Na jednu desítku s... Díl 16.

Druhý prázdninový měsíc je u konce, naše rubrika ale ne, ještě stále jste totiž nedostali možnost poznat všechny hráče o něco blíž, dnes si tak můžete dát další "desítku". A klidně i pokud ještě budete řídit, protože ta naše neobsahuje alkohol. Opět zabrouzdáme mezi odchovance AZetu, hráč, kterého si dnes představíme, se po osmi sezónách vrací do Havířova. A ti, kteří na zimáku už něco pamatují, jej navždy budou mít spojeného s jedním z nejslavnějších gólů novodobé historie. Po kterém i někteří drsní chlapi uronili slzu.

Povídali jsme si s klukem, jehož jméno není havířovským fanouškům neznámé, je jím totiž David Klimša, který se v Havířově narodil, který v Havířově vyrostl, který roky nosil náš dres, jen v juniorce si odskočil do Poruby a Vítkovic. V A-týmu AZetu působil tento hráč od samého začátku novodobé historie, od roku 2010 si za klub s písmeny AZ na hrudi připsal 211 startů (víc jich má od sezóny 10/11 jen šest jiných hráčů), v sezóně 2015/16 přestoupil do tehdy druholigového Frýdku-Místku, se kterým v téže sezóně vybojoval postup do vyšší soutěže. A tak pro něj byl další ročník hodně pikantní, jelikož v utkáních proti nám najednou nastupoval v jiném dresu. Není se čemu divit, že Rysi byli se službami havířovského odchovance spokojeni, vždyť rok co rok prokazoval své kvality, dával branky, zapisoval body. Letos na jaře se však Klíma, jek jej fanoušci přezdívají, nechal zlákat zpátky domů (za AZet hraje také jeho syn), v následujícím ročníku bude tento sympatický oblíbenec tribun zase hájit havířovské barvy. A k tomu i pomáhat s hokejovým růstem malých AZeťáků. 

Na kterém zimáku jsi udělal své první hokejové krůčky a kdo Tě k hokeji přivedl?

Bylo to v Havířově, můj táta vzpíral, no a vzpěračská hala stojí hned vedle zimáku, takže jsem tam neustále utíkal.

Kdyby sis jako dítě nevybral lední hokej, který sport by sis dovedl představit, že bys místo něj dělal?

Možná by to byl tenis, k němu mám opravdu hodně blízko. Ale je to těžké, mě totiž baví asi každý sport, takže to, u čeho bych skončil, by nejspíš bylo ve hvězdách.

Kdyby sis mohl vybrat jakékoliv číslo dresu, jaké by to bylo a proč?

Už od malička nosím na svých zádech číslo 20, už to ke mně tak nějak patří, jsem s ním spokojený a neměnil bych.

Vzpomeneš jeden zápas ve své dosavadní kariéře, který máš stále v hlavě?

Určitě nejde zapomenout na pátý zápas v play off, kdy jsme v Havířově hráli proti Prostějovu a já rozhodl 8 vteřin před koncem. V tu chvíli propukla v celé hale neskutečná euforie, jelikož jsme postoupili do finále druhé ligy. Tak tady tento zápas a okamžik mám v hlavě opravdu pořád.

Ze všech hráčů, se kterými ses v kariéře potkal v týmu, sestav pětku, ve které by sis ještě někdy rád zahrál.

To je těžké, těch hráčů bych mohl vyjmenovat hodně. Ale nejraději vzpomínám na spolupráci s Petrem Kafkou a Vojtou Tomim, nemůžu opomenout ani Roberta Najdka nebo Petra Prokopa, s nimi jsem si rozuměl hodně.

Zkus se "prodat" a vyjmenuj 3 své hokejové přednosti.

Za sebe bych řekl, že mám dobrý výběr místa, dále slušnou střelu a čtení hry.

Byl nebo je nějaký hokejista, kterého jsi měl či máš jako vzor nebo kterého jsi alespoň rád sledoval?

Tak tady mám jasno, tím hráčem byl vždycky Alexandr Ovečkin, obdivuji ho doteď kvůli tomu, jaký je střelec, navíc umí přitvrdit hru, což se mi taky líbí.

Kdybychom si spolu zahráli hru FIFA23 na Play Stationu, jaký tým by sis vybral a proč?

Tahle otázka není pro mě, PlayStation vůbec nehraju a celkově ve fotbale žádný oblíbený tým nemám, takže fakt vůbec nevím.

Kdybys mohl cestovat v čase, co bys ve své kariéře, když se na ní nyní díváš, udělal jinak?

Kdybych se podíval zpátky, tak bych se určitě mnohem více věnoval tréninku a poslouchal tátu, protože jsem od něj dostával hodně rad, které jsem si ne vždycky vzal k srdci.

Finále extraligy, jedeš rozhodující trestné střílení. Ještě dříve než se rozjedeš, víš, jak zakončíš? A pokud ano, tak prozradíš?

Takhle úplně nevím, ale většinou mám tři možnosti, jak bych to vyřešil. Rozhoduji se až podle gólmana, záleží na tom, jak stojí a kde vidím místo, to ostatní už si ale nechám pro sebe… (uculuje se – pozn. autora)

V minulých dílech jste si mohli přečíst o brankáři Martinu Šindelkovi, z obránců jsme vám nabídli Marcela Kunce, Petra Ščurka, Ondřeje Ševčíka, Tomáše Havlíka a Tomáše Valentu, z útočných řad jste pak mohli více poznat Matouše Ćmiela, Jiřího Tvrdého, Šimona Pavlíka, Dominika Pawliczka, Daniela Spratka, Jakuba Apolenáře, Jana Křivohlávka, Tomáše Franka a Lukáše Bednáře.

Zdroj 📷: Jan Velčovský, Michal Polák