AZ Havířov
Kapitán, který plánuje dovést svůj tým do play-off, odchovanec, ikona a velký oblíbenec fanoušků Honza Maruna oslavil před pár dny krásných 30 let. V zápase proti Přerovu pro Honzu fanoušci připravili jedno překvapení za druhým a nachystali pro něho krásnou narozeninovou oslavu.
Honzo, především přijmi prosím gratulaci ke svým kulatým narozeninám a z tohoto faktu nám vyplývá hned úvodní otázka. Jak se cítíš jako čerstvý třicátník?
No musím říct, že to letí… Především jsem rád, že mám kolem sebe rodinu, kterou mám. Manželku, syna i ostatní. To je pro mě nejdůležitější.
Vnímáš své třicátiny také jako nějaký důležitý mezník v osobním životě?
Ne. Mnohem větším mezníkem pro mě bylo založení rodiny a narození syna.
A v tom hokejovém?
Je to jen číslo. Já jsem pořád mezi mladýma klukama, takže to mě určitým způsobem „omlazuje“. Musím zaklepat, že mi drží zdraví a rozhodně se necítím, že bych patřil do starého železa :-). Pokud zdraví vydrží, budu chtít stále hrát.
Jako odchovanec a dlouholetý hráč jsi zažil s AZetem za posledních devět sezon všechno, včetně postupu do první ligy. Co se za tu dobu v klubu z tvého pohledu změnilo?
Změnilo se toho tady hodně za tu dobu, ale co se nezměnilo je vedení, které je moc důležité pro tento klub. A to je jenom dobře.
Letos působíš v klubu i jako kapitán týmu. Jsi rád za pozici kapitána? A jaký je váš momentální cíl?
Já jsem osobně moc rád. I když ne vždy vše vychází, kluci hrají dobrý hokej, v kabině máme skvělou partu a našim momentálním cílem je dostat se do play-off.
A jak vidíš aktuální pozici AZetu v tom boji o vyřazovací část soutěže?
Ta soutěž je hodně vyrovnaná, od 5. do 10. místa je to pořád ještě otevřené. Na druhou stranu to máme ve svých rukách, ty potřebné body si můžeme a musíme uhrát sami. Nemůžeme se ohlížet na jiné zápasy, ale dívat se na sebe. Myslím, že když vyhrajeme ty zápasy, které máme vyhrát, tak v tom play-off budeme. Záleží to jen na nás. My jdeme do každého zápasu s tím, že chceme vyhrát, ale samozřejmě ne vždy to vyjde. Není na co čekat, musíme sbírat body hned v nejbližších zápasech. A já věřím, že tam budeme.
Kolik myslíš, že bude letos potřeba získat bodů pro postup do play-off? AZ jich má momentálně 82 a zbývá mu odehrát ještě šest zápasů.
No to je těžké říct… My jsme v minulých kolech vyhráli čtyři zápasy v řadě, ale ty týmy kolem nás taky, takže je vidět, že těch 4 – 5 mančaftů hraje jako o život. A nedá se předpokládat, že by nějak ztrácely. My si to musíme uhrát sami. Kolik bodů bude potřeba si neodvážím hádat.
A kdo si myslíš, že se do play-off, z té aktuálně bojující šestice, nedostane?
Tak to taky nevím :-). Je to pro mě těžké, neznám ani rozlosování ostatních, záleží to na mnoha faktorech. Někdo může mít vítěznou sérii, týmy mají odehrán různý počet utkání… Ale každopádně se dá říct, že ty týmy, které mají bodů méně (Slavia, Třebíč), to budou mít mnohem těžší. Z tohoto hlediska se ukazuje, jak důležité bylo naše vítězství na Slavii. To byly zlaté body.
Když se vrátíme k sobotnímu zápasu s Přerovem, který byl směřován z velké části na tebe. Jak by si ho zhodnotil?
Všechno jsem si moc užil, i když mě mrzí, že jsme to nedokázali dotlačit na 3 body. Ale i takové dny jsou, a ne vždy všechno vyjde. Samozřejmě jsem strašně rád za to, jak to vypadalo v hledišti. Bylo to moc krásné a byl jsem z toho i hodně emočně vypjatý. A asi to bylo vidět i na tom ledě.
Na tribunách byly k vidění některá zajímavá hesla k tvé osobě. Můžu tě požádat o jejich komentář?
To vychází z toho, že my jsme s Robertem Říčkou oba vyrůstali na Šumbarku. Hráli jsme tam hokej na dvorku, což se dneska u dětí moc nevidí. Myslím, že nám to oběma hodně pomohlo. Dneska už dvorky nežijí, tak jako kdysi. A je vidět, že díky tomu dětem chybí ta tělesná všestrannost.
Jako legenda se necítím. V AZetu v minulosti bylo mnohem víc lepších hráčů, jako třeba Miro Kusý. Těch si hodně vážím. Přeci jenom, já jsem ještě pořád hráč.
Na to jsem hrdý, že můžu hrát a hraju doma. Můžu být každý den s rodinou, to je po mě nejdůležitější. Určitě bych se v 1. lize nikam jinam nehrnul
Po zápase ses sešel na oslavě i s fanoušky. Jaké to pro tebe bylo, byla v tom i trocha nostalgie, že je to jako kdysi?
Bylo to super. Myslím, že jsem si to užil nejen já, ale i oni a kluci z týmu, kteří se přidali. Je to dobré propojit ty dva světy, protože my jsme na fanoušcích hodně závislí a čím s nimi máme lepší vztah, tak to jde potom vidět i na tom ledě.
Co říkáš na dárky, které jsi dostal?
Samozřejmě jsem až úplně překvapený, kolik peněz se vybralo a moc si toho vážím. Protože přece jenom, nežijeme ve zrovna nejbohatším kraji :-). Musím říct, že se s těmi dárky trefili a jsem za ně rád. Ještě jednou děkuji všem, kteří k tomu přiložili ruku.
A oslavy s rodinou už proběhly, nebo se teprve chystají?
Už proběhly.
A jaké byly?
Takové klasické. U slavnostního oběda a pak posezení s těmi nejbližšími. Během sezony jsou to pro mě vzácné chvíle, mockrát se k něčemu podobnému nedostanu.
Děkujeme za rozhovor a přejeme udržení spokojeného rodinného života i naplnění týmového cíle.
