlavně mě těší to, že se hráči dokázali během té sezony vždycky zmátožit z nějakých výkyvů, protože sezona takové výkyvy nese, to víme. Bylo potřeba se připravit na každý zápas jednotlivě a jít krůček po krůčku. Chtěli jsme se vyhnout baráži a nakonec jsme se dostali do první čtyřky.

V celé sezoně jste měli několik sérií výher a proher, ale i přesto jste bojovali, hlavně s Olomoucí, o tu příčku, která zaručovala umístění ve skupině A. Spokojenost? Jak to bylo těžké se tam dostat, čekal jste to před sezonou?

Před sezonou jsem věděl, že Zlín, který tam zlobil ke konci taky, a Olomouc měli kvalitnější kádr, silné ročníky 95 oproti nám, nicméně my jsme to nahradili bojovností a poctivou prací, střídání od střídání, minutu po minutě. To se ukázalo, že jsme tři kola před koncem první poloviny základní části jeli na zápas do Olomouce, tam jsme Olomouc doslova ubojovali, protože určitě nebyla horším týmem, byli jsme šťastnější. Byli jsme ale bojovnější a šli jsme tomu naproti, to víceméně ten zápas zlomilo.

Vzhledem k tomu, že jste se dostali do té lepší čtveřice, tak jste si s předstihem zajistili i play-off. Ale v té skupině A jste nezůstávali ani zdaleka pozadu, připsali jste si tam několik cenných výher a tou tabulkou, kde se přenášely body ze základní části, jste se dostávali celkem nahoru.

Já jsem poslouchal všude dokola, co budeme v té A skupině dělat a jestli to je vůbec ideální a tak dále… Nicméně jako trenér jsem tomu týmu věřil, věděl jsem, co jsou schopni odehrát, jak jsou schopni bojovat. A hlavně to, co mají natrénováno a co mají v nohách, i proto jsem se toho vůbec nebál. Víceméně se mi to i potvrdilo, kluci to vzali od podlahy a nakonec jsme udělali úspěch, že jsme získali 29 bodů s těmi top týmy v republice a dvakrát jsme prohráli jen s Plzní, jinak jsme vzali každému soupeři body. Strašně si toho vážím, že jsme se tam neztratili a ukázali jsme těm pochybovačům, všude dokola, ukázali, že jsme tým, který do toho play-off chce ještě promluvit. Těmi úspěchy jsme se snažili získat i sebevědomí do play-off, abychom jsme mohli jít ještě někam dál.

Ve skupině A jsme viděli opravdu skvělé zápasy, měli velmi dobrou úroveň. Bylo to už zápasy, kterými se dalo připravit na play-off?

Určitě. Největší úroveň měl začátek té A skupiny než se to rozbilo, protože do ní všichni vlítli takoví nadšení a zápasy tady s Karlovými Vary a Plzní byly nádherné a myslím si, že soupeři, kteří tu za námi přišli udělat zápis, nám říkali, že takto se hraje play-off. Opravdu jsme hodně bojovali a dřeli. Určitě to byla příprava, ke konci, když už se začalo poohlížet po umístění a po soupeři pro play-off, tak to mělo zase větší obrátky. Mrzí mě, že se nám nepovedl zápas v Budějovicích, který nás posunul na Karlovy Vary, které získaly titul. V tom je to smůla, ale já toho vůbec nelituju, protože si myslím, že prodrat se tabulkou se 7, nebo 9 bodovou ztrátou na 10. místo je velký úspěch a to, že jsme šli na Vary, byl zase sport. Nelituju toho, byly to kvalitní zápasy.

Nakonec jste tedy po těsném boji dostali do vyřazovacích bojů Karlovy Vary, což jak jste sám řekl, získaly titul. Jak jste hráče na to play-off připravil a jak jste viděl tu sérii z vlastního pohledu?

Už ke konci jsme se připravovali na play-off, věděl jsem, že je řada hráčů, které to může posunout dál v kariéře, dál potom, že je řada hráčů, kteří si to možná nikdy nezahrají, ačkoliv jim to přeji strašně moc. Já jsem už nějaké play-off zápasy zažil, tam je jakákoliv chyba může být konečná v sezoně. To mužstvo musí pracovat dohromady bez jediné chyby a trošku mě mrzí, že jsme narazili na strašně silného soupeře, který tu sílu prokázal i dále v play-off. My jsme si ten neúspěch zapříčinili sami tím prvním zápasem, jsem si myslel, že budu muset hráče trochu brzdit v motivaci, ale my jsme byli takoví zaskočení, je to škoda, protože to byl první kámen, proč jsme neuspěli. Pro nás byl hratelný každý soupeř, my jsme si nevybírali, nicméně zápas venku jsme nehráli špatně. Kluci si užívali, i když už věděli, že je rozhodnuto. Užívali si to, atmosféru play-off, lidé byli na tom stadionu v Karlových Varech, který je krásný, výborní. Úžasný zážitek, i když jsme neuspěli, tak si myslím, že si to Vary zkušeně pohlídali a hrály výborně. Naši hráči určitě nezklamali a i to, že jsme vypadli, mě postupem času už nemrzí, protože hráči odvedli výbornou sezonu.

Když shrneme tu sezonu jako celek, tak převládá spokojenost?

Obrovská spokojenost, hlavně to, že jsme udělali týmový úspěch, že jsme udělali výborné slovo mládežnickému hokeji v Havířově po republice, jsem přesvědčený. Vím to z hokejových kuloárů, je to všechno parádní. Jsem strašně rád, protože jsem mládežnický trenér a naše vizitka je, že vychováme kvalitní hráče. O hráče je zájem, je o ně zájem i do budoucna. To, že bychom mohli číst o nějakém hráči z Havířova, jako například čteme o Honzovi Peterkovi, že by se tady mohl vylíhnout nějaký další, že by mi mohl projít rukama nějaký budoucí talent, by mě strašně potěšilo. Je to strašně důležité pro mládežnický hokej, že se tady odehrála taková sezona, protože ti hráči se za tu sezonu opravdu posunuli dál.

Na závěr rozhovoru se zeptám, kdy se začne pracovat na nové sezoně a kdy se začnou shánět hráči a všechno, co k tomu patří?

Na nové sezoně se už víceméně pracovalo po novém roce, já už jsem trošku přemýšlel dopředu. Pracoval jsem s mladším dorostem, kde budu dělat letos také trenéra, přijde ročník 97 a i některé talentované 98. Člověk samozřejmě sleduje hráči i dokola, kým by se to mohlo doplnit. Musí se popřemýšlet, kteří hráči odejdou, abychom nahradili ty jejich posty. Musíme se snažit nahradit i tu kvalitu. Příprava je v chodu už delší dobu, začíná to nabírat trochu obrátky. Chceme zapracovat na těch posilách, vytvořit nabídky, aby věděli, že jdou do kvalitního týmu, kvalitního klubu, kde jsou podmínky pro to, aby se hrála další úspěšná sezona.

Děkuji za rozhovor a na závěr Vám ještě gratuluji k tomu, že jste se dostal do reprezentačního trenérského týmu mládeže české reprezentace.

Já děkuji, pro mě je to ocenění a jsem za to hodně rád.

Trenér Martin Janeček dokázal udělat s týmem opravdu velké věci a patří mu velký obdiv a poděkování. I z „průměrného“ týmu, jak se zdálo, se dá vypracovat výborný celek.

Ve třetím a zároveň posledním díle našeho seriálu o starším dorostu se podíváme na sezonu z posledního možného pohledu – řečí čísel a dáme prostor kapitánovi tohoto celku Ondřeji Carbolovi.

Youtube