05.12.2023 | Lukáš Jandora
AZ Havířov
Stejně jako v předchozích dvou zápasech, i v tom středečním proti Opavě musel Havířov dotahovat. Pocity po skončeném utkání však byly mnohem příjemnější, neboť svěřenci Jiřího Raszky dvoubrankovou ztrátu smazali a překlopili stav ve svůj prospěch. Po výhře 4:3 se tak zase mohli radovat z plného bodového zisku. My si po závěrečném hvizdu v krnovské Krystal aréně chvíli povídali s hlavním trenérem havířovského A-týmu…
Od východu ze zimáku k autobusu, který čeká na naše hráče, je to nějakých 60 metrů. Stojíme zhruba na půl cesty, čekáme na pana trenéra. Ten si dnes dává docela na čas. Však nevadí nám to. Ani náhodou. Můžeme aspoň pozorovat výrazy a emoce našich hráčů, kteří s těžkými bágly chodí kolem nás. Před příchodem trenéra projdou všichni. Ve tvářích drtivé většiny z nich vnímáme, jak moc je pro ně dnešní vítězství důležité. O to víc se těšíme na kouče Raszku. Těšíme se s vědomím, že i jemu dnes bude více do řeči, že i on bude více uvolněný. Nemýlíme se. Na panu trenérovi je vidět to stejné, co na jeho svěřencích. Ještě před položením první otázky proto vím, že mě dnešní rozhovor bude ještě více bavit. Bavit ptát se na to, co se dnes v krnovské hale událo...
Když asi čtyřminutové povídání dokončíme a vypneme záznamník, udělá trenér Raszka několik hodně rychlých kroků směrem k autobusu, protože je opravdu tím posledním, na koho se čeká. Autobus se rozjíždí. Z nebe padají malé sněhové vločky, panuje pozitivní nálada, AZ Havířov opouští Krnov. Ten AZ Havířov, který zase vyhrál.
Na úvod se zeptám možná trochu obrazně… Jak moc velký kámen ze srdce vám dneska po té výhře spadl?
Samozřejmě jsme moc rádi, že jsme tu sérii proher ukončili co nejrychleji. Věděli jsme, že tady je to vždycky těžké. Opava, i když hraje v Krnově, je v domácích zápasech hodně nepříjemná. O tom jsme se mohli přesvědčit už v loňské sezóně. Hodně důrazně brání, takže jsme očekávali, že dneska to bude hlavně o dobývání branky, což se potvrdilo. Bohužel jsme nechtěli dopustit to, abychom museli dotahovat ztrátu. Nicméně udělali jsme dvě chyby a inkasovali z toho dvě branky. I když tam byl faul na Klímu (jasná sekyra na Davida Klimšu, která nebyla posouzena jako faul – pozn. autora), tak my prostě nemůžeme přestat hrát a stěžovat si. Jsem ale svým způsobem i rád, protože ve druhé třetině už jsme byli mnohem lepší a vytvořili jsme si několik šancí. Opavský brankář však Slezan drží celou sezónu a skvěle zachytal i dnes. My jsme na kluky hodně apelovali, že potřebujeme škaredé góly kolem brány, nějak to tam prostě doklepnout. Což se nám povedlo, protože vlastně většina našich branek padla takto. Toho vítězství si hodně vážíme.
Řekl bych, že ve druhé třetině nás hodně zvedly přesilovky. Najednou jsme začali hrát úplně jiný hokej. Dalo by se říct, že se hodně podobal ideálu?
Ne, to ne (hodně důrazně - pozn autora). Ideálu ne. My se potřebujeme více tlačit do brány a mít rychlý přechod do pásma. Právě tahle fáze nám teď trochu drhne a se soupeřem, který takhle poctivě brání, to je poznat. Náš výkon byl však zlepšený a já jsem rád, že máme tři body, protože kluci si dnes zasloužili vyhrát.
V první třetině jsem si několikrát vzpomněl na vaše slova z Vyškova. Hodně jste mluvil o tom, že musíme být hned od začátku dominantní. Povedlo se to dneska?
Myslím si, že ano. I když jsme nebyli odměněni brankami, tak ten pohyb tam byl, důraz v osobních soubojích taky. Ale jak říkám, v první části sezóny jsme z takových situací skórovali, teď se na to natrápíme mnohem více. Tak to ale v sezóně je. Chvíli je to jednodušší, chvíli zase těžší. Důležité jsou tři body.
Když se tedy ještě jednou vrátím k té úvodní dvacetiminutovce, tak, i když jsme ji prohráli o dvě branky, byla lepší než úvodní třetiny v Kopřivnici a ve Vyškově?
Ano, to si myslím, že ano.
Dneska za nás jako sedmý bek nastoupil mladý junior z Přerova. Jak jsme, když to budu formulovat takto, na takového hráče přišli?
Ano, Adam Tomiga. Dostali jsme na něj tip, že je šikovný hráč, který se chce posunout do mužského hokeje. Takže s námi teďka tři dny trénoval a my si ho trošku odzkoušeli. Sice nebylo úplně v plánu, že by hned dneska hrál, ale tím, že Dominik Ficek onemocněl, tak jsme té možnosti využili. A za sebe můžu říct, že Adam se toho zhostil dobře a odehrál kvalitní zápas.
Takže je možné, že třeba zatím ještě bude hrát v naší juniorce? Nebo už s ním počítáme do áčka?
To ne. Přerovská juniorka bojuje o sestup, takže tu stěžejní práci bude mít tam. Máme ho ale na střídavé starty a když bude možnost, tak ho využijeme.
Jak moc jako trenér nemáte rád, když hrajeme čtyři na pět nebo na šest a hráč místo toho, aby kotouč lehce vyhodil, tak se pokouší dát gól?
(asi 2 vteřiny přemýšlí - pozn. autora) No, určitě to není dobře. Ale nemyslím si, že by dneska ty icingy pramenily z toho, že bychom chtěli dát gól. Prostě, když jste pod tlakem a v těžké situaci, tak nemyslíte na to, jak ten puk lehce dostat pryč, snažíte se jen o to, aby nějakým způsobem opustil třetinu. Na to jsme se možná trošičku zaměřili v závěru, kdy tam pak přišla chybka. Ale naštěstí z toho nic nebylo. V takových chvílích je také hodně důležité mít silné buly.
Po vítězství to v kabině nějak vypadá. Nicméně bylo to dnes třeba trošku jiné kvůli tomu, že jsme ukončili tu sérii? Nebo ty emoce byly stejné, jako po každém jiném vyhraném utkání?
Na klucích bylo vidět, že si toho vítězství váží, že mají radost, protože to zvládli. Navíc to bylo umocněno tím, že šlo o opravdu těžké utkání, které jsme otočili, ubojovali a nechyběla v něm ani spousta osobní statečnosti. Prostě bylo tam to, co nám v minulých zápasech trochu chybělo a o čem jsme se v průběhu týdne s kluky bavili.
Pane trenére, děkujeme za Váš čas!
