AZ Havířov

FINÁLE PLAY-OFF 2024, AZ HAVÍŘOV - CHOMUTOV. Páté utkání FINÁLE ve čtvrtek 25.4. od 17:30!

VSTUPENKY NA FINÁLE PLAY-OFF KUPUJTE ZDE.

AZet už musí výsledkově zabrat!

10.02.2023 | Lukáš Jandora

Sobotní utkání, které v rámci už 37. kola sehrajeme proti celku z Velkého Meziříčí, je pro náš tým natolik důležité, že jsme pro tohle předzápasové preview oslovili hned trojici nejdůležitějších mužů AZetu. Jiří Raszka, Milan Mikulík a Petr Malíř dají vám příznivcům malinko nahlédnout do situace, kdy týmu se nedaří, kdy řeší se nedobré výsledky. Protože i ty ke sportu patří. Jak kdysi prohlásil Lukáš Zientek, obránce AZetu a velký srdcař - "Nejsme kapela muzikantů, abychom pořád vyhrávali..." No nic, v sobotu je však potřeba býti už tím muzikantem...

Šestá porážka v řadě

Čeho se mnozí obávali, to se také stalo. Na ledě silné Kopřivnice jsme utrpěli další porážku, po výsledku 1:6 už šestou v řadě. Utkání na vlastní oči sledoval i prezident klubu Petr Malíř, zeptali jsme se jej, co pozitivního, a naopak negativního, viděl u našeho týmu právě v Kopřivnici. "Vím, že tým je bojovný a umí zahrát velmi dobře, to se v Kopřivnici polovinu zápasu dělo, možná 2 třetiny. Oči mě ale bolí z nesmyslných individuálních chyb, kterých děláme mnoho. Dále je to také nevýrazná koncovka, máme v zápase, jen v první třetině, 5-6 tutovek a gól z toho není žádný. Pak máte pocit, že šlapete naprázdno… Chybí satisfakce v podobě těch branek… No a v neposlední řadě přesilovky... I přesto, že je nacvičujeme každý týden, nejdou nám. Nemáme na rukou klid a přehled, chybí lehkost. Ale hlavně, nejde to hrát vestoje! Nesmím zapomenout i na nevýrazné výkony gólmanů, aktuálně nejsou tou správnou jistotou vzadu, ale přitom do Vánoc oba předváděli skvělé výkony a tým drželi. Jsou to super kluci, tak věřím, že tu jistotu a sebevědomí v sobě najdou…"

Že klubové vedení nemá z aktuální situace radost, to může prozrazovat i další odpověď Petra Malíře, která možná někoho překvapí. Zajímalo nás, zda už během letošní sezóny zavítal, ať už bezprostředně po utkání, nebo třeba dopoledne po tréninku, do kabiny. Promluvit k týmu. V době, kdy se né úplně daří... "Jo jo, už se tak stalo. Jsou situace, které si tento krok žádají a já jsem na ně vždy připraven. Na druhou stranu, s týmem a trenéry jsem velmi často a po každém zápase děláme analýzu a zhodnocení."

SESTAVA HAVÍŘOVA Z UTKÁNÍ PROTI KOPŘIVNICI

Šindelka - Dudáš (A), Havlík, Kunc, Ščurek, Hudec, Kolarz (C), Mrowiec - Mrva (A), Spratek, Kratochvil - Antoníček, Ćmiel, Pawliczek - Apolenář, Zdeněk, Haas - Tvrdý, Pavlík, Pastor

Hrr na ně. Na Velké Meziříčí!

Se vší pokorou a úctou k našemu sobotnímu soupeři, kdy jindy vyhrát než doma proti poslednímu týmu tabulky? V sobotu bude zajímavé sledovat třeba i přístup zkušených hráčů k utkání, protože když je tým, lidově řečeno, ve srabu, je ta zodpovědnost těch zkušených násobně vyšší. Své o tom ví i prezident klubu... "Právě zkušení hráči by to nyní měli vzít, v této méně příjemné době, na sebe. Tím myslím to, že kromě burcování a rozhovorů v kabině, také dění na ledě… Přenést na tým klid a dodat jistotu. Je třeba ale dodat, že "mladí" v tuto chvíli musí naslouchat a přidat se. Semknout se. Musí jít vidět týmová práce, protože v tom je síla!"

Hodně se hovoří o tom, že tým se ze srabu dostane především poctivým tréninkem. Nás v tomto směru zajímalo, zda se nějak liší tréninky mančaftu v době, kdy se týmu daří a je na vítězné vlně a naopak v době, kdy to příliš nejde. Klade se v takto rozdílných situacích třeba důraz na jiné věci? Slovo si na toto téma vzal také Jiří Raszka, havířovský lodivod. "U nás se ten trénink možná liší v tom, že se teď zaměřujeme spíše na věci, které nám nejdou a které nás v zápasech srážejí. Především hra v obranném pásmu, osobní souboje. Ale není to tak, že když se týmu daří, tak se jdeme jen vyjet, protože není na čem pracovat. To je vždy a stále", doplňuje trenér, který se několik sezón učil v Třinci vedle Václava Varadi...

Manažerovo okénko

Sobotní zápas, byť proti poslednímu celku tabulky, je natolik specifický, že jsme trochu netradičně oslovili i manažera klubu Milana Mikulíka, který osobně sleduje i většinu zápasů AZetu na ledě soupeřů. No a hned úvodem se jej zeptali na jeho častou přítomnost v kabině, protože mnozí všímaví fandové registrují, že právě Milan Mikulík do ní chodí často nejen po zápasech, ale i během utkání, o přestávkách, kdy sejde dolů z tribuny... "Jo jo, do kabiny chodím a těch důvodů je víc. Řeknu tam svůj pohled na hru, vždy to vypadá jinak z tribuny a jiný pohled je ze střídačky. Myslím si, že nám komunikace funguje dobře, je to vždy jen můj názor, ale rozhodnutí musí učinit trenéři. Do toho jim nemluvím. Rozhodují jednoznačně trenéři. Další věcí jsou přesilovky, které spolu konzultujeme víc, protože jsem do nich zapojený a trénujeme je hodně, nicméně pořád to není ono. No a po zápase? Chodím za trenéry vždy a buď je radost a rád pochválím, naopak po prohraném utkání si řekneme pocity, jak to kdo viděl, následující den pak řešíme detaily u videa. Řekli jsme si, že po utkání to hned řešit nebudeme, protože jsou velké emoce a může z toho vzniknout hádka a slova, která by nás pak mohla mrzet, tohle není a nebylo by konstruktivní."

Milane, vraťme se k tomu, co nyní příznivce AZetu, ale jistě i vás všechny v klubu, nejvíce trápí. To je dlouhá šňůra porážek... Jak se z takové situace týmy dostávají? Jasně, nabízí se odpověď, že poctivým tréninkem, na ten jsme se ostatně zeptali už pana trenéra. Ale co třeba ohledně psychiky kádru? Sebedůvěra apod. "Je to různé. Mohou se vyměnit trenéři, vyměňují se hráči, dávají se pokuty, vypisují se prémie na zápasy apod. Měnit hráče už nemůžeme a skoro vše ostatní už proběhlo. Ale stejně je to o tom, jestli to chce ten tým zvládnout. Ano, je to vždy o poctivé práci, ale myslím si, že vždy se něco v týmu stane a ani si neuvědomujete, kdy a co. Jen to prostě přijde a nejde to. Za mě je teď určitě nejdůležitější komunikace hráčů, ať si každý z těch kluků uvědomí, jak teď hraje špatně a nehledá problém ve spoluhráči. Nejhorší, co se může stát, když se hráč, jakmile se nedaří, odebere k lékaři. To dáváte signál, že to nechcete zvládnout, ale počkat si, až to zvládnou jiní. Ten tým se má držet sám, kluci musí stát při sobě, o tom je kolektivní sport. Další věc, která je teď důležitá, že staří teď musí na ledě zavelet. Myslím tím svým výkonem, že už není prostor uhnout ani o centimetr a mladí musí fungovat, dělat to, co se jim řekne a všichni dodržovat systém hry, který dávají trenéři. Prostě poctivá hra a docílit vítězství za jakoukoli cenu, pak se můžete odrazit."

No a zažil i Milan Mikulík během své hokejové kariéry situaci, která lze přirovnat k současné havířovské, kdy se během pár dní vše obrátí skoro o 180 stupňů? Kdy po delší sérii vítězství přijde stejně dlouhá série porážek? "Ano, takových situací jsem zažil mnoho a není vůbec jednoduché se z ní dostat. Zažil jsem to ve Znojmě, Mladé Boleslavi, Slávii, Vítkovicích a Karlových Varech. V některých týmech se to zvládlo, v jiných zase ne. V paměti mi za celou kariéru asi nejvíce zůstalo, když jsem přišel na střídavé starty z Ústí nad Labem do Sparty, kde v kabině seděly obrovské ikony českého hokeje a po tréninku zaveleli staří, že "jde se na pivo". A to, co se dělo v hospodě, jak si dokázali ti hráči, kteří měli za sebou mnoho startů v národním týmu a NHL, říct na plnou pusu, to byla nádhera. Já tam tenkrát seděl a snad ani nedýchal, jen koukal. Pak šla Sparta v sezóně hodně vysoko. Taky třeba vzpomenu situaci ve Znojmě, kdy se prohrálo pár zápasů a v tom posledním, kde se po dvou třetinách prohrávalo, tak když trenéři odešli po přestávce, postavil se Jirka Dopita, jinak moc klidný chlap, třískl dveřmi tak, že jsme se všichni lekli a jen řekl "Hoši k.... a dost!" Ten zápas se zvládl vyhrát, pak se šlapalo až k bronzové medaili. Ale základem všeho bylo, že ti staří, obrovské hvězdy, doslova žrali led. A pak si ti mladí nedovolí nic vypustit", dodává bývalý hráč, který si prošel nespočtem extraligových angažmá, proto i jeho pohled na věc má velkou váhu... 

Jsou hosté odsouzeni ke hře o sestup?

Tým z Velkého Meziříčí hraje hodně nepovedenou sezónu. Po 36. kole mu patří poslední příčka, ztráta na předposlední Žďár nad Sázavou činí 6 bodů, Play-off je téměř jistě ztraceno, v tuto chvíli to vypadá, že hráči z města, které leží na soutoku řek Balinky a Oslavy, nebudou mít moc důvodů k posezónním oslavám. Leda že by slavili záchranu, o kterou si možná zahrají v baráži... 

Proti nám se navíc poslednímu celku tabulky příliš nedaří, ze tří utkání to byla 3x porážka a celkové skóre 4:12... V jakém rozpoložení náš sobotní soupeř přijede? Jak moc to našim klukům usnadní či ne, abychom se konečně chytli? 

SESTAVA VELKÉHO MEZIŘÍČÍ Z POSLEDNÍHO UTKÁNÍ

Slavíček – Slabý, Vlašín (A), Trnka, Ambrož (C), Hort, Buchal, Tomšík, Kochánek – Vedral, Pavelec, Juráň, Strnad, Hasoň, Broža, Doležal, Burian, M. Juda, Ludvík, Křenek (A), Střecha

Zajímavost zápasu?

Dnešní zajímavost nepatří mezi ty pozitivní. Šest porážek v řadě za sebou je na tým, který má ambice hrát do 4. místa, velmi nepříjemná série a my museli pátrat, kdy nás takto dlouhá série provázela. Od nové etapy klubu v roce 2010 jsme zaznamenali 7 sérií porážek, které trvaly 5 a více zápasů. V sezóně 14/15, v první prvoligové, jsme prohráli 5x v řadě, v sezóně 16/17, kdy jsme se nedostali do Play-off, jsme prohráli dokonce 8x v řadě a je to naše historicky nejdelší série porážek. V sezóně 20/21, kdy nás odborníci tipovali vysoko a my se opět nedostali do Play-off, to bylo 5 porážek za sebou, no a hned 4 série se nám "povedly" v sezóně minulé, která skončila sestupem. Během základní části jsme prohráli 7x, 6x, 5x a ještě jednou 6x v řadě... Zajímavost? Ve třech sezónách ve 2. lize, v letech 2010 - 2013, jsme ani jednou neprohráli více než 2 zápasy za sebou... 

Kdo s koho?

S jistou dávkou nadsázky lze říct, že v sobotu by to na ledě Gascontrol Arény měl být souboj hlavy a těla. Kdy naši hráči jsou velmi dobří hokejisté, však hlava nyní může být jejich nepřítel. Hlava je u sportovce hrozně moc důležitá. Nás proto zajímalo, jak velkou roli ve sportu přisuzuje Jiří Raszka různým mentálním koučům. Každý zná třeba Mariána Jelínka apod. Čistě hypoteticky, kdyby byl AZ Havířov v pozici, že by měl ty možnosti, využil by nyní služeb lidí z tohoto oboru? "Je to jak říkáte, "hlava" hraje velkou roli ve finálním výkonu. A není to jen ve sportu. Mozek je šílený orgán, který člověka muže poslat hodně vysoko nebo naopak jej zadupat do země. Co se týká mentálních koučů, je to určitě věc, která muže sportovci pomoct. Já vidím jejich výhodu hlavně na individuální bázi. Směrem k celému týmu je to ošemetné a kolikrát to může být spíše kontraproduktivní. Né všichni totiž této formě “tréninku” věří a pak se celá věc míjí účinkem. A zase jsme u té hlavy...", uzavírá myšlenku hlavní trenér havířovské družiny, který měl se svými kolegy de facto 2 dny na to, aby v kabině ty hlavy hráčům vyčistil. Povedlo se? Kdo s koho? Hlava nebo tělo? 

Na koho hodit očko?

Obrovsky důležitým mužem v sestavě AZetu bude v sobotu brankář. Snad si kluci tyhle řádky nečtou, aby nebyli zbytečně rozptýleni, ale nejeden fanoušek vidí, že jim to aktuálně příliš nejde. Ostatně, jak poznamenal i prezident klubu Malíř. Na druhou stranu - máme kvalitní gólmany, o tom žádná. S veškerou úctou k nim, nebylo by řešením, kdyby si psychicky odpočinuli? Narážíme tím na možnost, postavit do brány Lukáše Danečka, kterého máme na soupisce, kterého náš trenér z Třince dobře zná... "Možná varianta by to byla, ale Lukáš už za nás nastoupit nemůže, takže to není téma", utnul spekulace pan Raszka a my tak musíme vsadit na jednoho z našich kluků. Který to bude? Uvidíme, nicméně během sobotního zápasu bude kluk s maskou na hlavě pod jistým drobnohledem fanoušků...

Poslední utkání odchytal Martin Šindelka, my se jej před tím zítřejším nemohli nezeptat na to, že každý hráč to má v hlavě nastaveno jinak, nicméně jaké je to právě pro Martina, jít do brány v době, kdy se nedaří, kdy se prohrává? Ruku na srdce, je to pro gólmana pocitově stejné, jako když jde do zápasu v době, kdy tým je v herní i výsledkové pohodě? "Určitě je to o dost složitější situace. Člověk tam kolikrát jde z ničeho nic zmrzlý a musí se rychle dostat do tempa zápasu, kdy je soupeř většinou na koni. Takže za mě je to možná i to nejsložitější, co gólmana muže v hokeji potkat", říká muž, který má na své masce vyobrazenu lebku a vzápětí i dává "vysvětlení", co aktuálně týmu chybí, aby vyhrával... "S klukama do toho dáváme 100%, jak se říká v hokeji - "žereme led", ale vždycky nám chybí kousek do mozaiky, abychom náš výkon posunuli výš a začali zase vyhrávat. Ať už to byl minulý zápas, kdy tam dle mého názoru chyběla větší agresivita v předbrankovém prostoru, nebo je to výpadek ve Vyškově, kdy se nám tam nakupilo dost gólů za krátký časový úsek v jinak, myslím si, obstojně zvládnutém utkání. Když už všechny věci šlapou jak mají, tak nám chybí možná i trochu štěstí, na góly se hodně nadřeme. Myslím, že každý musí začít sám u sebe, poctivě makat na tréninku, pak doufám, že se to v sobotu už zlomí. Snad nás zase poženou fanoušci jako minulý zapas. Mně, a myslím si, že i všem klukům v kabině, moc pomáhá, když vidí a slyší, jak za námi stojí i když se momentálně nedaří."

----------

Velice důležité utkání startuje v Gascontrol Aréně v sobotu 11.2.2023 v 17 hodin. Pokud se do hlediště nedostanete, bude ze zápasu připraven tradiční textový přenos na serveru onlajny.com. Pokud však do hlediště zavítáte, nezapomeňte také nakouknout do bufetů, ve kterých se i tentokrát budou připravovat dobroty.

Youtube