28.11.2023 | Klára Bártková, Lukáš Jandora
AZ Havířov
Havířovští hokejisté mohli ve středu prodloužit sérii neporazitelnosti na sedm zápasů, jenže to se jim nepodařilo. S Kopřivnicí prohrávali už o tři branky, pak sice krok se svým soupeřem srovnali, nicméně padli v nájezdech. I tak však AZet zůstává lídrem východní skupiny, kterou vede s brilantním náskokem 15 bodů před Vyškovem. Jak včerejší utkání viděl hlavní trenér Jiří Raszka?
Venku je zima. Velká zima. Proto na trenéra Raszku čekáme chvíli po konci utkání ve vestibulu kopřivnického zimáku. Z kabiny postupně vycházejí hráči. Tomáš Havlík klasicky první, po něm Jakub Mrva, Jirka Tvrdý, David Vosátko, Tomáš Franek a další. Nesou si hokejky, bágly, ve tváři vidíš zklamání. Když kolem nás postupně projde zhruba polovina mančaftu, dočkáme se také trenéra Jiřího Raszky. Poprosíme jej o pár slov, bez mrknutí oka vyhoví, abychom na rozhovor měli klid, vyjdeme před stadion... Zapínám diktafon, z prvních slov pana trenéra mám pocit, že dnešní porážku kouše s nadhledem. S hlavou vztyčenou, dobře a trefně pojmenovává, co se předchozí desítky minut na zdejším ledu událo. Jeho přímost se mi líbí.
První minuty hodně připomněly loňský vzájemný zápas nebo letošní přípravné utkání. Kopřivnice opět rychle vyhrávala, takže se opakoval scénář z těch dvou duelů. Kde hledat příčiny toho špatného začátku?
Tak ty zápasy, které zmiňujete, a ten dnešní, jsou si hodně podobné. Nám se začátek vůbec nepovedl, zatímco Kopřivnice ho měla výborný. Její hráči skvěle bruslili, byli u všeho rychleji a my si s tím vůbec nevěděli rady. Soupeři tam padly dva rychlé góly, potom ještě třetí. Z naší strany ta první třetina dobrá nebyla. Až od druhé periody jsme začali být týmem, kterým chceme být. No a ta poslední část? To už byl prostě tuhý boj, tam jsme ubránili několik oslabení... V prodloužení jsme pak sice měli obrovskou šanci, jenže ji nedali a v nájezdech byli úspěšnější domácí.
Do druhé dvacetiminutovky nastoupilo naše mužstvo úplně jinak. Musel jste o první pauze zvýšit v kabině hlas?
Hlas jsem nezvedal. Kluci totiž ví, v čem jsou dobří a co je dostalo tam, kde zatím jsme. Takže jsme si ty věci jenom připomněli. A ujasnili si, co už se v naší hře objevovat nemůže. Šlo nám hlavně o to, abychom byli aktivnější a měli lepší pohyb. Což pak bylo znát a byli jsme za to odměněni těmi třemi góly.
V prostřední třetině jsme sice byli výborní, ale pak už se zase zdálo, v dějství posledním, jako kdyby soupeř hru vyrovnal. Kopřivnice se tak zvedla? Nebo jsme možná trochu usnuli na vavřínech?
Já bych neřekl, že jsme usnuli. Ono, když soupeř prohraje třetinu 0:3, tak nemůžeme čekat, že to odevzdá. Znovu začali více bruslit a pak, jak už jsem říkal, to byl boj a pěkného hokeje už tam moc nebylo. Jen škoda, že nám tam něco nespadlo a nepřeklopili jsme to na naši stranu.
Dneska za nás chytal Marek Štipčák. Jak, kde a proč tato myšlenka vznikla?
Martinovi jsme chtěli dát trošičku volna, protože na takovou porci zápasů, ve kterých nás hodně podržel, není zvyklý. Takže už předem, když se ta možnost, že by nám Marek mohl vypomoct, naskytla, jsme byli domluveni, že ho pro tento zápas využijeme. Prostě aby si Martin trochu odpočinul a připravil se na další utkání.
Zápas dospěl až do samostatných nájezdů. Máte třeba už před zápasem v hlavě, kdo by je mohl jet? Nebo to vybíráte až podle toho, jak se hráčům daří v utkání a podobně?
Ne, zrovna tohle před zápasem neřešíme, protože vždycky do toho jdeme s tím, že chceme vyhrát za tři body. Čili až takhle se na to určitě nechystám. Ale pak, jak jste řekl, ty hráče určujeme podle toho, jak vypadají v zápase, jak se jim daří nájezdy na tréninku a jak jim to tam celkově padá. Bohužel, dneska se nám to nepovedlo.
Pane trenére, děkujeme za Váš čas a přejeme hodně štěstí do dalších zápasů!
